Záhadný pás železa v Prstencové mlhovině mohla vytvořit zničená planeta

V ikonické Prstencové mlhovině astronomové objevili neobvyklé mračno bohaté na železo. Jeho původ zatím zůstává nejasný, ale jednou z nejzajímavějších možností je zánik celé planety. Píše o tom web 100+1.

Prstencová mlhovina (Messier 57) v souhvězdí Lyry patří mezi nejznámější pozůstatky po hvězdě podobné Slunci. Nachází se přibližně 2 000 až 2 300 světelných let od Země a díky svému natočení k nám vytváří charakteristický prstencový vzhled. V jejím středu leží bílý trpaslík – chladnoucí jádro hvězdy, která dříve prošla fází červeného obra.

Tým evropských astronomů vedený Rogerem Wessonem z Univerzity v Cardiffu a University College London nyní v této mlhovině identifikoval zvláštní pás tvořený vysokou koncentrací železa. Tento útvar je mimořádně rozměrný – jeho délka odpovídá zhruba pětisetnásobku vzdálenosti mezi Sluncem a Plutem. Množství železa v něm přitom dosahuje hmotnosti srovnatelné s planetou Mars.

Objev byl umožněn díky přístroji WEAVE pracujícímu na teleskopu Williama Herschela na Kanárských ostrovech. Tento systém využívá stovky optických vláken, která umožňují současně sbírat spektra z mnoha částí rozsáhlého objektu. Díky tomu mohli vědci analyzovat strukturu celé mlhoviny s dosud nedostupnou přesností. Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise MNRAS.

Původ železného pásu zatím není jednoznačně vysvětlen. Podle vědců připadá v úvahu, že jde o neobvyklý produkt výtrysků hmoty během zániku hvězdy. Ještě zajímavější hypotéza ale naznačuje, že by mohlo jít o pozůstatky kamenné planety, kterou její hvězda během své expanze zničila. Další pozorování by měla pomoci tuto záhadu objasnit.