Masarykova univerzita buduje biobanku, pomůže s výzkumem chronických nemocí

Nové laboratoře a biobanku pro uchovávání environmentálních i lidských vzorků začalo budovat Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykovy univerzity. Zařízení umožní komplexně studovat vliv životního prostředí na člověka a odhalit jeho roli v rozvoji chronických onemocnění. Budova za dvě stě milionů z evropských fondů bude stát v bohunickém kampusu.
Stavba zařízení navazuje na dlouhodobou studii těhotenství a dětství CELSPAC, ve které vědci sledovali tisíce dětí z Brněnska a Znojemska narozených v roce 1991. Tato populační studie obsahuje údaje o zdraví sledovaných dětí, ale i socioekonomická data o situaci rodin a podobně. Přírodovědci by ji nyní rádi rozšířili také o data biologická, z nichž by mohli vyčíst například to, jak se v lidském těle kumulují toxické látky nebo co ovlivňuje vznik nemocí jako diabetes, obezita či autoimunitní choroby. „V následujících letech bychom chtěli pozvat účastníky původní studie na nová vyšetření a odběr biologických vzorků. Právě pro uchovávání vzorků a jejich další výzkum potřebujeme vybudovat moderní a kapacitní biobanku,“ uvedla ředitelka Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Jana Klánová.
Nové laboratoře pak budou sloužit například ke studiu mikrobiomu, tedy společenství mikroorganismů, které přirozeně osidlují lidskou kůži, sliznice, ústní dutinu nebo střeva a mohou ovlivňovat imunitní reakce. „Ze vzorků a dat můžeme o životě sledovaných dobrovolníků zjistit dopady chemických látek na jejich zdraví, další odborníci pak mohou sledovat vliv psychického stresu nebo životního stylu. Biobanka a studie na velkých skupinách lidí jsou tak cenné právě i kvůli širokým možnostem spolupráce různých vědeckých disciplín,“ zdůraznila Jana Klánová.

Foto: Masarykova univerzita