Metabolity jsou malé molekuly vznikající při zpracování potravy, léků nebo vlivů prostředí a podle odborníků dokážou zachytit změny v organismu dřív, než se nemoc naplno projeví. Právě spojení krevních profilů s dlouhodobými zdravotními záznamy otevírá cestu k modelům, které mohou předpovídat desetileté riziko některých onemocnění, například srdečních chorob, rakoviny nebo neurologických potíží. Výzkum navíc ukazuje, že moderní strojové učení umí podobné predikce dále zpřesňovat.

Medicína se tímto směrem posouvá víc k prevenci než jen k léčbě následků. Platí však, že nejde o hotový domácí test, který by už dnes běžně používali lékaři v ordinacích. Spíš vzniká mimořádně cenný základ pro budoucí preventivní péči, která by mohla lidem dát šanci řešit zdravotní rizika s velkým předstihem a v době, kdy se ještě dají dobře ovlivnit.

Krevní skupiny jsou určeny specifickými markery na červených krvinkách a protilátkami, které cirkulují v našem krevním řečišti. Výsledky nové studie naznačují, že jedinci s krevní skupinou B mohou zaznamenat pomalejší proces stárnutí. Čím se tato krevní skupina odlišuje? Někteří výzkumníci poukazují na lepší mechanismy buněčné opravy a regenerace. Jiní naznačují, že těla s krevní skupinou B zvládají metabolický stres hladčeji, což je může chránit před určitými zdravotními problémy souvisejícími s věkem.

Přesto vědci zdůrazňují důležitost kvalitní stravy, dostatek pohybu a spánku. Tyto faktory totiž mají rovněž nezanedbatelný vliv na zdraví člověka a rychlost stárnutí.

Přestože se krev dárců testuje na vir HIV, dosud byli muži mající sex s muži z darování krve vyloučeni, pokud měli sex v posledním půl roce, do roku 2019 to bylo v posledním roce. Iniciativy hájící práva menšin to dlouhodobě považovaly za diskriminační. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek poukázal na to, že upravená metodika zohledňuje požadavek na individuální posouzení rizik vázaných na sexuální aktivity u každého zájemce o darování, a to bez ohledu na pohlaví nebo sexuální orientaci dárce. Nově totiž jsou z dárcovství krve vyřazeni všichni, kteří provozovali rizikové sexuální praktiky. „Tyto kroky proběhly ve spolupráci se Společností pro transfuzní lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a vychází z mezinárodně akceptovaných doporučení,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví na webu.

I nadále dárce krve bude před odběrem vyplňovat dotazník, ve kterém uvede omezení, kvůli kterým by neměl dočasně či trvale darovat krev. Jsou mezi nimi například prodělané nemoci jako žloutenka nebo tuberkulóza, chronické nemoci jako vysoký krevní tlak nebo prodělaný infarkt nebo potíže v poslední době například užívání antibiotik. „Důvodem k vyřazení je také cestování do některých rizikových zemí, tetování nebo přisáté klíště,“ upozornilo ministerstvo. Bezpečnost příjemců darované krve je tak podle úřadu nadále zajištěna.

Společnost Qvin momentálně provádí sérii výzkumů, jejíchž předmětem zkoumání je právě menstruační krev. Tu ve studiích výzkumníci srovnávají s krví odebranou ze žíly a hledají spojitosti. Pokud by se zjistilo, že se shodují biologické markery pro hladinu cholesterolu nebo cukru v krvi, mohly by se vzorky menstruační krve používat pro běžné sledování kardiovaskulárního stavu nebo diabetu. Menstruační krev by taky mohla nahradit nepříjemná vyšetření rakoviny děložního čípku. 

Nejprve je však potřeba zbořit tabu, kterým menstruační krev je. Doktorka Christine Metz, profesorka a výzkumnice endometriózy ve Feinsteinově institutu pro lékařský výzkum v Northwell Health na Long Islandu v New Yorku, se domnívá, že odpor k menstruační krvi je jedním z hlavních důvodů, proč se zkoumá tak málo.

Dosud mohli gayové nebo bisexuálové v USA darovat krev pouze v případě minimálně tříměsíční sexuální abstinence. Nyní ale nezisková organizace Červený kříž, která v USA zajišťuje 40 % dárcovství krve, požádala Federální úřad pro kontrolu potravin a léčiv o zavedení nových podmínek, která rizika posuzují individuálně bez ohledu na sexuální orientaci nebo pohlaví. 

Podle pokynů mohou krev nyní darovat i muži, kteří mají monogamní sexuální vztah s jiným mužem. Tříměsíční abstinenční doba se už na ně nevztahuje, stejně jako na heterosexuály. Zůstává ale platná pro ty, kteří měli nechráněný pohlavní styk s novým partnerem nebo partnerkou či s více osobami.

Cílem vědců je vyrábět především životně důležité, ale velmi vzácné krevní skupiny, které se těžko získávají. Autor studie Ash Toye z Bristolské univerzity uvedl, že některé krevní skupiny jsou natolik neobvyklé, že ve Velké Británii může být pouze deset lidí, kteří jsou schopni takovou krev darovat. Jako příklad uvedl krevní skupinu známou jako Bombaj, která byla poprvé identifikována v Indii. Vědci ji v Anglii zaznamenali pouze u tří lidí. Právě takovým lidem by mohla krev vypěstovaná v laboratoři velmi pomoci při léčbě. Někteří pacienti totiž trpí nemocemi, které vyžadují časté transfuze krve.

Vědci při experimentu z darované krve pomocí magnetických kuliček vyselektovali kmenové buňky, přičemž z nich následně pěstovali červené krvinky, dokud nebyly připravené na krevní transfuzi. Celý proces trval zhruba tři týdny. Tuto unikátní krev pak dostali poprvé v historii účastníci klinické studie. Vědci nyní sledují, jak se chová v těle. Umožňuje to radioaktivní látka, která byla do krve přidána. Díky tomu odborníci uvidí, jak dlouho červené krvinky vydrží v těle. Standardně mají životnost přibližně 120 dní.

Zdroj: České noviny, BBC

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo změnit krevní skupinu tří dárcovských ledvin. Jedná se o obrovský úspěch, který poukazuje na možné řešení leckdy prekérních situací. Ledvinu od člověka s krevní skupinou A totiž nelze darovat člověku s krevní skupinou B a naopak. Změna krevní skupiny ledviny na univerzální 0 však znamená, že lékaři by orgán mohli transplantovat jakémukoli pacientovi.

Výzkumníci použili speciální zařízení, které se připojuje k ledvině a umožňuje průchod okysličené krve orgánem, aby se lépe uchoval pro budoucí použití. Dárcovskou ledvinu poté propláchli krví napuštěnou enzymem, který změní krevní skupinu na 0. Celý proces trval u tří ledvin několik hodin. Odborníci jsou zároveň schopni dopředu zjistit, jak bude změněná ledvina reagovat na obvyklou krevní skupinu pacienta v jeho běžném krevním oběhu.

Zdroj: iDnes, BBC

Vědci zjistili, že konzumace extraktu ze zeleného čaje po dobu čtyř týdnů může snížit hladinu cukru v krvi a zlepšit zdraví střev. Jedná se o první studii, která hodnotí, zda by určitá zdravotní rizika mohla být snížena protizánětlivými účinky zeleného čaje ve střevech. „Existuje mnoho důkazů, že větší konzumace zeleného čaje je spojena s dobrou hladinou cholesterolu, glukózy a triglyceridů. Žádné výzkumy však doposud nehledaly spojitost,“ řekl hlavní autor studie Richard Bruno, profesor výživy na Ohio State University.

Klinická studie byla provedena na 40 jedincích. Ti po dobu 28 dní konzumovali gumové cukrovinky obsahující extrakt ze zeleného čaje bohatého na protizánětlivé sloučeniny zvané katechiny. Denní dávka se rovnala pěti šálkům zeleného čaje. Všichni účastníci strávili dalších 28 dní užíváním placeba s měsíční pauzou. Výsledky potvrdily, že extrakt ze zeleného čaje snižuje hladinu cukru v krvi a snižuje zánět a propustnost střev.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Healthline

Složky IZS se spojily s největšími pražskými nemocnicemi s transfúzními odděleními – Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí Thomayerovou, Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady a Ústřední vojenskou nemocnicí – a vytvořili společně výzvu, které jsou v současné době na sociálních sítích velmi populární. Dávají si 4 měsíce, aby poměřili síly, jestli darují více krve oni, nebo „obyčejní lidé“. Partnerem akce je Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. Pokrok budete moci sledovat každý týden, kdy se do systému načtou data z nemocnic a budou se plnit pomyslné nádobí s krví.

Pokud nejste z Prahy nebo se v ní nebudete v dalších 4 měsících pohybovat, vůbec nevadí. Darovat krev můžete kdekoliv po republice, a i když se nebude počítat do výzvy, určitě je potřeba. Darovat může každý občan ČR nebo zde dlouhodobě žijící občas jiné země ve věku od 18 do 65 let s minimální hmotností 50 kg v dobrém zdravotním stavu, bez závažnějších onemocnění, s platnými zdravotním pojištěním a s vhodnými výsledky při kontrolním vyšetření. Určitě si ale před prvním odběrem prostudujte kompletní pravidla na webu nemocnice. Udělejte dobrý skutek, možná jednou budete krev potřebovat naopak vy.

Zdroj: Policie ČR

Chemoterapie, radioterapie, hormonální a biologická léčba. Všechny tyto metody se používají k léčbě rakoviny. Bohužel někdy to nestačí a možnosti léčení se zdají být vyčerpané. V tu chvíli přichází na scénu nové krevní testy. Průlomová genetická analýza dává pacientům větší šanci na úspěšné vyzkoušení další léčby. Pomocí krevních testů se totiž zjistí, které léky by mohly pacientům ještě účinkovat. Ty jsou jim následně přiřazeny.

V praxi to tedy znamená, že lékaři za pomocí krevního testu rozpoznají chyby v genetickém kódu pacienta s rakovinou. Na základě výsledků pak mohou nemocného přiřadit k vybrané klinické studii – s nadějí na záchranu nebo prodloužení života. Zjistilo se totiž, že pacientům, u kterých se postupovalo tímto způsobem, se zmenšují nádory. „Nemůžeme zaručit, že najdeme chybu v genetickém kódu každého pacienta s rakovinou, kterého přijmeme, nebo že pokud ano, budeme pro něj mít vhodný lék,“ uvedl onkolog Matthew Krebs. „Důležité je však i to, že čím více se dozvídáme o genetice rakoviny, tím snadněji můžeme vyvinout nové způsoby léčby, které pomohou lidem v budoucnu.“

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z The Guardian

Nedostatek prostoru, dlouhé objednací doby nebo čekání na výsledky testů. Tyto všechny bariéry, které rychlé analýze krevních vzorků stojí v cestě, by už brzy mohly být minulostí. Prototyp stolního analyzátoru nazvaný MALIA totiž umožní zjistit přesné hodnoty vybraných markerů z odebraného vzorku kdekoliv, a to do 25 minut. Přístroj tak skvěle poslouží tam, kde chybí zázemí na prostorné laboratorní vyšetření, používat ho ale půjde i v terénu.

Autoři nápadu na stolní analyzátor se potkali během studií na Mendelově univerzitě. Myšlence převést extrémně složitý mechanismus do dvou krabic zpočátku nikdo velké naděje nedával. Dnes ale mají nejen záštitu odborníků, ale také podporu investorů. Stolní analyzátor se chlubí vysokou přesností a citlivostí. I za krátký čas tak dokáže z krve nebo krevního séra odhalit nemoc nebo jí pomoci předejít.

Složení jednotlivých testů bude možné pacientovi přizpůsobit na míru volbou konkrétních kartridží. Členové start-upu mají v plánu vyvinout testy například pro oblast infekčních, onkologických nebo kardiologických onemocnění. Aktuálně testovaný prototyp by rádi uvedli na trh nejpozději do dvou let.

Autor aplikace dostal nápad na její realizaci, když šel sám prvně darovat krev. „Tehdy při čekání na zavolání na přepážku mě napadlo: Ale vždyť to není nic hrozného, je to vlastně dobrý pocit zachraňovat životy, proč to nedělá každý, kdo může?“ vzpomíná. Jeho závěr zněl, že motivace pro potenciální dárce je nedostatečná a chybí jim vidina reálného výsledku. Napadla ho paralela s počítačovou hrou, v níž by ale hráč nedostával body. A rozhodl se naopak proměnit dárcovství v hru, která se bodovat bude.

A právě v tom je projekt Daruju Krev unikátní – z dárcovství se jeho prosřednictvím stává skoro až zábava. Uživatelé se budou moct předhánět s přáteli, za pravidelné odběry se jim odemknou speciální odměny a podobně. „Aplikaci cílíme především na dárce, které má udržovat v pravidelnosti a motivovat k dalším odběrům. Pro prvodárce máme na sociálních sítích komunitu, kde se snažíme dělat maximum, abychom jim usnadnili přístup k darování krve a zvýšili jejich informovanost,“ vysvětluje Stančík.

Webová forma bude spuštěna v březnu, mobilní verze pak do konce roku. Se svým nápadem Stančík už dříve vyhrál celorepublikovou soutěž mladých podnikavých talentů Soutěž & Podnikej. „Myslím si, že je třeba pomáhat druhým lidem. V budoucnu chceme s projektem expandovat do zahraničí a zlepšovat zdravotnictví nejen u nás, ale všude, kde to půjde,“ přeje si mladý programátor.

Hlavním cílem projektu bylo posílit pravidelné darování krve, šířit osvětu a motivovat nové dárce, což se podařilo. „Na transfuzní stanice jsme přilákali velké množství prvodárců, kterých zřejmě bylo i víc než těch pravidelných,“ sdělila koordinátorka projektu a studentka Lékařské fakulty MU Natália Antalová. 

Do akce se zapojilo 606 osob, které přispěly dohromady 272,7 litry krve. Angažovali se nejen studenti a zaměstnanci z celé univerzity, ale také hokejisté HC Kometa Brno, sportovní kluby, členové Českého antarktického výzkumného programu Přírodovědecké fakulty MU a další. Díky velkému zájmu a pozitivním ohlasům chtějí organizátoři akce na projekt navázat a pokračovat v něm i v budoucnu.

Darovat mohou studenti, akademici, absolventi, zaměstnanci i další lidé, kteří chtějí akci podpořit. Dárcem se může stát každý plnoletý zdravý člověk, který váží více než 50 kilogramů. Registrovat se k darování je možné na webu, k dispozici jsou termíny od 23. října do 14. listopadu. Darování pak probíhá na Transfuzním a tkáňovém oddělení Fakultní nemocnice Brno a v Krevní bance Fakultní nemocnice u svaté Anny. „Věříme, že pro tuto dobrou věc nadchneme spoustu lidí a spustíme lavinu pravidelného dárcovství. Mnoho lidí si totiž neuvědomuje, jak cenná krev je a že se bez ní moderní medicína neobejde,“ řekla jedna z iniciátorek projektu Natália Antalová.

Krve se odebírá 450 mililitrů, odběr zabere asi pět až deset minut. Z krve se pak využívají v konkrétních případech jednotlivé složky s různě dlouhou životností. „V nemocnici pravidelně operujeme dětské i dospělé pacienty s těmi nejzávažnějšími chirurgickými a ortopedickými stavy. Bez zajištění dostatečného množství krve bychom nemohli realizovat náročné operační výkony, které pravidelně vyžadují doplnění krevních ztrát během operace i následně po ní. Bez pomoci dárců krve bychom těmto pacientům nemohli nabídnout naši pomoc v situacích, které je i často ohrožují na životě,“ doplnil Martin Repko, přednosta Ortopedické kliniky FN Brno a Lékařské fakulty MU.

„Naší fence Jasmíně diagnostikovali cysty na slezině a musela akutně na operaci. Najednou jsme byli postaveni před problém sehnat pro ni doslova v řádu hodin vhodného dárce krve. Na pražské veterinární klinice, kam jsme volali, bohužel zrovna nic na skladě neměli a ani náš zkušený a vstřícný veterinář moc nevěděl, jak nám pomoci,“ vzpomíná Alice Bílá na osobní zkušenost, která ji přivedla na myšlenku projekt založit.

Hledání dárce skrze registr je jednoduché. Vyhledávat lze skrze interaktivní mapu nebo filtrování výsledků podle adresy bydliště. Kontaktování majitele se poté realizuje skrze formulář a následná komunikace probíhá už výhradně soukromě. Finální domluva je tak na obou páníčcích. Do registru se může přidat pes ve věku 2-8 let v plné kondici, bez chronických chorob a trvalé medikace, vážící alespoň 20 kilo.

Platforma spojující pejskaře nabízející a potřebující pomoc funguje od letošního května. I za tak krátkou dobu už se jí podařilo shromáždit přes čtyři stovky psích dárců. Noví se přidávají každý den a podle tvůrců projektu už se podařilo uskutečnit i první darování.

Kanadští vědci mají na svědomí přelomový objev, jenž může zachránit mnoho životů. Dokázali změnit krevní skupinu A na skupinu 0, která je vhodná pro všechny příjemce. V případě úspěšného převedení do praxe by se tak snížilo riziko nedostatku krve pro pacienty, kteří se bez transfuze neobejdou.

Dárců krve s univerzální skupinou 0 je totiž dlouhodobě dostatek. Na molekulární úrovni se přitom 0 od krve skupiny A liší jen mírně. Právě toho vědci z Univerzity Britské Kolumbie využili a s pomocí enzymů, které produkuje bakterie žijící v lidském střevě, krev skupiny 0 z té „áčkové“ vyrobili. Studie byla zveřejněna v prestižním časopise Nature Microbiology a i čeští odborníci v ní vidí velký potenciál.

Zdroj: ČT24

Studenti třetích a čtvrtých ročníků se od organizátorů projektu dozví informace o možnosti darování krve. Cílem je získat aktivní dárce krve, kteří budou reagovat na aktuální potřebu v nemocnicích v Písku a Českých Budějovicích. Dárcem může být každý, kdo v den odběru vyhoví kritériím zdravotní způsobilosti. Ty posuzuje lékař hematologicko-transfuzního oddělení.

„Za mě je darování krve velmi smysluplným projektem. Darovat krev jsem už byla několikrát a s hodně lidmi jsem o této možnosti hovořila. Doufám, že se mi podařilo svým nadšením nakazit pro dobrou věc i své kamarády či známé. O několika z nich vím, že poté krev také darovali,“ uvedla projektová asistentka Michaela Babíková.

Zdroj: taborsky.denik.cz

Mezi aktivitami figurují různé besedy, den otevřených dveří i možnost konzultace s lékařem či otestování vlastní krve. Zájemci se tak mohou dozvědět svou krevní skupinu i zdravotní stav své krve. K vidění také budou umělecká díla onkologicky nemocných pacientů.

Záměrem celé události je zlepšit znalosti ohledně krve, pomoct s prevencí krevních onemocnění a navíc motivovat nové dárce krve. Návštěvníkům bude připomenut význam dárcovství i průběh celého procesu darování, na místě budou moct vstoupit do registru dárců kostní dřeně.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze je prvním zařízením ve střední Evropě, které si zakoupilo speciální automatickou linku na kompletní analýzu krevního obrazu. Pacienti se díky tomu dočkají výsledků za pouhých 30 sekund na místo dosavadní půl hodiny. Výsledky jsou hned dostupné lékařům, čímž se značně urychlí rozhodování o další lébě. Nemocnice si navíc na přístroj našetřila zcela sama – částku ve výši 6,5 milionu korun získala z výnosů vědecké činnosti.

Přístroj, který je schopen výsledky analyzovat automaticky, uvolnil ruce až pěti laborantkám, které se nyní mohou věnovat jiné odborné práci. Dosud totiž musely pomocí mikroskopů ověřovat další hodnoty, přičemž byly limitovány svojí zrakovou únavou. Zatím co jedna laborantka byla schopná denně vyhodnotit 20 až 30 vzorků, automatický analyzátor jich zvládne 120 až 150.

Automatická hematologická linka pracuje 24 hodin denně, přičemž kromě základních analýz se v ní dají automatizovat i další vyšetření. Lékař tak může flexibilně reagovat na vývoj nemoci, upravovat léčbu, zbytečně pacienta nezatěžovat nepotřebnými léky nebo včas odhalit septické stavy. Ve výsledku je tedy léčba pacientů efektivnější a levnější.

Své využití má nový přístroj zejména na jednotkách intenzivní péče nebo kardiochirurgické klinice, do budoucna se očekává průlom v časné diagnostice hematoonkologických onemocnění.

Nová automatická linka Všeobecné fakultní nemocnice. Foto: ČTK

Veronika Steidlová Kordasová