Pro obojživelníky se tato tradiční trasa stala mnohem nebezpečnější poté, co přes ni v posledním desetiletí vznikla silnice. Místní proto začali organizovaně vyrážet s reflexními vestami, čelovkami a kbelíky ven a zvířata za deště přenášejí na druhou stranu, kde mohou bezpečně pokračovat dál.

Podle místních se už díky této iniciativě podařilo zachránit zhruba 18 tisíc obojživelníků a biologové upozorňují, že bez podobné pomoci by místní populace mohla výrazně utrpět. Žabí hlídka tak není jen sympatickým sousedským nápadem, ale hlavně důkazem, že i malá občanská iniciativa může mít pro přírodu zásadní význam.

Studie, která efektivitu jazyků zkoumala, vznikla pod záštitou Univerzity Maryland (UMD) a společnosti Microsoft. Tým mezinárodních výzkumníků testoval výkon několika hlavních jazykových modelů umělé inteligence, jako jsou OpenAI, Google Gemini, Qwen, Llama a DeepSeek, při reakci na stejné vstupy v 26 různých jazycích. Ve srovnání s jazyky, jako je angličtina nebo čínština, může polština díky své bohaté gramatice a přesnému vyjadřování snižovat některé nejasnosti ve větách. To může být výhodné při formulování dotazů nebo instrukcí pro umělou inteligenci, která pak dokáže lépe pochopit kontext a význam.

Odborníci zároveň připomínají, že nejde o soutěž mezi jazyky, ale spíše o zajímavé zjištění, které ukazuje, jak různorodé jazyky mohou přispívat k vývoji moderních technologií. Výzkum tak připomíná, že i méně rozšířené jazyky mohou hrát důležitou roli v budoucnosti komunikace mezi lidmi a umělou inteligencí.

Složení parfému je směsí ušlechtilých brambor v kombinaci s růží, heliotropem a hřebíčkem. Tvůrci jej popisují jako zachycení podstaty prázdného tržiště za úsvitu, které kdysi kypělo životem, a vůně země, dřeva a sladkých zemitých tónů zanechává trvalý dojem. „Své vůně vytvářím jako čichové déjà vu. Polská brambora nás přenáší do Żywce, provinčního města v Polsku, v 80. letech minulého století,“ uvedl Michał Gilbert Lache, zakladatel luxusní značky. „Každou středu jsem doprovázel své prarodiče na trh, aby nakoupili zásoby na zimní měsíce,“ doplnil Lache.

Brambory jsou s Polskem kulturně a historicky velmi spjaty a v tradiční polské kuchyni mají významné místo. Jsou nedílnou součástí charakteristických pokrmů, jako jsou pirohy nebo bramboráky. Samotná vůně má být podle Lacheho poctou polským trhům. Nejnovější výrobek jeho značky nese název „Polské brambory“. Za 50mililitrový flakon zvědaví zájemci zaplatí okolo 3 800 korun.

Kružítko nalezli v zakopaných tunelech pod městem, které byly roky nepřístupné. Archeologové v čele s Norbertem Ogińskim je opět objevili díky geologickému radaru, který je upozornil na anomálie. O nálezu informuje také server Live Science.

Místo, kde artefakt objevili, bylo přímo na tehdejší Koperníkově zahradě. Ten tu žil v letech 1510 až 1543, sepsal zde své dílo De revolutionibus orbium coelestium (O obězích nebeských sfér) a ve Fromborku také zemřel. Podle dostupných informací je kružítko staré zhruba 500 let, což hypotézu, že patřilo slavnému astronomovi, potvrzuje.

Toruň

Na rozdíl od ostatních polských měst vydržela Toruň 2. světovou válku a neztratila tak kouzlo historie. Od roku 1997 je také na seznamu UNESCO. Rodiště polského astronoma a matematika Mikuláše Koperníka nabízí nejen úchvatnou gotickou architekturu, úzké dlážděné uličky s útulnými kavárnami a domy z typických červených cihel, ale i staroměstskou radnici s věží nebo unikátní toruňskou katedrálu. Při návštěvě nezapomeňte ochutnat vyhlášený toruňský perník, jehož historie sahá až do 13. století.

Gdaňsk

Gdaňsk láká nejen Baltským mořem s písečnými plážemi, ale i jedinečnou architekturou. Z hlavní ulice (Długi Targ) vedou menší uličky. Na některých najdete obchody se šperky z jantaru, protože právě na baltském pobřeží byly velké naleziště těchto medově žlutých hornin. Kousek od historického centra jsou dvě vyhlášená muzea – Europejskie Centrum Solidarności věnované komunismu v Polsku a Muzeum II. světové války.

Přímořské město Gdaňsk je jedním ze tří měst, jejichž společný název je Trójmiasto (v češtině Trojměstí). Z Gdaňsku se městským vlakem dostanete i do Sopotu, kde je nejdelší dřevěné molo v Evropě, i do Gdyně, ze které v letních měsících vyplouvá loď na poloostrov Hel, oblíbený nejen mezi surfaři. Do Trójmiasta dojedete přímým spojem z Česka. Vlak Sobieski, pojmenovaný po polském králi, vás z Ostravy do Gdaňsku doveze za 8 hodin.

Varšava

Hlavní a největší město Polska alias středoevropský New York. Pohled na nasvícené mrakodrapy ve středu města je nezapomenutelný. Jedna z budov (Varso Tower) je dokonce nejvyšší budovou Evropské unie, má 53 poschodí a v nejvyšším patře měří 310 metrů. Přestože je Varšava polskou metropolí, jedná se o turisticky klidnější město. Historické centrum je od hlavního nádraží a Paláce kultury vzdáleno asi 20 minut pěší chůze a navazuje na náplavku u hlavní řeky Visly. Do Varšavy se dostanete přímými vlaky i z Prahy či Ostravy.

TIP: Kampinoský národní park (Kampiński park narodowy)

Půl hodiny tramvají z centra se dostanete na okraj Kampinoského národního parku, který je rozlohou srovnatelný s celou Varšavou. Na bezmála 400 metrech čtverečních se podle biologů nachází až 16 tisíc druhů živočichů, z nichž 83 je na seznamu ohrožených zvířat. Na druhém konci parku je pak vesnice Żelazowa Wola se zámkem, kde se narodil věhlasný polský skladatel Fryderyk Chopin.

Krakov

Bývalá rezidence polských králů leží jen 130 kilometrů od českých hranic a stejně jako do dalších měst se tam dostanete jednoduše jak vlakem, tak i autobusem. Většina historických památek je centralizovaná ve středu města. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, z jehož věže se každodenně co hodinu ozývá trubačem hraná melodie „hejnal“, je na velkém hlavním náměstí. Na něm je i historická tržnice Sukiennice, na jejichž stěnách najdete erby slavných polských rodů. Za návštěvu nepochybně stojí i židovská čtvrť se starou synagogou a hřbitovem. Přímým vlakem se za pár minut se dostanete vedlejšího města Wieliczka s obrovským solným dolem, který byl už v roce 1978 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Vratislav

Vratislav, polsky Wrocław, bylo hlavním městem historického Slezska. Mezi hlavní místní atrakce patří více než 300 trpaslíků (polsky krasnal) rozsetých po celém městě. Najdete je i na Rynku (náměstí) ve Starém Městě, kde je také stará i nová radnice či kostel svaté Alžběty. Vedle je kostel sv. Marie Magdaleny, kde můžete vystoupat až na střechu a přejít pěší most mezi dvěma věži kostela. Z Prahy se do Vratislavi dostanete přímým autobusem jen za pět hodin.

Polsko nabízí mnohá města s krásnou kulturou a architekturou, která na rozdíl od jiných míst nejsou zaplněna turisty. Ať už navštívíte města, která jsme zmínili výše, nebo vyzkoušíte další jako je Lodž, Lublin nebo Malbork, v každém určitě najdete něco, co si zamilujete.

Ve městě Elbląg na severu Polska se rodina loučí s Janem Ledwońem, který zemřel ve věku 74 let. Místo pláče je však v obřadním sále slyšet smích. Pozůstalí vzpomínají na zesnulého v dobrém a připomínají si veselé historky z jeho života. Místo smutečních věnců lidé podpořili místní útulek pro zvířata  a ani hudba není běžná – místo smutných melodií, které je slyšet snad na každém pohřbu, sálem zní Tonight will be fine od Leonarda Cohena. Celým obřadem provází celebrantka Emilia Mandesová.

Vyhnout se církevnímu cirkusu

„První obřad, na kterém jsem sloužila, byl pohřeb mého manžela. Spáchal sebevraždu,“ vysvětluje Mandesová. „Chtěla jsem respektovat jeho přání z posledního dopisu, který mi poslal, zmizet bez povšimnutí a vyhnout se ‚církevnímu cirkusu‘. Navíc jsme oba z tohoto institutu dávno odešli a naše děti také nejsou s církví spojeny.“ Její muž trpěl depresemi, Mandesová využila přednesu na obřadu jako zvýšení povědomí o depresi. „Potom lidé poznamenali, že si neuvědomili, že pohřeb může být tak krásný, tak osobní,“ říká.

Poté poznala Institut dobré smrti, kterou založila Anja Franczková v roce 2020 poté, co v roce 2015 přišla o dítě. Uvědomila si, že společnost nabízí jen málo možností, jak se se smutkem vyrovnat. Začala tedy pomáhat ostatním lidem vyrovnat se se smrtí i řešit administrativní záležitosti.

Dnes má Institut více než 100 členů, mezi nimiž jsou profesionálové z pohřebnictví, odborníci na medicínu a paliativní péči, psychologové, novináři, vědci a umělci. Pořádají kurzy, přednášky, setkání a akce jako „kavárny smrti“– neformální otevřená setkání, při kterých mohou lidé mluvit o ztrátě a smutku.

„Smrti se nevyhýbám, naopak s ní vyhledávám kontakt. Můj pohled na život se změnil. Chci mluvit o životě s vědomím, že všichni zemřeme. Věřím, že toto vědomí nám nabízí šanci žít intenzivní život v souladu s našimi hodnotami, otevřít se hluboké zkušenosti lidského bytí a mít vztahy plné respektu, přijetí a lásky,“ uzavírá Franczaková.

Stěžejním měřítkem pro tento produkt je cena. Zatímco dosud nejlevnější dostupná technologie na trhu stojí okolo 75 tisíc korun, cena nového zařízení je něco málo přes 5 tisíc korun. Do Braillova písma je přeloženo pouze jedno procento literatury – toto omezení může nevidomým ztížit přístup ke znalostem a kultuře. Zařízení, které vymysleli mladí vývojáři, obsahuje kameru sbírající snímky v reálném čase. Poté je s podporou umělé inteligence a specializovaných algoritmů zpracuje do systému, který je pro lidi používající Braillovo písmo srozumitelný.

O astronomii se Rafał začal zajímat už ve školce, komety však začal hledat až v roce 2020, kdy musel být kvůli koronaviru neustále doma. Celý projekt poznal díky svému strýci Szymonovi, který se objevování komet věnoval také. Kromě něj Rafała inspiroval také polský astronom Michał Kusiak. „Potkal jsem ho osobně, což pro mě bylo opravdovým potěšením,“ říká Rafał.

V následujících letech Rafał objevil dalších deset komet, mezi které patří SOHO-4227, SOHO-4246 nebo také SOHO-4300. „Zařadit se do Guinessovy knihy rekordů 2023 je skvělý pocit. Cítím se opravdu poctěn a hrdý na to, že jsem součástí GKR rodiny“, říká Rafał a doplňuje, že nejdůležitější při lovu komet je nevzdat se a jít dál.

Na druhém a třetím místě se umístila Belgie se svými pivy Tripel a Lambic, čtvrté je německé pivo Weissebier. Skóre 4,3 bodu z pěti získala česká Plzeň, vítězství jí uniklo o tři desetiny bodu. Co se však týče celkové popularity, právě toto české pivo se řadí na druhé místo.

Vítězné Grodziskie je svrchně kvašené pšeničné pivo pocházející z Velkopolska, na trhu je dostupné také pod názvy Grätzer, Grodzisz nebo Piwo z Grodziska. „Ve vůni a chuti se objevují tóny kouřového dubu, které jsou často doprovázeny bylinnými, květinovými nebo kořenitými nuancemi,“ zmiňuje server Taste Atlas.

Oproti stavu na konci roku 2020, kdy objednávky vnitrostátních cest dvojnásobně převyšovaly zájem o cesty do zahraničí, dnes Češi podle průzkumu on-line vyhledavače dopravního spojení Omio více cestují za hranice. Upřednostňují cesty do sousedních zemí, jako je Německo, Rakousko a Polsko. Vyšší popularitě se těší například Slovinsko, Slovensko, Švédsko nebo Turecko. Konflikt na Ukrajině s pořadím také zamával. V žebříčku 25 nejnavštěvovanějších zemí se posunula nahoru Ukrajina a vypadlo z něj Rusko. 

Od covidu se zvýšil zájem o leteckou, vlakovou a autobusovou dopravu. To i navzdory tomu, že ceny letenek v posledním roce narostly. Například v červenci Češi za letenky museli zaplatit v průměru o 70 procent více než v lednu 2020. Vyšší ceny letenek se držely během celého roku, trend se začal měnit až v posledním měsíci v reakci na nízký zájem.

Zdroj: České noviny, TTG

„Po více než roce a půl práce jsme dokázali identifikovat gen zodpovědný za predispozici k vážnému průběhu nemoci,“ řekl agentuře Reuters polský ministr zdravotnictví Adam Neidzielski. Výzkumný tým z Lékařské univerzity v Bělostoku zjistil, že geny výrazně ovlivňují, jak se tělo s covidem-19 vyrovná. Jsou na čtvrtém místě hned za věkem, obezitou a pohlavím.

Více než dvojnásobné riziko vážného průběhu nese genetická varianta spojená s chromozomem 3, která se v polské populaci vyskytuje u 14 procent lidí. V Evropě je to mezi 8 a 9 procenty, ale v Indii ji má více než čtvrtina obyvatel a v Bangladéši téměř dvě třetiny. Snaha se proto nyní bude ubírat směrem k vývoji testu, který by byl schopný tuto genetickou variantu odhalit při návštěvě lékaře. Ti by díky tomu věděli, kdo patří mezi rizikové pacienty, a mohli jim nabídnout lepší ochranu očkováním nebo silnější léčbu v případě nákazy.

Autorský článek Kláry Šubíkové s využitím informací z agentury Reuters, Lékařské univerzity v Bělostoku a magazínu Věda a Vesmír

Sama olympijská hrdinka si v minulosti prošla nemalými zdravotními komplikacemi. V roce 2018 ji byla diagnostikována rakovina kostí, kterou díky včasnému odhalení porazila, a brzy se mohla vrátit k vrcholovému sportu. Když se proto dozvěděla o příběhu osmiměsíčního chlapečka s vážnou poruchou srdeční činnosti, neváhala „obětovat“ ani svoji těžce vybojovanou medaili. Tu nabídla v aukci na sociálních sítích zájemci s nejvyšším příhozem.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Maria M. Andrejczyk (@m.andrejczyk)

Svým gestem strhla polská oštěpařka lavinu dobrosrdečnosti. Částku 8,5 milionu korun, kterou malý Miłoszek potřebuje k nákladné cestě do USA, kde může podstoupit operaci, se tak podařilo nejen vybrat, ale i navýšit. Významnou měrou k tomu přispěla známá síť polských supermarketů Żabka. Ta stříbrnou medaili vydražila za 105 tisíc eur, tedy zhruba 2,6 milionu korun. Cenný kov se ale vítěz dražby rozhodl nechat své původní majitelce.

Kruhový objekt sestává z velké obrazovky promítající on-line dění v Lublinu a soustavy kamer, která snímá dění ve Vilniusu, jež se následně promítá v polském městě. „Je to most, který sjednocuje, a možnost k povznesení se nad předsudky a neshody, které patří minulosti. Je to výzva povznést se nad iluzi ‚nás‘ a ‚jich‘,“ popsal ideu objektu Benediktas Gylys, iniciátor myšlenky a prezident Nadace Benediktas Gylys, která se na projektu podílela.

Vytvoření brány autorům zabralo celkem pět let, během nichž museli nejdříve vytvořit 3D model objektu, digitální složku, a nakonec také celé fyzické provedení. Do budoucna pak mají v plánu vyrobit další podobné objekty, a propojit tak mnoho měst napříč celým světem.

Varšavský zmijovec vykvetl v neděli a již v pondělí začal více než půl metru vysoký purpurovo-zelený květ uvadat. Na vzácnou podívanou stály frontu stovky lidí. Ti, kteří se chtěli vyhnout zápachu, jenž připomíná rozkládající se tělo, mohli celé představení sledovat prostřednictvím videopřenosu.

Zmijovec roste v deštných pralesích na Sumatře, kde svým odérem láká hmyz živící se mršinami, aby jej opyloval. Kvůli pokračujícímu odlesňování jde o ohrožený druh. Díky největšímu nerozvětvenému květenství na světě, které dosahuje výšky jeden a půl, ale někdy až tři metry, je oblíbený v botanických zahradách napříč kontinenty. Jedním exemplářem se mohou chlubit i v Liberci.

Zaměstnanci obchodu s názvem Rumianky i bratki používají šifrovaný jazyk, aby násilníci nepojali podezření. „Dotazem na kosmetické zboží nás mohou zákazníci upozornit na svoji situaci a požádat tak o podporu,“ uvedla Paszko pro časopis Notes from Poland. Objednání rozvážkové služby je potom signálem k uvědomění policie. Iniciativu podpořila řada terapeutů i právníků, prostřednictvím stránky se tak mohou klienti napojit například na psychologickou pomoc.

Pomoc obětem domácího násilí je obzvláště palčivým tématem v době lockdownu, kdy jsou lidé zavřeni doma s násilníky bez možnosti úniku. Mladá Polka projekt založila na pomoc ostatním ve svém okolí, iniciativa se ale postupně rozrostla a podobná služba nyní vzniká i ve Francii. Krystyna Paszko už díky e-shopu pomohla 350 obětem násilí. Za svůj projekt získala evropskou Cenu za občanskou solidaritu.

Zdroj: Notes from Poland

Mládě se narodilo uprostřed léta a zatím se většinu dní ukrývá v matčině vaku. Pravděpodobně se jedná o samečka, ošetřovatelé ale s přesným určením pohlaví čekají, až se mládě více osamostatní. „Snažíme se kuskusům poskytnout co nejvíce klidu a svobody. I proto žijí v zařízení, kde přicházejí do kontaktu pouze s vybranými ošetřovateli a vstup návštěvníků zde není povolen,“ uvedl ředitel zoo Radosław Ratajszczak. Zoo Vratislav chová kuskusy medvědí od roku 2016. Od té doby se jim podařilo úspěšně odchovat již čtyři mláďata.

Vačnatec připomínající malého medvěda je jedním z nejohroženějších zvířat na planetě. V důsledku pytláctví, odlesňování a klimatické změny se populace druhu žijící ve volné přírodě rychle zmenšuje. Chov kuskuse v zoologických zahradách je proto nezbytným krokem k obnovení jeho populace. Zoo Vratislav je jedinou institucí na světě, které se podařilo druh rozmnožit. Ochránci zvířat tak díky ní získávají cenné informace o způsobu páření i vývoji mláďat vačnatce. Tyto poznatky jsou nezbytné pro zachování druhu ve volné přírodě.

Cílem této skupiny je ženy informovat o potenciálních variantách provedení potratu v České republice. Mohou také pomoci tento zákrok zprostředkovat v některém zdravotnickém zařízení. Kontaktováno bylo zatím šedesát českých pracovišť. Podle organizace už některé vyjádřily ochotu spolupracovat.

Iniciativa vznikla v důsledku zhoršující se situace v Polsku. V říjnu tamní ústavní soud rozhodl, že ani ženy, které nosí vážně poškozený plod, nemají právo na potrat. Pro řadu Polek přitom může být varianta zákroku v České republice složitě dostupná kvůli financím. Iniciativa se proto pro chudší zájemkyně snaží vybrat peníze na podporu.

Zdroj: Radio Wave

Kouzlo tkví v tzv. fotokatalytické barvě, s níž je malba vytvořena. Použitá technologie pak za pomoci slunečního záření rozkládá škodlivé látky z ovzduší a přeměňuje je na neškodné. Varšavské dílo vzniklo jako výsledek spolupráce dvou tamějších umělců – Macieka Polaka a Dawida Ryski – a zobrazuje symbiózu města a přírody. „Myslím, že příroda je dokonalou inspirací pro umělecké dílo, protože má nekonečně možností z hlediska tvarů, barev a forem,“ uvedl Polak.

Za projektem stojí firma Converse, která tak celosvětově vytváří tzv. městské lesy se záměrem vysazovat „stromy“ tam, kde stromy nerostou. Ještě před polskou metropolí vznikla malba v Bangkoku, na pořadníku je pak další desítka měst jako Manila, Sydney nebo Bogotá. Varšavský murál přitom díky své velikosti a lokalitě plní z hlediska ovzduší podobnou funkci, jako kdyby na místě rostlo 780 stromů.

Za společností stojí Jerzy Wysocki, který před lety vymyslel výrobní proces tohoto netradičního nádobí. Sám pochází z rodiny s mlynářskou tradicí a prvotně mu šlo o využití odpadu, který zbývá po namletí mouky. Až později z toho vzešla myšlenka vytvořit alternativu k většině jednorázového nádobí.

Produkty Biotrem vlastně splňují všechno, na co je člověk zvyklý. Jsou dostatečně pevné, vhodné na studená i teplá jídla a lze je použít v mikrovlnných i běžných troubách. Navíc jsou plně kompostovatelné, a to v horizontu měsíce. A s ohledem na jejich složení se do nich klidně můžete i zakousnout.

Ekologický je přitom nejen výsledný produkt, ale i proces výroby. Potřeba jsou totiž jen pšeničné otruby a malé množství vody. O zbytek se postará vysoká teplota a velký tlak. O nádobí je nemalý zájem, k dostání je i v Dánsku, Kanadě či Libanonu. Produkty lze zakoupit i u nás.

Vymírání včel může ovlivnit život lidí. Má dopad na úrodu a tím i na potraviny pro lidi. Polka Malgorzata Lasocká proto ve spolupráci s iniciativou Bee Saving Paper vyrobila užitečný papír pro včely. Skládá se ze semínek medonosné rostliny a z glukózy. Díky papíru získá hmyz velké množství energie k přežití. Glukóza včely naláká, ale papír se kvůli ní nestane lepkavým. Včely tak mohou zase bezpečně odletět.

Papír je možné zakoupit a umístit na zahradu či pole. Včely k němu přiletí, a zároveň s sebou odnesou i semínka medonosné rostliny. O papír projevili zájem polští včelaři, ale i zahraniční firmy. Z papíru je totiž možné vyrobit řadu předmětů – například parkovací lístky či visačky na oblečení. Papír se tak může stát jedním ze způsobů, jak zabránit snižování počtu včel ve volné přírodě.

Zdroj: aktualne.cz