Hodnocení sledovalo například kvalitu čekáren, nabídku restaurací, množství obchodů, hotely v okolí i recenze cestujících. Praha zaujala hlavně kombinací historické architektury a moderní odbavovací haly. Cestující oceňují zejména výzdobu interiéru a kontrast mezi starou částí budovy a současným pojetím nádraží.

První místo v žebříčku získal Zürich Hauptbahnhof ve Švýcarsku, za ním následovala japonská nádraží v Ósace, Kjótu a Tokiu. Pro Prahu je ale i umístění ve druhé desítce dobrou vizitkou. Jedná se o největší české nádraží, otevřené už v roce 1871 a později doplněné o secesní Fantovu budovu.

Do výkopových prací u nádraží se totiž vložil Národní institut preventivního archeologického výzkumu (INRAP), který měl lokalitu v hledáčku již delší dobu. V této oblasti byla stará nekropole již částečně zdokumentována v 19. století, z hrobů však byly vyzvednuty jen nejvzácnější artefakty a pak opět upadla v zapomnění.

Vykopávky nyní odhalily zhruba 50 hrobů. Podle dochovaných artefaktů a datování patřily keltskému kmeni Parisiů, kteří podle všeho osadu Lutetia založili. Šlo o vyspělou civilizaci, která vynikala v zemědělství, metalurgii, a dokonce dálkovém obchodě. Dlouho odolávali římskému obléhání, ale kolem 1. století př. n. l. se nakonec museli podrobit impériu.

V pohřebišti byly nalezeny i obětní zvířata. Některé kostry měly v ústech mince, což podporuje mytologickou pověst o Charónovi, který převáží duše do říše mrtvých. Kromě koster se tu našel také nespočet artefaktů, jako jsou šperky, spony do vlasů a opasky, džbány, nádoby, skleněné výrobky a další. Celý objev pomáhá archeologům pochopit celou dávnou keltskou civilizaci, o které zatím tolik informací neměli.

Nádraží prošlo několika změnami, které mají pasažérům poskytnout větší pohodlí při cestování. Nástupiště mají nové logičtější číslování a jsou propojeny bezbariérovým chodníkem. V areálu nádraží jsou nově umístěny také obrazovky s odjezdy autobusů pro usnadnění orientace. Výtahem se cestující dostanou na střechu, kde je jim k dispozici celkem 53 parkovacích míst. Cyklisté mohou využít stojany na kola.

„Jedná se o důležitou dopravní stavbu, která je klíčová nejen pro Brno a jeho obyvatele, ale také pro celý region. Za město mohu slíbit úpravy veřejného prostoru v bezprostředním okolí nádraží,“ řekla primátorka města Brna Markéta Vaňková. Nádraží je v plném provozu, úpravy již čekají jen novou výpravní halu. Ta je umístěna v severní části nádraží tak, aby byla pohodlně přístupná od galerie Vaňkovka a zastávky MHD.

Nekonečný koloběh

S aktuálními tituly v super stavu, po kterých je stále velká poptávka, se obraťte na Reknihy. Toto české udržitelné knihkupectví má na svědomí parta mladých nadšenců, kteří se o všechno postarají za vás – knížky nafotí, vyřeší formality spojené s prodejem a pak se s vámi „fifty-fifty“ podělí o zisk. Z každé knížky navíc Reknihy věnují peníze na ochranu deštných pralesů. Jedna kniha tak může po světě neustále kolovat a dělat radost mnoha lidem. Dobrý pocit z ochrany přírody je pak velmi příjemným bonusem.

Zabruste do antiku

Kupí se vám doma knižní klasika nebo povinná četba ze školních let? V antikvariátech vám za ni utrhnou ruce. Mnohé dnes fungují i on-line a nachází si stálé i příležitostné zákazníky. Spousty knížek se totiž už nevydávají, ale přesto z nich každý rok maturují desetitisíce studentů. Jiné zase mohou docenit fajnšmekři a vášniví sběratelé. V antikvariátu za knížku nečekejte žádnou závratnou sumu, alespoň drobnou revanš ale zpravidla dostanete.

Využijte sílu sociálních sítí

Nabídněte knihy ve facebookových skupinách, které se na prodej či výměnu přečtených knih zaměřují, nebo zkuste štěstí na jiných on-line prodejních platformách. Bazarové sekce často najdete také na portálech, které o knihách pojednávají, shromažďují recenze a sdružují milovníky čtení. Mrkněte třeba na Databázi knih nebo Československou bibliografickou databázi.

Zeptejte se v městské knihovně

Pokud knihy nepotřebujete zpeněžit, určitě jimi uděláte radost v městské knihovně. Nejvíce je ocení knihovničky v menších obcích, kde bývá na nákup nových exemplářů velmi omezený rozpočet. Za populární kousky však budou vděčné i velké knihovny, kde se občas nějaká ta knížka prostě zašantročí nebo na ni čeká celá řada zájemců. Informace hledejte na webových stránkách knihoven, nebo jim rovnou napište či zavolejte.

Pošlete knihu do ulic

Po celé České republice existují stovky veřejných knihovniček, kam může knížku kdokoli umístit, a stejně tak si nějakou odnést. Český projekt Knihobudka pak buduje pouliční knihovny z bývalých telefonních budek, které se k tomuto účelu perfektně hodí, protože knihy ochrání před nepřízní počasí. Veřejné knihovničky bývají nejčastěji na autobusových a vlakových nádražích, a tak je velká šance, že vaše knížka ještě procestuje kus světa.

Udělejte dobrý skutek

Napište do nejbližšího domova s pečovatelskou službou, oslovte lékaře, jehož čekárna zeje prázdnotou, nebo darujte knihy prostřednictvím dobročinného tržiště Hearth.net. Vaše knihy uvítají také útulky, které je pak vydraží v dobročinných aukcích. Pátrání po nich je otázkou několika málo minut strávených na internetu. Namátkou jsme vybrali třeba soukromý azyl pro zvířata v nouzi s názvem Útulek Tibet.

„Jsem rád, že se nám daří v Brně bořit bariéry, a že se tak město mění v přívětivější. Bezbariérovost usnadní přístup nejen maminkám s dětmi či vozíčkářům, ale všem návštěvníkům nádraží a zastávek,“ uvedl náměstek Petr Hladík. Rekonstrukce zahrnuje vytvoření nové čekárny, prodejny jízdenek, toalet a také úpravu chodníku právě kvůli snížení bariér. Nádraží doplní 3D infopanel s komunikátorem, který cestujícím – obzvlášť zrakově a sluchově postiženým – usnadní orientaci.

Brno chystá i další pozitivní změny s ohledem na osoby s handicapem. Na 21 přepážkách místních odborů a v 6 sálech magistrátu přibudou indukční smyčky pro neslyšící, díky kterým se zlepší srozumitelnost mluveného slova. Na rekonstruované tramvajové trati do Líšně se zase na šesti zastávkách vytvoří bezbariérové přístupy.

Mezi ulicemi Rosická a Košťálová vznikne na přelomu dubna a května upravený prostor – 300 metrů čtverečních s osmi výstavními kontejnery, lavičkami s nabíječkami a wi-fi zónou. „Předpokládáme, že oživení v tomto smyslu je jedním ze způsobů, díky nimž si lidé budou moci vytvořit nový vztah k celé oblasti Jižní čtvrti,“ řekl 1. náměstek primátorky Petr Hladík.

Kontejnery budou sloužit jako informační stánky, čekárna i sociální zázemí. K dispozici budou místa pro foodtrucky, sdílení jízdních kol, různé výstavy i infotabule. Dvě místa budou sloužit k prezentaci začínajícím regionálním firmám, které se zde budou po měsíci střídat.

„Čistota, půjčovna kol, květiny, sympatická paní pokladní, šarmantní paní hostinská, krásná krajina kolem a ty fresky uvnitř jsou důvodem, proč toto velmi frekventované nádraží nominuji do vaší soutěže,“ uvedla osoba, která přihlásila do soutěže nádraží v Doksech. To nakonec díky hlasování veřejnosti zvítězilo.

Soutěž se koná každoročně od roku 2007. Od té doby byla oceněna třeba nádraží v Novém Jičíně, Trutnově nebo Mimoni. Záměrem je zlepšit prostředí nádraží a motivovat obce i pracovníky k lepší péči o něj. Vítěz získává finanční odměnu, která mu v tomto snažení může pomoct.

V areálu autobusového nádraží se upraví přednádražní prostor, nástupiště i odbavovací hala. Zanikne tak opotřebované a oku příliš nelahodící stávající dispozice. Celý prostor se navíc prosvětlí díky tisícům pásků s LED diodami. Konec stavebních prací je stanoven na rok 2019. Zároveň by tyto práce neměly omezit provoz nádraží.

„Jsem ráda, že se nádraží konečně přestaví. Zážitek z jeho návštěvy není nic moc. Myslím, že současná podoba nedělá dobrý dojem na ty, co sem přijíždějí poprvé. Nádraží je neudržované a špinavé,“ uvedla studentka Simona Pavlíková, která do Brna jezdí už třetím rokem.

Zdroj: irozhlas.cz

Nový vzhled Boskovic vyjde město na 3,4 milionu korun, přičemž asi polovinu z toho získá město na dotacích. Hlavní úpravy se budou týkat okolí skládky a překladiště, kde město plánuje vytvořit bariéru mezi skládkou a nedaleko vznikajícím sportovním parkem. V této oblasti město vysadí asi 190 stromů a zároveň přes dva tisíce keřů.

Úprav se dočkají také tři náměstí, a to Růžové, Palackého a Wolkerovo. „Na Palackého náměstí vysadíme nové okrasné záhony a živý plot kolem současného plotu u gymnázia,“ vysvětlila místostarostka Boskovic Dagmar Hamalová. Místní se také mohou těšit na nové lavičky, parkovací místa i zkrášlení parčíku u autobusového nádraží.

Zdroj: ČTK

Zajímavá myšlenka nese jméno Uritrottoir a aktuálně je testována v blízkosti pařížského nádraží. Pokud se osvědčí, přidají se i další francouzská města. Oblasti přitom budou vybrány cíleně podle toho, kde se s problémem potýkají.

Ve speciálních pisoárech putuje moč na podestýlku ze slámy nebo pilin, která je posléze kompostována. Zde je také zadržován nepříjemný zápach. Zařízení má v sobě zabudovaný systém, který informuje správce, jakmile je zásobník plný a potřebuje vyměnit. Z estetických důvodů jsou součástí pisoárů květinové záhony. Ty budou moct být v budoucnu hnojeny přímo materiálem z květináčů.

„Přednádražní prostor je vstupní bránou do města a jedním z nejdůležitějších veřejných prostorů v Brně. Denně jím projde vysoký počet lidí. Pro mnohé návštěvníky Brna je tento prostor tím prvním, co z města uvidí,“ uvedla místostarostka Jasna Flamiková. Nové lavičky jsou vyrobeny z kovu, stojí na centrální noze a část pro sezení tvoří rošt z ocelových prutů. Lavičky budou mít opěradla a bočnice svařené z nerezové trubky. Osazeny budou lavičky dvou délek, 125 cm a 66 cm.

Další etapy úprav přednádražního prostoru plánuje město příští rok. Kromě laviček se můžeme těšit také na úpravu povrchu nástupišť. „V příštím roce bychom velice rádi opravili povrchy tří nástupištních ostrůvků a tím přispěli k dalšímu zkulturnění celého prostoru,“ doplnil generální ředitel Dopravního podniku Miloš Havránek.

„Celý projekt vzešel z myšlenky upozornit na život, který se v nádražních budovách odehrává,“ vysvětluje zpěvačka Jana Šelle, která s nápadem na sérii netradičních koncertů přišla. První vystoupení se odehrálo v Přerově a sklidilo kladné ohlasy. Další čtyři se chystají v Šumperku, Olomouci, Zábřehu a Prostějově.

Na nádražních koncertech účinkuje ženské trio ve složení harfa, hoboj a zpěv. Každá z vybraných budov je odlišná a projekt si klade za cíl je zviditelnit a zároveň zpříjemnit lidem cestování.

Návrh oceněný prvním místem přináší podle poroty dlouhodobě udržitelný scénář postupného rozvoje území. Projekt architektů nádraží nepřesouvá, ale vylepšuje jeho současnou podobu. Hlavním rysem vítězného návrhu je zvětšení prostoru pro stromy a zeleň i prorůstáním okolních čtvrtí do dosud prázdného území.

Návrh týmu UNIT architektů zvítězil v konkurenci dalších 57 prací. „Díky urbanistické soutěži má Brno poprvé v historii atraktivní, přitom však realistický plán rozvoje s moderním nádražím ve stávající poloze v centru města,“ dodal náměstek primátora Martin Ander.

Černý hudební nástroj čeká na odvážlivce uprostřed prvního patra haly a je cestujícím k dispozici 24 hodin denně. Peníze na piano poskytli sponzoři i jeden z místních obyvatel, který loni vydražil svůj portrét v charitativním projektu Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015.

Hlavní část peněz na piano putovala díky projektu Tvář Plzně, ve kterém výtvarníci namalovali portréty deseti lidí spojených s městem. Obrazy byly poté prodány na aukci a výtěžek si rozdělily různé charitativní organizace, psí útulky, dětské domovy či kavárna, jež zaměstnává lidi se zdravotním postižením. Část peněz na piano přispěl právě jeden z portrétovaných, Adam Vlček, jenž dlouhou dobu chtěl do veřejného prostranství Plzně piano nainstalovat.

Plzeň se tak novým pianem připojila k městům, které se snaží zpříjemňovat obyvatelům i návštěvníkům veřejný prostor a zkulturňovat ulice či čekárny na nádražích. „Představa veřejného piana v Plzni mi v hlavě ležela dlouho. V zahraničí jde o vcelku běžnou věc a s piany se člověk často setká na letištích, nádražích i v ulicích,“ vysvětlil pro ČTK jeden ze sponzorů piana Adam Vlček.

Zdroj: ČTK

Soutěž o nejkrásnější nádraží je především soutěží veřejnosti. Kdokoliv může nominovat své oblíbené nádraží stejně jako posléze hlasovat pro svého favorita ve finálovém klání. Do něj se každoročně probojuje desítka stanic.

Letos bylo za nejkrásnější zvoleno nádraží v Novém Jičíně. „Nádražní budova je opravená se všemi detaily, které připomínají počátky tohoto nádraží v roce 1880. Zejména venkovní průčelí působí velmi noblesně,“ uvedl Jaroslav Bělka, který novojičínské nádraží do soutěže nominoval.

Dále byl udělen také titul Pohádkové nádraží, a to malým stanicím Kateřina v Karlovarském kraji a Lašovice ve Středočeském kraji. Nádraží Nižbor bylo oceněno zvláštní cenou za příkladné využití části objektu.

Záměrem ankety je zlepšit prostředí železničních nádraží, motivovat pracovníky k lepší péči o něj a zvýšit zájem o cestování vlakem. Podle hlavní pořadatelky je nominace do soutěže mnohdy významným podnětem k opravám objektů.

Jana i Miroslav Plíhalovi mají s litoměřickým vlakovým nádražím spojen celý život. „Oba máme k nádraží vztah. Manžel zde pracoval a já jsem sem chodila navštěvovat příbuzné,“ popisuje minulost dvojice manželka Jana. S myšlenkou, jak bývalé nádraží využít, přišla právě ona. „V březnu jsem stála na někdejším nástupišti a kochala se pohledem na parkány. To by bylo něco, sedět tu u kávy, říkala jsem si,“ osvětluje paní Plíhalová, jak na nápad přišla. Její manžel zpočátku váhal. Kavárna se mu zdála příliš daleko od centra města. Pak ale i on podlehl podmanivému kouzlu místa.

Nejprve přemýšleli, jak na kavárnu nějak stylově upozornit a odlišit se od ostatních. Nakonec přišli na originální reklamu, která k tématu vlakového nádraží neodmyslitelně patří. Před kavárnu se rozhodli postavit starou parní lokomotivu. Sehnat zachovalý stroj ale nebylo nic jednoduchého. Štěstí se na ně nakonec usmálo v Úholičkách u Prahy, kde na dvorku jednoho z obyvatel stála parní lokomotiva 3625 Krauss München z roku 1897. „Byla to láska na první pohled,“ vzpomínají manželé Plíhalovi.

Od 21. května tohoto roku stojí patnáctitunová lokomotiva před litoměřickou kavárnou nesoucí název Káva s párou. Se souhlasem obsluhy mohou návštěvníci kavárny do mašinky nahlédnout a stát se na chvíli strojvedoucím. Když najdou odvahu, mohou lokomotivě upustit páru nebo zapískat. Název kavárny tak nezastupuje století páry pouze symbolicky, ale zcela doslovně.

Zdroj i foto: http://usti.idnes.cz/kavarna-s-lokomotivou-na-nadrazi-v-litomericich-ftu-/usti-zpravy.aspx?c=A140904_2096445_usti-zpravy_alh