Studie ukazuje, že národy s méně penězi jsou často nejradostnější

Převládá názor, že bohatství vede ke štěstí, ale nový výzkum tuto představu vyvrací. Studie totiž odhalila, že někteří z nejšťastnějších lidí na světě žijí v malých, chudších komunitách. Celosvětový průzkum zjistil, že mnoho lidí z těchto komunit uvádí vyšší spokojenost se životem než lidé z bohatších zemí, což naznačuje, že štěstí může být spíše spojeno se sociálními vazbami a jednoduchým životem než s finančním úspěchem, jak informuje článek na Optimistic Daily.

Studie, která zahrnovala zhruba 3000 lidí z 19 odlehlých oblastí na pěti kontinentech, se snažila prozkoumat dopad změny klimatu na malé komunity. Vědci však také zkoumali životní spokojenost jednotlivců tím, že se ptali: „Když vezmeme v úvahu všechny okolnosti, jak jste spokojeni se svým životem na stupnici od 0 do 10?“

Při přístupu k těmto komunitám narazili vědci na mnoho překážek, včetně cestování přes jihoamerické pralesy, himálajské vrcholky v Jižní Asii a africké stepi a pouště. Dotazníky byly přeloženy do místních jazyků a rozhovory probíhaly náhodným výběrem z více než 100 malých osad. Jelikož mnoho účastníků nemělo pevný příjem, výzkumníci odhadovali jejich příjmy na základě domácích statků a zjistili, že mnoho lidí v těchto oblastech žije s pár dolary na den.

Navzdory skromným příjmům mnoho účastníků vyjádřilo vysokou spokojenost se životem. V některých komunitách byly průměrné úrovně spokojenosti dokonce vyšší než v bohatších zemích.

Tato zjištění jsou v rozporu s obecně uznávaným přesvědčením, že štěstí je neoddělitelně spojeno s penězi. Tento nepoměr může pomoci vysvětlit Easterlinův paradox, který říká, že zvýšení bohatství společnosti nevede vždy ke zvýšení štěstí. Historicky se studie zaměřovaly na vztah mezi penězi a štěstím, ale tato studie ukazuje, že toto spojení nemusí být tak silné, jak se dříve myslelo.

Studie také zdůrazňuje omezení standardních ukazatelů štěstí, jako je metoda Cantrilova žebříčku, která se používá v průzkumech jako Světová zpráva o štěstí. Tento přístup vyzývá respondenty, aby ohodnotili svůj životní styl na stupnici od 0 do 10, což často vede k tomu, že se lidé zaměřují na své příjmy. To by mohlo vysvětlovat, proč bohaté země vykazují vyšší míru štěstí, i když finanční hojnost neznamená vždy vyšší spokojenost se životem.

Co je tedy klíčem ke štěstí v těchto chudších komunitách? Údajně síla sociálních vazeb a hluboký vztah k přírodě, který mnoho lidí v těchto komunitách má.

Tento výzkum ukazuje, že štěstí není výsadou bohatých. Ve skutečnosti někteří z nejspokojenějších lidí žijí v malých, chudších komunitách, kde sociální vazby a silný vztah k přírodě převažují nad finančním bohatstvím. Podle této studie je skutečným základem štěstí spíše to, s kým svůj život sdílíme, než to, co vlastníme.