Odborníci z Barcelonské univerzity si dali za cíl zjistit, jak je to ve skutečnosti s méně oblíbenými jedinci, takzvanými outsidery. Zjišťovali to prostřednictvím výzkumu se zvířaty, uvedl server České noviny.
Výzkumníci přišli na to, že zvířata, která ve své sociální skupině fungovala jako outsideři, byla v řešení a vyřešení problémů nejlepší. Konkrétně je testovali na nové a neobvyklé situace, jako je třeba svačina, k níž se mohou dostat jen s pomocí použití nástroje. Zjistili, že když je jídlo ukryto do neznámé nádobky a přiklopené víčkem, koza si k němu navzdory překážkám může najít cestu. Odhalení zaskočilo vědce, kteří doposud nepovažovali kozy za zvířata, která by proslula schopností řešit problémy, na rozdíl od šimpanzů nebo krkavců.
Odborníci zkoumali 13 druhů kopytníků, přičemž jejich studie zahrnovala celkem 111 jedinců žijících v zoologických zahradách ve Španělsku a Německu. Pro každý druh výzkumníci vybrali obzvláště neodolatelnou potravu (mrkev, vojtěšku nebo jinou pochoutku) a umístili ji do zakrytých kelímků ve výbězích zvířat. Pak vědci čekali, co se stane.
Přibližně 38 procent zvířat se neznámým nádobkám zcela vyhýbalo. Z těch, která se k pohárku přiblížila, se čtyřiceti jedincům podařilo sejmout víčka, aby se dostali k potravě. Nejúspěšnější byli jednohrbí velbloudi a kozy, kde se k potravě dostalo 86, respektive 69 procent jedinců. Vyšlo najevo, že život ve složitější sociální skupině nebo domestikace, což platilo jak pro velbloudy, tak pro kozy, jsou spojené s větší ochotou zkusit úkol vyřešit. Zjistilo se také, že zvířata, která patřila mezi outsidery nebo se nacházela nízko na společenském žebříčku, měla menší strach z nových objektů, větší ochotu je zkoumat a větší šanci získat odměnu. „Ti, kteří jsou na okraji skupiny, mají menší přístup k potravě a mají větší problémy s přežitím v přírodě,“ uvedl výzkumník Álvaro Caicoya. „Takže jsou to zároveň jedinci, kteří obvykle více riskují, aby získali potravu.“
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Půlnoční knihovna je doslova hitem, který naláká k četbě i spoustu nečtenářů. Stojí opravdu za to?…