Vůně rozvařených meruněk, cinkání vymytých sklenic a plná spíž na zimu. Obraz, který si mnozí pamatují od babiček, se do českých domácností vrací. A nejde jen o nostalgii. Data ukazují, že pěstování vlastní zeleniny i její uchovávání zůstává u nás živou tradicí, kterou léto a podzim zase přivádějí ke slovu.
Vlastní zeleninu dnes v Česku pěstuje více než 570 tisíc domácností. Průměrná plocha záhonů je asi 70 metrů čtverečních na domácnost a dohromady tak lidé obhospodařují zhruba 4 000 hektarů, tedy plochu srovnatelnou s velkým městem. Podle situační zprávy ministerstva zemědělství a Zelinářské unie Čech a Moravy vypěstovaly domácnosti v roce 2022 téměř 19 procent veškeré zeleniny u nás. Zajímavé přitom je, že ještě před pár lety, před covidovou pandemií, se tento podíl pohyboval jen mezi deseti a patnácti procenty — domácí pěstování tedy znatelně posílilo.
Nejčastěji se na českých zahrádkách urodí to, co pak putuje rovnou do sklenic: nakládačky a salátové okurky, rajčata a papriky, k tomu nenáročná cibule, mrkev nebo hrášek. Právě tahle klasická úroda tvoří základ domácí spíže od nepaměti.
Že domácí spíž není minulostí, potvrzuje i průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Podle něj si téměř polovina lidí pěstuje vlastní potraviny na zahrádce a doma zavařuje dokonce tři z pěti domácností. Přibližně třetina lidí si navíc alespoň občas doma upeče vlastní chleba. Domácí výroba je zatím spíš doménou starší generace, ale mladší ročníky k ní nacházejí cestu přes příbuznou vlnu, kterou je domácí kvašení a fermentace.
Motivace je přitom jednoduchá a lidská: čerstvost. Kdo ochutnal marmeládu z vlastních jahod nebo křupavou kvašenou okurku, ví, že s krabicovým výrobkem z regálu se to nedá srovnat. K tomu má člověk jistotu, co ve sklenici je — žádná dlouhá jména konzervantů, jen ovoce, zelenina, sůl nebo cukr.
Zvláštní renesanci dnes zažívá kvašení, tedy nejstarší způsob, jak zeleninu uchovat bez konzervantů. Kvašené zelí, okurky nebo korejské kimchi nejsou jen chutné, ale i prospěšné. Při kvašení vznikají bakterie mléčného kvašení, přírodní probiotika, která podporují trávení.
Že nejde o pouhou lidovou moudrost, doložil rozsáhlý pokus Stanfordovy univerzity. Vědci při něm zjistili, že strava bohatá na kvašené potraviny zvyšuje pestrost střevního mikrobiomu a snižuje záněty v těle. U lidí, kteří jedli více kvašených jídel, klesla aktivita zánětlivých látek v krvi. Pestrý mikrobiom přitom odborníci spojují se silnější imunitou. Sklenice kvašené zeleniny v lednici tak umí být malou lékárničkou.
Prospěšné je ostatně už samotné pěstování. Podle výzkumu Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy se zahrádkaření věnuje 55 procent českých domácností a lidé, kteří si sami pěstují, jedí čerstvé ovoce a zeleninu častěji než ostatní. Téměř třetina zahrádkářů si dá čerstvou úrodu každý den, zatímco mezi nepěstiteli je to jen pětina. Zahrádkáři měli podle výzkumu i nižší průměrnou tělesnou hmotnost.
Zavařování a kvašení jsou přitom šikovné hned z několika důvodů. V době, kdy ještě neexistovaly ledničky ani mrazáky, byla plná spíž jediným způsobem, jak přečkat zimu — a ta zkušenost je v nás dodnes. Uchováním úrody se nic nevyhodí: co se neztratí ve slupkách a pecičkách, promění se ve džem, kompot nebo sirup na půl roku dopředu.
Ekonomika téhle záliby je také příjemná. Sklenice se dají používat rok co rok znovu, ovoce ze zahrady nebo z levné sezonní nabídky nestojí skoro nic a výsledek nahradí drahé kupované marmelády i limonády. K tomu má domácí výrobek jednu nedocenitelnou vlastnost — přesně víte, kolik je v něm cukru a co všechno obsahuje. Pro rodiny s malými dětmi i pro seniory, kteří hlídají jídelníček, je to znát.
Právě teď je ta pravá chvíle. Léto a podzim jsou vrcholem sezony, kdy dozrávají meruňky, švestky, okurky i papriky a spíže se plní na celou zimu. Zavařování má ale ještě jeden rozměr, který se do tabulek nevejde. Je to radost ze společné práce.
U hrnce s marmeládou se potkávají generace. Babička ukazuje vnučce, jak poznat, že džem už drží, a předává recept, který sama zdědila. Vzniká tak něco cennějšího než plná police, tedy sdílený čas a rodinné know-how, jaké se z internetu nenaučíte. V době, kdy se hodně mluví o osamělosti i o návratu k jednoduchým radostem, je zavařování tichým protijedem. Nestojí skoro nic, propojuje rodinu a na konci má člověk hmatatelný výsledek, na který je pyšný.
Dobrá zpráva pro začátečníky: první krok je snadnější, než to vypadá. Nepotřebujete velkou zahradu ani speciální vybavení, stačí ovoce nebo zelenina z trhu a několik čistých sklenic s víčkem.
Nemusíte hned plnit celou spíž. Začněte jednou sklenicí. Až ji v zimě otevřete, pochopíte, proč se k tomuhle řemeslu Češi rok co rok rádi vracejí.
Ověřeno z:
Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Lepší vztahy začínají správným rozhodnutím. Kniha Volba lásky vám otevře srdce
Snad každý chce mít hezké vztahy s partnerem, rodinou, přáteli a kolegy v práci. Ne vždy se nám to…