Francouzské a švýcarské vědecké týmy se zaměřily na otázku, zda mohou děti, které prsty běžně nepoužívají, tuto dovednost osvojit, a zda by jim tato schopnost pomohla lépe řešit matematické úlohy. Studie zahrnula 328 dětí ve věku 5 a 6 let, převážně z Francie. Experiment probíhal tak, že děti prošly testováním před tréninkem, následně dvoutýdenním ‚školením‘ a na závěr dalším testováním.

Výsledky byly ohromující. U dětí, které se učily počítat na prstech, se úspěšnost řešení jednoduchých matematických úloh zvýšila z 37 % na 77 %. Oproti tomu děti z kontrolní skupiny, které počítání prstů netrénovaly, vykázaly jen minimální pokrok.

Tento výzkum tak znovu ukazuje, že jednoduché a přirozené metody mohou mít zásadní vliv na vzdělávání dětí a pomoci jim získat pevné základy v matematice.

Pilotní program Ylands Edu byl spuštěný loni v září. Díky realistickému zpracování a interaktivnímu obsahu mohou studenti lépe pochopit a zapamatovat si historické události, zatímco se učí základy programování. Španěl věří, že tento inovativní přístup k výuce může revolučně změnit tradiční školní metody. Hra je navržena tak, aby byla přístupná širokému spektru škol, a její flexibilní obsah umožňuje učitelům přizpůsobit lekce podle potřeb svých studentů. „Děti na počítačích konzumují hodně obsahu, často právě herního. A my bychom hrozně rádi našli cestu, aby i výuka byla pro děti hravá,“ popisuje Ylands Edu Marek Španěl. „Svým způsobem navazujeme na Komenského tradici a jeho školu hrou. Ačkoliv v jeho případě to byla škola divadelní hrou,“ upřesňuje.

Kromě dějepisu a programování se plánuje rozšíření o další předměty, což zvýší její univerzálnost a přitažlivost. Tato iniciativa přichází v době, kdy je potřeba modernizovat výukové metody a přizpůsobit je digitální éře. Podle Španěla může hra sloužit jako efektivní nástroj nejen pro základní a střední školy, ale i pro profesionální vzdělávání, podobně jako Arma v armádních trénincích.

Jde o testování dětí pomocí počítačové hry. Děti se necítí pod tlakem, jako když píšou klasický test. Hrají hru, která je přizpůsobená jejich věku. Ocitnou se na neznámé planetě a objeví postavu, které pomáhají. Plní různé zadání a úkoly, které se poté vyhodnotí.: jde například o logické usuzování, prostorovou představivost nebo krátkodobou paměť. Díky tomu se daří odhalit děti, které vybočují oproti svým vrstevníkům, a může se jim dostat další podpory. 

„O nadaných dětech se mluví jen jako o budoucích úžasných vědcích, nobelistech a manažerech. Ony ale také mají nějaké potřeby, potřebují psychologickou podporu a trochu jiný typ vzdělávání. Ne vždy jim vyhovuje to, co dostávají ve školách,“ říká Lenka Eckertová, ředitelka Nadace RSJ, která organizaci Invenio – Národní centrum podpory nadání – podpořila v loňském a letošním roce. Nadace na něm pracuje společně s psychology z Masarykovy univerzity v Brně.

Nevýhodou poraden je to, že není snadné se do nich dostat kvůli kapacitě, a také je to velmi časově náročné. Další nevýhodou je to, že si dítě a psycholog nemusí sednout nebo jde o stresovou situaci, která zkreslí výsledek. Cílem projektu Invenio je, aby testování dětí pomocí počítačových her bylo plošné a dařilo se zachytit co nejvíce nadaných dětí. Výsledky učitelé dostanou poměrně rychle a následně mohou přizpůsobit výuku.

Proč jste si pro své podnikání vybral právě oblast vzdělání?

Začalo to už v době mých vlastních studií. Škola mi často nepřinášela to, co jsem od ní čekal. Kvůli vlastní nespokojenosti jsem se pak rozhodl se ještě během studií vysoké školy začít věnovat podnikání. Dávalo mi smysl věnovat se něčemu, co chci změnit, kde můžu pomáhat inovovat a rozvíjet. Vzdělávání je pro mě jednou z nejdůležitějších hodnot společnosti. Proto jsem se rozhodl jít do této oblasti.

Jakým způsobem pomáhá vaše společnost Education.cz studentům dosáhnout kvalitního vzdělání?

Pomáháme studentům ke studiu na zahraničních středních i vysokých školách a tím jim umožňujeme poznat jiný vzdělávací systém. Pro všechny naše studenty je to nezapomenutelná zkušenost, která je velmi posunula. Ať už v samostatnosti, nebo v tom, co chtějí v životě dělat. Mnozí z nich se pak vracejí a studují nebo pracují zpátky v České republice, zkušenost ze zahraničí je ale pro ně neocenitelná. 

Kromě toho máme i vlastní program zaměřený na kariérní poradenství EduPlán. Ten pomáhá studentům, kteří si nejsou jistí, který obor nebo školu zvolit. Někteří v něm třeba přijdou na to, jak kombinovat dosavadní koníčky a zájmy. Jiní zase řeší to, že chtějí maximálně využít příležitostí, které mají, a chtějí se perfektně připravit třeba právě na přijímací řízení na školy v zahraničí. 

Co může studentům přinést studium v zahraničí? Získá tím něco také česká společnost?

S touhle otázkou se občas setkáváme – zda vlastně nepodporujeme odliv šikovných a nadaných studentů. Důležité je ale si uvědomit, že spousta studentů, kteří mají středoškolskou nebo vysokoškolskou zkušenost v zahraničí, se vrací zpět domů a mohou šířit mezinárodní zkušenosti dál.

Pro studenty má zahraniční zkušenost spoustu výhod od již zmíněného osamostatnění po to, že poznají spolužáky z celého světa. Budoucí zaměstnavatelé ví minimálně to, že umí cizí řeč na takové úrovni, aby v ní dokázali vystudovat. Studium v zahraničí přináší ale spoustu dalšího, je to skvělá zkušenost, kterou nejen my, ale především absolventi zahraničních škol doporučují každému.

České společnosti tak tito mladí lidé bezpochyby přinášejí jinou perspektivu, zkušenosti a rozhled.

Je pro české studenty/studentky náročné dostat se na zahraniční školu?

Důležité je začít s přípravou včas, potom to tak složité být nemusí. Doporučujeme studentům začít s přípravou minimálně rok dopředu. Pak se můžeme pořádně poznat, zjistit, jaká škola je pro daného studenta vhodná, a pracovat na portfoliu. Připravit studenta na přijímací řízení. Úspěšnost pak máme téměř stoprocentní. Přípravu ale studenti nesmějí podceňovat, nejde tu o to, že za ně vše připravíme, musí do toho vložit vlastní snahu a motivaci. 

České školství je často kritizované. Má však podle vás i nějaké přednosti?

V posledních letech vnímám určitě zlepšující se trend, a to i skrze rostoucí zájem o studium na pedagogických školách, jakou je třeba naše Střední pedagogická škola Futurum. Poslední roky byly pro školství velmi náročné, ale některé školy tuto krizi opravdu využily a inovovaly svoje přístupy. Využívání technologií ve výuce, o kterém mluvíme už dlouhé roky, se konečně začalo realizovat. A i když je jasné, že vše nebude fungovat hned, vidíme čím dál více příkladů škol, které přinášejí něco nového, zajímavého a mohou inspirovat další. Obecně mám pocit, že se také trochu mění přístup k osobě učitele, a právě to se demonstruje na větším zájmu o tento obor.

Jaké změny podle vás české školství nyní potřebuje? Bude snadné jich dosáhnout?

České školství především musí začít myslet na ty, které má vzdělávat, musí se přizpůsobit mladé generaci, kterou má připravit na život. Pro mě je to především využití technologií, mnohem větší zapojení jazyků i mimo výuku jazyků. Jako důležité také vnímám prolínání výuky jednotlivých předmětů, potřebujeme studenty učit v kontextech, naučit je přemýšlet o věcech a propojovat vědomosti získané ve škole s praxí. Otázka sama pro sebe je pak kariérní poradenství, které by mělo být součástí vzdělávání a přípravy na vstup na trh práce. 

V oblasti vzdělávání podnikáte již 10 let. Pozorujte za tu dobu nějaké změny v tuzemském školním systému?

Pozoruji například větší zájem o alternativní možnosti studia. Změny se ale ve školství realizují poměrně pomalu. Jde spíše o individuální přístup jednotlivých škol nebo organizací. 

4. října pořádáte v Cubex Centru v Praze EduFestival, který se věnuje vzdělání z pohledu středoškoláků i jejich rodičů. Co návštěvníky na festivalu čeká?

Program jsme stavěli tak, aby zaujal jak středoškoláky, tak jejich rodiče. Naším cílem bylo propojit nad tématem vzdělávání celou rodinu. Dopolední program je zaměřen na školy, kde si na své přijdou jak učitelé, tak studenti.

Na dvou pódiích proběhne spousta zajímavých přednášek a panelových diskusí, například o kompetencích budoucnosti nebo roli školy v identifikaci a rozvoji talentu. 

Marian Jelínek se jako mentální kouč a dlouholetý trenér bude věnovat tomu, jak pracovat s talentem. Petr Chára zase tomu, jak a jestli vybírat tu pravou školu. Hana Bernhardová zase přinese svoje zkušenosti ze studia na Oxfordu. Vystoupí ale třeba i Věra Komárová z Dermacolu nebo Libor Musil z Liko-S.

Svoje místo na festivalu mají i mladí podnikatelé Libor Hoření, Anna Veselá a Jan Sláma. 

Účastníci budou moct navštívit i kariérní centrum, kde si mohou udělat zdarma osobnostní test a probrat svoje otázky s kariérními poradci. No a nezapomněli jsme ani na ty, které zajímá studium v zahraničí. Pozvali jsme zástupce zahraničních škol, na festivalu bude možné se s nimi potkat a doptat se na vše osobně. Je toho opravdu hodně, kompletní program je už na webu www.edufestival.cz, kde je možné se i registrovat.

Jak se na festival registrovat?

Úplně jednoduše vyplní účastníci formulář na webu. Vyberou, zda chtějí standardní vstupenku, která jim umožní být na celém odpoledním programu, nebo VIP vstupenku, díky které se budou moci setkat i se zahraničními školami. Obě varianty jsou zdarma. 

Případně pokud chtějí studenti pozvat svoje vyučující a registrovat celou třídu, i to je možné udělat přes web v sekci pro školy.

Medailonek

Tomáš začal podnikat už při studiu ve svých 20 letech a od začátku se věnuje oblasti vzdělávání. Na podzim 2018 založil vlastní vzdělávací platformu Education.cz, díky které pomáhá studentům najít cestu ke vzdělání v zahraničí. Důležitým tématem je pro něj i kariérní poradenství a rozvoj talentu. Tomáš je také majitelem Střední pedagogické školy Futurum v Praze, kde pracuje na modernizaci, zapojení technologií i nových principů do výuky. Vystudoval Ekonomickou fakultu na Mendelově univerzitě v Brně. Mezi jeho koníčky patří lyžování, kolo a plavání.

V souvislosti s dílem seriálu České televize Ochránce vydala společnost EDUin tiskové prohlášení, kde připomíná, že děti, které se na první pohled projevují jako problémové, jsou často nadané. Ve školách se však mohou setkat s nepochopením či šikanou, protože nedokážou nebo nemohou rozvíjet své přednosti a nudí se.

Nadané dítě poznáme podle řady indicií. Má bohatý slovník a skvělou paměť, dokáže logicky a abstraktně uvažovat a dělat obecné závěry, na řešení problémů dokáže přijít samo, vysvětlí přesně, jak k němu došlo, a zároveň velmi rychle chápe. Protože se zajímá do hloubky o některá témata, dokáže se do nich ponořit a nevnímat, co se děje okolo. I proto někdy tyto děti působí jako nesoustředěné nebo vyrušují, protože se chtějí podělit o to, co je zaujalo.

Nadané děti mají často silný cit pro spravedlnost, což je může dostat do konfliktu v kolektivu nebo s učitelem. I proto, že mají sklon vytvářet svá vlastní pravidla. Některé děti jsou perfekcionisté a těžko nesou selhání, takže trpí výbuchy vzteku, případně odevzdávají práce, které nesplní jejich vlastní vysoká očekávání.

Práce s nadanými dětmi

Nadání u svých dětí často pozorují rodiče a někdy si jej povšimnou i učitelé. Testy inteligence, které měří matematicko-logickou dimenzi, pořádá Mensa ČR. „Na testování mohou rodiče přijít s jakýmkoliv dítětem, ale většinou k nám chodí ti, kteří mají jakési podezření, že by jejich dítě mohlo patřit mezi ty bystřejší.“ říká v rozhovoru pro EDUzín koordinátorka testování Mensy Dana Havlová. „Naše testy sice nepokrývají vše, ale jsou jasně měřitelné, vyhodnotitelné, mezinárodně přenositelné, jsou rychle hotové a lze je provádět kolektivně. Jde o jakýsi prvotní screening, jehož úkolem je vyhledat děti s potenciálem, aby se s nimi dál pracovalo,“ dodává.

Nadané děti se mohou vzdělávat v běžné třídě, ale s individuálním plánem a obohacováním učiva. Alternativou jsou různé skupinové výuky, kdy se rychlejší děti napříč třídami vezmou stranou a nabízejí se jim úkoly na jejich úrovni. Třetí možnost je škola pro mimořádně nadané děti, která jim umožní se rozvíjet ve svém potenciálu. „Věc, se kterou se rodič musí smířit, je fakt, že potřeby jeho dítěte žádná vzdělávací instituce na sto procent nenaplní. Je třeba najít kvalitní školu, ale také pochopit, že nebude nikdy zcela vyhovující,“ upozorňuje odbornice. Pro nadané děti pořádá Mensa tematické letní tábory a ve volném čase s nimi pracuje třeba i Badatelská akademie.

Zdroj: EDUzín, EDUin 

Podle průzkumu výzkumné agentury Ipsos považuje 7 z 10 Čechů současný vzdělávací systém za nedostatečný pro přípravu žáků na budoucnost. „Dlouhodobě také roste podíl lidí, kteří apelují na českou vládu, aby se tématu kvalitního vzdělávání věnovala přednostně,“ uvedla autorka výzkumu Markéta Kneblíková. V posledních letech se navíc žáci stabilně zhoršují ve svých studijních výsledcích.

Školství je dlouhodobě podfinancované, změny ve vzdělávání se nedaří dělat systémově a chybí dlouhodobá koncepce, která by výuku posouvala kupředu. Autoři nadačního fondu Eduzměna proto spustili projekt, který umožní změnu přístupu na regionální úrovni. Zacílením na žáky, rodiče, učitele, instituce i zástupce veřejné správy chce nadace poskytnout dětem šanci na kvalitní vzdělání, které je zaujme a lépe připraví na budoucnost.

Čím se Eduzměna zabývá?

Na Kutnohorsku začal v roce 2020 pilotní program projektu regionální podpory vzdělávání. V mateřských, základních i středních školách probíhá v současnosti mapování skutečných potřeb žáků, rodičů i škol samotných. Na jeho základě pak vzniknou rozvojové plány, které přenesením do praxe pomohou u dětí rozvíjet kritické myšlení, spolupráci, nadšení pro vzdělání a schopnost reflexe budoucího využití nabytých znalostí.

Konkrétně by změny ve školství měly vést ke zlepšení pozornosti, paměti a tvořivosti žáků prostřednictvím budování radosti z učení. Žáci by se měli častěji aktivně zapojovat do diskusí a spolupracovat s odborníky, aby získali nadhled a kritické myšlení. Změny na jednotlivých školách bude řídit Centrum regionální podpory, které učitelům pomůže s technikou vyučování a poskytne jim programy, metodiky a nástroje pro kvalitnější výuku. V roce 2030 by podle autorů Eduzměny mělo nový model vzdělávání používat 20 % regionů v České republice.

Zdroj: Eduzměna

Velitel humanitární jednotky Českého červeného kříže v Českém Krumlově Petr Smetana založil unikátní webovou stránku darujnotebook.cz. Umožnil tak vzdělávacím institucím z celé republiky inzerovat a shánět vybavení pro žáky, kteří potřebná zařízení postrádají. Dárce si na webu jednoduše vybere školu, kterou chce podpořit, zkontaktuje ji a dohodne předání daru nebo výpůjčky, která je stvrzena smlouvou. Škola následně předá notebook či tablet zákonnému zástupci žáka.

Potřebné výbavy se nedostává především dětem ze sociálně znevýhodněných rodin nebo žákům z dětských domovů. Pomoci jim mohou zájemci z řad veřejnosti, ale i firmy všech velikostí. Doposud se podařilo zajistit zhruba 80 zařízení, která pokryjí potřebu 40 škol. Ty další na dárce zatím čekají.

Zatímco na jaře nahrazoval program výuku přerušenou pandemií koronaviru, nyní už bude UčíTelka pro většinu dětí sloužit pouze jako doplňkový program ke školní docházce. Vysílání bude každý den zaměřené na jeden předmět a obsahově bude uzpůsobené jak pro děti z prvního, tak i ze druhého stupně základních škol. „Dívat se může kterékoli dítě, buď si bude chtít něco zopakovat, nebo se dozvědět něco zajímavého, možná si něco i procvičit,“ dodala metodická koordinátorka projektu Hana Havlínová.

Novinkou pak bude pořad UčíTelka – kabinet, který bude ČT2 vysílat každou neděli od devíti hodin ráno. Tvůrci v něm chtějí rodičům, učitelům či studentům přiblížit nejrůznější metody vzdělávání a práce s dětmi. „Myslím si, že lidi pochopí i to zázemí školství. Že to není jenom o tom ve sborovně vzít notes na známky a učebnici a jít do třídy. Ale že je za tím spousta práce, přemýšlení o tom, jak k dětem najít lépe cestu,“ uvedla moderátorka Kateřina Bílková.

Zdroj: ČT24

Nejlepší hodnocení získala estonská univerzita v Tartu. Na druhém místě se umístila Kyperská technologická univerzita a na třetím Kyperská univerzita. Univerzity rankingová společnost seřadila podle kvality výuky, vědy a výzkumu, citovanosti, mezinárodního prostředí instituce a příjmů plynoucích ze spolupráce s průmyslem.

Průzkum zveřejnila společnost Times Higher Education. Do srovnání bylo zahrnuto 53 vysokoškolských institucí. Česká republika měla současně největší počet zástupců. Na umístění v žebříčku za Česko aspirovalo celkem 13 vysokých škol.

Zdroj: novinky.cz; Times Higher Education

Čím delší praxe, tím vyšší nárůst platu. Takovým heslem se řídí učitelé státních škol v České republice. Díky nárůstu platů si od listopadu polepší finančně všichni, avšak s delší praxí se zvyšuje procentuální růst platu. Například učitelé, kteří se věnují praxi šest let, budou mít o 2,5 procenta více, tedy jim plat vzroste z 21 tisíc korun na 21 530 korun. Kromě učitelů se platy zvednou o tři procenta i nepedagogickým pracovníkům, a to například kuchařkám nebo školníkům.

Snaha o vytvoření lepších tarifních platů vláda vytvořila především proto, že v minulosti neměli pedagogové dlouho před koncem profesní dráhy vidinu zvýšení platu. „Když učitel ukončil vysokou školu v 25 letech, tak v 52 letech už dosáhl stropu a neměl žádnou perspektivu. Také jsme to chtěli kvůli pozdějšímu odchodu do důchodu,“ vysvětlil pro ČTK předseda školských odborů František Dobšík. Podle učitelů a odborářů jsou platy stále nedostatečně vysoké, a chtějí se v budoucnosti snažit o další zvýšení.

Zdroj: ČTK

Otázky zkoumaly názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na školách, jak lidé hodnotí příspěvek škol k profesnímu životu a jak se ve vzdělávacím systému daří rozvíjet schopnosti studentů. Čeští občané hodnotí podle výsledků výzkumu kvalitu vzdělávání ve vybraných typech škol poměrně pozitivně. Nejméně polovina lidí je přesvědčena o dobré kvalitě výuky na všech typech škol, přičemž nejlépe lidé vnímají vzdělávání na základních školách, u nichž podíl kladných odpovědí sahá téměř ke třem čtvrtinám. Podobně příznivě hodnotili respondenti gymnázia a vysoké školy.

Kritičtější jsou občané ke středním i vyšším odborným školám. „Výuku na středních odborných školách s maturitou hodnotilo kladně asi šedesát procent respondentů, výuku na vyšších odborných školách také asi šedesát procent respondentů a jen o málo více než polovina dotázaných považuje za dobrou úroveň vzdělávání na středních odborných učilištích,“ uvedli výzkumníci ve zprávě.

Kromě úrovně vzdělávání se výzkumníci zaměřili také na vlastnosti, které školy pomáhají u žáků rozvíjet. Obecně se Češi shodli na tom, že se školám při rozvoji znalostí u studentů daří a napomáhají tak úspěšnému růstu žáků i jejich kompetencí. Jedná se především o rozvoj sebedůvěry, samostatnosti, orientace ve společnosti či tvořivosti a schopnosti vystupovat před lidmi. Na druhou stranu české školy dle výsledků nepodporují rozvoj kázně a disciplíny s morálními hodnotami.

„Spolupracujeme s učiteli i žáky na 3 300 školách v Česku. Působíme tam, kde chybí podpora státu. Učíme učitele pracovat s různě nadanými dětmi. Chceme, aby si žáci nejen něco zapamatovali, ale hlavně rozvíjeli svoje dovednosti a chápali svět v souvislostech. Doučujeme společně s dobrovolníky děti ohrožené školním neúspěchem,” vysvětlil ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

V loňské sbírce organizátoři vybrali šest milion korun a díky tomu podpořili například dvanáct předškolních klubů, stovce studentů umožnili individuální kariérní poradenství, přes dvě stě dětí začali doučovat dobrovolníci a osmdesát učitelů se zúčastnilo semináře Jednoho světa na školách.

Ze sbírky navíc Člověk v tísni podporuje také aktivní žáky a studenty, kteří zlepšují prostřední ve své obci. V Karlových Varech například místní žáci vybudovali bylinkovou zahradu, která nyní slouží k setkávání generací. V Potěhách zase žáci pomocí dotazníků zjistili, že ve vsi nejvíc chybí dětské hřiště, pomocí prodejních jarmarků se jim podařilo získat dostatečnou částku a hřiště vybudovali.