Aboridžinské tajemství tréninku paměti předčí i metodu ze seriálu Sherlock

Australští vědci srovnali metody používané v antickém Řecku s téměř padesát tisíc let starou technikou z původní aboridžinské kultury. Výsledky je překvapily. Studenti medicíny, kteří používali domorodou znalost, si zapamatovali prokazatelně více dat.

„Jelikož je pro studenty medicíny množství informací jedním z hlavních stresujících faktorů, se kterými se musí vyrovnat, rozhodli jsme se zjistit, zda je dokážeme naučit alternativní a lepší způsoby, jak si zapamatovat data,“ objasňuje motivaci k výzkumu David Reser, jeden z autorů studie, která srovnává známou seriálovou metodu se starší paměťovou technikou domorodých Australanů.

Ve známém britském seriálu se Sherlock Holmes obrací do svého paláce mysli. Jde o přístup, který využívali už Řekové v Antice nebo Jezuité, kteří si díky ní byli schopní zapamatovat celé knihy. Princip spočívá v tom, že si informaci spojíme s místem či věcí ve svém bytě nebo pokoji. Jde o místa, ke kterým máme emoční vazbu, takže jsou naše vzpomínky v paměti pevné a my víme, kam se pro ně vrátit.

Aboridžinské kultury, které by bez informací o navigaci, zdrojích jídla nebo kmenové politické struktuře v přírodě nepřežili, se spoléhají na orální historii. Sloužila jim jako vodítko při zapamatování důležitých faktů. Ta se kromě místa vážou také na příběh, který usnadní vzpomínání.

Při testování byli studenti medicíny z Monash University rozděleni do tří skupin. Jedna měla půlhodinový trénink metody paláce mysli, druhá nacvičovala aboridžinskou metodu a kontrolní skupina se dívala na video. Studenti si poté měli zapamatovat 20 jmen motýlů, na které byli po 10 a 30 minutách dotázáni. Ti, kteří využili techniku Aboridžinců a spojili si jména s místy na univerzitním kampuse a příběhem, který se k němu váže, byli třikrát častěji schopní vyjmenovat celý seznam než před tréninkem. Skupina, která používala techniku paláce mysli, se zlepšila dvojnásobně. Úspěšnost kontrolní skupiny, která viděla video, vzrostla jen o polovinu.

Medici se také vyjádřili, že je aboridžinská technika bavila více, protože byla efektivní, a navíc jim umožnila dozvědět se zajímavosti o jejich kultuře. Fakulta tak začala zvažovat, že metodu zařadí do svého kurikula.