Lidský mozek se při menstruaci mění

Studie ukazují, že objem určitých oblastí mozku se během periody zvětšuje. Neodhalují ovšem, zda to souvisí s emočními výkyvy, píše National Geographic.

Nedávná studie v časopise Nature Mental Health ukazuje, že během menstruačního cyklu dochází u žen ke změnám objemu specifických oblastí mozku. Elma Jashimová, čerstvá absolventka střední školy, se těší, až na podzim nastoupí na lékařskou fakultu. Zároveň se však obává každoměsíčního emocionálního kolotoče, který se objevuje s jejím menstruačním cyklem, a zmatku, který by mohl způsobit v jejím nabitém studijním rozvrhu.

„Asi dva, tři dny před začátkem menstruace se cítím tak nějak… ne zvlášť smutně, ale ani ne šťastně,“ říká Jashimová. „Když jsem v práci a udělám nějakou drobnou chybu, tak mě to téměř dohání k slzám.“

A není určitě sama, zná to snad každá žena. Co přesně se v jejich mozku děje, ale není dobře známo. Nové studie ale ukazují, jak mohou pohlavní hormony měnit některé oblasti mozku. Předchozí studie na potkanech a dalších savcích ukázaly, že objem určitých oblastí mozku se může měnit v reakci na estrogen – hormon potřebný pro normální sexuální a reprodukční vývoj žen. Nebylo však známo, zda tento silný hormon může změnit strukturu ženského mozku.

Nedávné snímky z magnetické rezonance mozku žen nyní ukazují, že vzestup a pokles pohlavních hormonů během menstruačního cyklu – 29denního období přílivu a odlivu hormonů, které připravuje jejich reprodukční orgány na možné těhotenství – dramaticky mění oblasti mozku, které řídí emoce, paměť, chování a efektivitu přenosu informací.

„Je úžasné vidět, že se mozek dospělého člověka může takto superrychle měnit,“ říká Julia Sacherová, psychiatrička a neuroložka z Institutu Maxe Plancka pro lidské kognitivní a mozkové vědy v německém Lipsku, která vedla jednu ze studií.

To, že se mozek mění v průběhu menstruačního cyklu, je obzvláště pozoruhodné, protože většina žen zažije během 30 až 40 let téměř 450 menstruačních cyklů, uvádí Catherine Woolleyová, neurobioložka z Northwestern University v Evanstonu, USA.

Silnou stránkou těchto studií je, že snímkování mozku a měření hormonů bylo prováděno u stejných žen v určitých fázích menstruačního cyklu. „Na základě těchto studií se nám nyní rýsuje obraz toho, jak silně tyto hormony ovlivňují nejen morfologii mozku, ale také jeho funkční architekturu,“ říká Emily Jacobsová, neuroložka z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře.

Hormony řídí menstruační cyklus
Menstruační cyklus se opakuje každých 25 až 30 dní a začíná „menstruací“ neboli odlučováním děložní sliznice. Hladiny ženských pohlavních hormonů v krvi jsou na začátku cyklu nejnižší, ale během několika následujících týdnů prudce stoupají. Nejprve stoupá hladina estrogenu, což signalizuje růst děložní sliznice. Poté hladina estrogenu klesá, aby se uvolnilo vajíčko z vaječníku, to je v polovině menstruačního cyklu. Poté se hladiny hormonů progesteronu a estrogenu opět zvyšují po dobu asi sedmi dnů, aby připravily sliznici dělohy na možné oplodnění vajíčka. Pokud k otěhotnění nedojde, hladiny estrogenu i progesteronu opět klesnou a zahájí menstruační krvácení.

Zatímco menstruační cyklus je výsledkem výrazného kolísání hladin hormonů, další hormony, jako testosteron a kortizol, se také cyklicky střídají; před svítáním stoupají a večer klesají. Tyto denní rytmy se vyskytují u obou pohlaví.

Estrogen stimuluje kognitivní oblasti mozku
Že ženské hormony ovlivňují některé části mozku zjistila Wolleyová už v roce 1990. „Byl to velmi překvapivý výsledek a vyvolal v oboru značnou skepsi,“ vzpomíná. „V té době se mělo za to, že estrogeny jsou výhradně reprodukční hormony a nemají vliv na kognitivní oblasti mozku, jako je hipokampus.“

Hipokampus je kognitivní centrum mozku, které obsahuje šedou i bílou hmotu – malá, zakřivená struktura ukrytá hluboko v mozku za ušima, v oblasti hustě osídlené receptory pro pohlavní hormony. Hipokampus je také oblast dospělého lidského mozku, která nejvíce reaguje na změny objemu. Rozvíjení nových dovedností hipokampus zvětšuje. Na druhou stranu může být zmenšování hipokampu časným příznakem demence, zejména u Alzheimerovy choroby.

Bylo také zjištěno, že během menopauzy se zmenšuje objem šedé hmoty v některých částech mozku. Výzkum se však omezoval pouze na snímky mozku dobrovolníků v jednom časovém okamžiku.