Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Mladá cestovatelka podniká 9 000 km pěší pouť na podporu organizace Světluška

Marcela Burgrová se na cestu vydala 20. ledna 2023. Foto: Marcela Burgrová

Marcela Burgrová již podniká svoji několikátou pěší cestu, tato je ovšem zatím nejdelší a povede od nejjižnějšího bodu Evropy ve Španělsku po ten nejsevernější v Norsku. Cestu zahájila 20. ledna a po celou dobu jejího trvání je otevřena sbírka pro nevidomé a nadaci Světluška. Jak pouť zatím probíhá?

Cestování vás zajímá už nějakou dobu, jaké cesty jste zatím podnikla?
Už na střední škole jsem věděla, že nechci jít ihned po maturitě na vysokou školu. Mám za to, že je důležité podívat se i ven za hranice Česka, anebo alespoň za hranice naší komfortní zóny. Sedět v lavici od 6 let až zhruba do 25 je strašně dlouhá doba. Vysoká škola a titul z ní si můžeme udělat kdykoli budeme chtít nebo potřebovat. V maturitním ročníku mi hodně spolužáků i učitelů říkalo, že na cestování potřebuji hodně peněz, nejlépe být milionářkou. To ale není pravda. Cestovat se dá i za minimum. Člověk nepotřebuje spát v hotelech, jíst v pětihvězdičkových restauracích a válet se u bazénu v resortech. Poznat svět, zemi, kulturu a místní lidi se dá různými způsoby.

Zatím jste utratila při svém cestování minimum peněz, jak se vám to daří?
Za mě preferuji stopování anebo chůzi pěšky. To je podle mě nejlepší způsob, jak poznat danou zemi, její kulturu a místní. Dále se dá ušetřit za jídlo. Dost se zajímám o ekologii a nemám ráda plýtvání. Přesto se na světě strašně plýtvá právě jídlem. Supermarkety vyhazují nehorázné množství potravin, a to i takové, které se nemohou zkazit, ale mají na obalu datum exspirace. Proto podnikám dumpster diving – doslovný překlad je „potápění do popelnice“. Po zavíračce jdu za libovolný supermarket, který má své popelnice venku volně přístupné, a podívám se do nich. Často se v nich nachází všemožné poklady, jako například oříšky, čokoláda, burákové máslo, ale převážně pečivo, zelenina a ovoce.

Marcela cestuje opravdu na lehko, moc toho totiž nepotřebuje. Foto: Marcela Burgrová

Nyní máte před sebou 9 000 km z nejjižnějšího bodu Evropy na ten nejsevernější. Jak dlouho myslíte, že vám cesta zabere a kudy povede?
Kdybych každý den ušla okolo 30–35 kilometrů, tak by to vycházelo, že 1 000 km potrvá měsíc. Samozřejmě se může stát, že nějaký den nepůjdu, něco mě zdrží a tak. Počítám, že cesta potrvá přibližně 10 měsíců.

Přes Španělsko jsem se rozhodla to vzít ze začátku po pobřeží až do Málagy, poté kolem pohoří Sierra Nevada a směr na Murcii, Valencii a Barcelonu. Cestu jsem zvolila hlavně kvůli Barceloně. Nikdy jsem v ní nebyla a jako absolventka umělecké školy mám nutkání se podívat na Sagrada Família a další výtvory architekta Gaudího. Dále půjdu do Pyrenejí, Andorry, Francie, švýcarské Ženevy a znovu přes Francii do Lucemburska, Belgie, Nizozemska, severního Německa až do Dánska. Mým plánem je dojít do hlavního města Dánska, Kodaně, a odtamtud přejít nebo přestopovat po zpoplatněném mostě do Švédska a pak už jen přejít hranice Norska a jít stále až na sever. Kdyby se někdo chtěl na jakýkoliv úsek cesty přidat, budu ráda.

Podrobnou trasu najdete na Marcelině blogu. Foto: Mapy.cz

Proč jste se rozhodla při cestě uspořádat sbírku?
Celý nápad s cestou a s výběrem peněz pro některou organizaci mě napadl v létě, kdy jsem se vydala z Česka do Portugalska. Poté jsem měla vizi, že si stopnu loď a pojedu do Brazílie. Z Brazílie jsem chtěla projít celý americký kontinent a uspořádat symbolicky sbírku na deštný prales při přechodu státy Jižní Ameriky. Ale pak se cosi změnilo a řekla jsem si, že než začnu s obrovskými projekty skoro bez zkušeností v proměnlivém prostředí jen s letním vybavením, bude lepší nejprve nasbírat zkušenosti v podmínkách mně blízkých a začít s menšími projekty. Celkově má Evropa výhodu, že má téměř všude stejné podnebí. Šáhla jsem do šuplíku, kam si zapisuji všemožné nápady nejen spojené s cestováním, a řekla si, že přejdu Evropu. Baví mě cestovat levně, chtěla bych nabourat přesvědčení, že cestování je drahé. Není! Hlavně Česká republika leží doslova uprostřed Evropy. Kamkoliv se chceme dostat, se dostaneme za pár hodin pouhým autem, hromadnou dopravou anebo mým preferovaným stopem.

Po dokončení cesty chcete udělat audiovizuální výstavu. Kde ji budou moci lidé vidět?
Místo pro uskutečnění výstavy zatím nemám. Pohrávám si s myšlenkou, že by to mohla být putovní výstava. Respektive nejprve by byla po nějakou dobu na jednom místě například v Praze, a až bych dělala přednášky, tak bych ji brala s sebou. Uvidím, jaká bude realita. Ale dám určitě co nejdřív vědět na svých sociální sítích. Audiovizuální bude kvůli tomu, aby ji mohli navštívit právě i nevidomí, pro které jsem uspořádala při cestě sbírku.

Jaké další cesty máte v plánu?
Plánů a nápadů mám spousty. Sama o sobě tvrdím, že jsem minimalista ve věcech a maximalista v plánech. V Evropě bych chtěla projít všechny státy. Teď jsem na cestě ze Španělska na sever. Pak bych chtěla jít z Finska na Balkán do Řecka na hranice s Tureckem. Projít kolem dokola Island a Irsko. Jít napříč Anglii. Projít si Pyreneje (GR11), pohoří na severu Španělska až na jih Portugalska. Dojít z Česka do Indie (nebo naopak). A můj největší plán je projít celý americký kontinent z jihu až nahoru na Aljašku.

Začátek cesty ve španělské Tarifě. Foto: Marcela Burgrová

Medailonek


Marcela Burgrová vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu, obor design obuvi a módních doplňků. Nyní chce poznávat a objevovat svět. Snaží se inspirovat lidi, že na cestování nepotřebují velký obnos peněz a že mnohdy výstup z komfortní zóny přináší lepší prožitek.

Související články

Zaručeně zlepší den

Brněnští vědci chtějí bojovat proti plevelům pomocí umělé inteligence

Psi chápou význam podstatných jmen, zjistili vědci

Česku se navýšil počet evropských patentů, za minulý rok šlo o více než 240 přihlášek

Čeští vědci vytvořili web, který ukáže, jaké klima bude v jednotlivých částech země do konce století

Inspirativní rozhovor

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Jak chytit krtka oslavuje přírodu i život jako takový

Inspirace z knihovny: Jak chytit krtka oslavuje přírodu i život jako takový

Podle názvu byste si ji mohli splést s příručkou pro péči o zahradu. Tato kniha vám ale spíš poradí…