Jak vypadá alej roku a kolik dřevin ještě neznáme? Novinky o stromech zahřejí u srdce

Jaro klepe na dveře. Asi všichni se už těšíme na rozkvetlou přírodu a vonící les. Nalaďte se s námi na tu správnou notu. Dobré zprávy z říše stromů vám jistě pomohou.

Kdo získal titul alej roku 2021?

Vyhlášení ankety alej roku je již tradicí, jednalo se o jedenáctý ročník. V konkurenci mezi ostatními 93 stromořadími tentokrát uspěla lipová Klokotská alej v jihočeském Táboře. Je specifická tím, že se jedná o součást místní křížové cesty. „Klokotská alej lemuje cestu, která byla založena benediktiny už koncem 17. století, alej zde byla vysázena v roce 1836,” upřesnila organizátorka soutěže Klára Ondrigová. V soutěži získala také zajímavý počet hlasů – rovných 999. Vítězná alej navíc potvrdila, že vytrvalost se vyplácí; třikrát po sobě se stala vítězkou svého regionu, vloni dokonce už obsadila druhé místo v celostátním hlasování. Nevzdávat se je zkrátka důležité. Cílem ankety je přitáhnout pozornost veřejnosti k alejím, které patří ke zdravé a fungující krajině.

Stromy u cesty zpříjemní procházky a uleví přírodě

Zejména v letních měsících jsme během výletování vděční za každý příslib stínu. Na Žďársku se proto bude nyní procházet o něco lépe. Čím dál častěji se tam objevují polní cesty se stromy. Jejich cílem není ulevit „jen“ člověku, ale i přírodě. Cesty pomáhají snižovat erozi půdy a zadržovat vodu, zároveň se zvyšuje prostupnost krajiny. 

Nejedná se o novou akci. Žďárská radnice se snaží vracet do krajiny zaniklé polní cesty už několik posledních let. Podařilo se tak obnovit dvě cesty měřící v součtu dva kilometry. Letos je v plánu přidat další dvě cesty, které povedou od okraje Žďáru nad Sázavou ke vsím Vysoké a Stržanov. Město u nich nechává sázet stromy a keře. Porostou tam lípy, duby, javory a z ovocných stromů třešně, jabloně, hrušně a švestky.

O řadě stromů stále nic nevíme, zjistila studie

Příroda nám leckdy umí doslova vyrazit dech. Je tomu tak i v případě nového zjištění vědců, kteří přišli na to, že je ve světě stále spousta nezdokumentovaných stromů. Podle jejich údajů se jedná o více než devět tisíc dřevin, o kterých nic moc nevíme. Z celkového počtu 73 tisíc stromů je to poměrně velká část, a to zejména v době, kdy se zdá být už všechno probádané.

Data vědci získali z nového globálního odhadu. Spolupracovali na něm výzkumníci po celém světě za použití britské dešifrovací techniky z druhé světové války. Získat konkrétní číslo nebylo nikterak snadné. Vědci v 90 zemích shromažďovali informace o 38 milionech stromů, v některých případech přitom museli tábořit ve velmi odlehlých oblastech, aby se k nim dostali.

Podle finálních zjištění je ve světě o 14 procent více druhů stromů, než se původně předpokládalo. Většina ze vzácných druhů se přitom nachází v tropických pralesích, které rychle mizí kvůli odlesňování a globální změně klimatu. „Zdokumentovat naše lesy je pro celý svět obrovská výzva,“ uvedl spoluautor studie Jingjing Liang, který se zabývá kvantitativní ekologií a působí na Purdueově univerzitě v americké Indianě. 

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Českých novin, Arniky, Ekolist, Českých novin