Kdo si dnes píše deník nebo nákupní seznam ručně? Ve stále digitálnějším světě čím dál častěji nahrazují tužku a papír obrazovky a klávesnice. Podle studie vědců z Norské univerzity vědy a technologie však psaní rukou zlepšuje konektivitu mozku, což má pozitivní vliv na lidskou paměť.
Nová studie zkoumala neuronové sítě v mozku během ručního a strojového psaní a ukázala, že propojení mezi různými oblastmi mozku je propracovanější, když jsou písmena tvořena ručně. Přestože je psaní na klávesnici rychlejší, psaní rukou zlepšuje pravopis a paměť.
„Ukazuje se, že při ručním psaní jsou vzorce propojení mozku mnohem propracovanější než při psaní na klávesnici,“ uvádí profesorka Audrey van der Meer, výzkumnice mozku na Norské univerzitě vědy a technologie a spoluautorka zveřejněné studie. „Je známo, že takto rozšířená mozková konektivita je zásadní pro tvorbu paměti a pro kódování nových informací, a proto je prospěšná pro učení.“
Výzkum prováděli vědci na 36 univerzitních studentech pomocí elektroencefalografie (EEG), což je metoda, která zachycuje elektrické aktivity mozku. Studenti psali ručně nebo na klávesnici slovo, které se objevilo na obrazovce. Když psali ručně, používali digitální pero, s nímž psali na dotykovou obrazovku. U psaní na klávesnici mohli používat pouze jeden prst. Po celou dobu měli na hlavě „čepičku“ s více než 250 senzory, které elektrickou aktivitu mozku měřily.
A výsledky? Konektivita různých oblastí mozku se zvýšila, když účastníci psali rukou, ale ne, když psali na klávesnici. I když účastníci používali k ručnímu psaní digitální pera, vědci očekávají, že výsledky budou stejné při použití skutečného pera na papír. „Ukázalo se, že rozdíly v mozkové aktivitě souvisejí s pečlivým vytvářením písmen při ručním psaní při větším využívání smyslů,“ vysvětluje van der Mee.
Naopak prostý pohyb, kdy opakovaně stisknete klávesu stejným prstem, je pro mozek méně stimulující. „To také vysvětluje, proč děti, které se naučily psát a číst na tabletu, mohou mít potíže s rozlišováním mezi písmeny, která jsou navzájem zrcadlovým obrazem, jako je „b“ a „d“. Doslova svými těly nepocítily, jaké to je vytvářet ta písmena,“ uzavírá van der Meer.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Jak udržet své tělo v kondici, napoví Jóga mezi e-maily
Cvičit jógu je stále více moderní a trendy. Záda vám zajisté poděkují, pokud cviky provádíte…