Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Dobré zprávy z říše zvířat: Radují se humři, gazely a čápi. Přečtěte si, co je nového

5 minut radosti
Ilustrační foto: Pixabay

Přinášíme další novinky ze světa našich zvířecích kamarádů. Uleví se humrům, které přestanou ve Velké Británii trápit vařením zaživa, vymírajícím gazelám zase v Jeruzalémě vystavěli park, díky čemuž stádo úspěšně roste, a v Česku by měla vzniknout nová oáza pro čápy.

Humři získali v Británii status vnímajících bytostí

Zvířata nejsou věci. Tento přístup je čím dál častěji aplikován v legislativě mnoha států. Nově mění pohled na některá zvířata i Velká Británie. Na hlavonožce, jako jsou chobotnice nebo sépie, a desetinožce, mezi které patří krabi, humři nebo raci, bude nyní tamní legislativa nahlížet jako na vnímající bytosti. „Je tím myšleno, že zvíře nějakým způsobem cítí a vnímá emoce a taky bolest, případně reaguje na stres. Takže životními projevy dává najevo, že se něco děje, že je v nepohodě,“ popsal Radiožurnálu zoolog Evžen Kůs, co termín vnímající bytost znamená v praxi. Zvířatům toto označení přinese lepší podmínky při transportu a humánnější způsob zabití.

Ve zprávě London School of Economics and Political Science (LSE), na základě které se britská vláda rozhodovala, se píše, že hlavonožci a desetinožci dokážou cítit bolest, potěšení, hlad, žízeň, teplo nebo příjemné pocity. LSE se ve své zprávě odkazuje na asi tři stovky různých vědeckých studií. „Díky přijatému zákonu bude zajištěno, že dobré životní podmínky zvířat budou zohledněny při vytváření další legislativy. Věda je nyní jednotná v tom, že hlavonožci a desetinožci mohou cítit bolest. Proto je správné, že se na ně vztahuje tento životně důležitý právní předpis,“ uvedl ministr pro blahobyt zvířat Lord Goldsmith.

Chobotnice. Foto: Pixabay

Sudokopytníci se v Jeruzalémě dočkali zastání

Gazely v Izraeli vesele cválají přírodou. Radují se z toho, kolik mají přátel. Je jich totiž už 80. Nedávno přitom na území Jeruzaléma žily jen tři. Od roku 2015 se toho však hodně změnilo. Město zřídilo ve spolupráci se Společností na ochranu přírody (SPN) ve svém katastru park. Cílem bylo ochránit zbývající gazely, protože jejich původní stádo zdecimovali volně pobíhající psi, šakali a stavba obchvatu, která sudokopytníky odřízla od pastvin mimo město.

 Park se nachází v západní části Jeruzaléma a rozkládá se na území 25 hektarů. Vzhledem k příliš malému počtu původních zvířat do něj SPN přivezla deset dalších kusů. Stádo se postupně rozrostlo na dnešních 80 jedinců. „Snažíme se zvířatům zajistit prostředí co nejvíce podobné tomu přírodnímu. Nechceme, aby byla závislá na člověku, a v budoucnu jich část hodláme převézt do volné přírody,“ uvedla ředitelka parku Jael Hammermanová-Solarová.

Čechům není lhostejný osud čápů na našem území

Čápi se těší na nové útočiště. U Dvora Králové nad Labem pro ně totiž chystají novou oázu. Jedná se o jeden z trojice evropských ekologických projektů, jenž se díky mimořádnému grantu od skupiny Raben Group nejspíš brzy dočká realizace. Projekt na vybudování oázy pro čápy v České republice vytvořením stepi s mokřady a jezery na ploše 40 tisíc metrů čtverečních soutěží s dálkově ovládaným vozidlem, které by pomohlo s úklidem italských pláží a záchranou více než 10 tisíc netopýrů v Německu. Momentálně se čeká na výsledky soutěže, jejíž vítěz získá grant.

Jak celá iniciativa vznikla a co za ní stojí? Nizozemská logistická skupina Raben Group se rozhodla v rámci oslavy 90. výročí působení na trhu poskytnout grant na jeden z plánovaných environmentálních projektů v Evropě. Ve finálové trojici byl zastoupen i český návrh týkající se čápů. „Ve spolupráci s mezinárodní ochranářskou skupinou JARO jsme do soutěže přihlásili plán vybudovat oázu pro čápy poblíž Dvora Králové nad Labem. Věříme, že se nám podaří tento záměr prosadit a pomůžeme tím naší přírodě,“ uvedla Martina Netuhová, marketingová a PR manažerka společnosti Raben Logistics Czech, která je českou pobočkou skupiny Raben Group.

Proč zrovna Dvůr Králové nad Labem? Příroda v jeho okolí bývala po dlouhá léta oblíbeným hnízdištěm právě čápů bílých. Vlivem nešetrného působení člověka však v minulosti došlo k masivnímu odvodnění tamní krajiny, což mělo za následek ztrátu živočišné i rostlinné rozmanitosti. Díky novému projektu by se měla chybějící voda do této krajiny opět vrátit a s ní i původní fauna a flóra. 

Ilustrační foto: Pixabay

Zdroj: iRozhlas, LSE, Ekolist, AFP, inOdpady

Související články

Zaručeně zlepší den

Nový test dokáže odhalit rakovinu prsu za pět sekund pomocí slin

Nejlepším řešením bezdomovectví je prevence, ne hroty na lavičkách, říká spoluzakladatelka Architektů bez hranic

Pakt proti dezinformacím generovaným AI má omezit narušování demokratických voleb

Kniha o Harry Potterovi má hodnotu 11 tisíc liber

Inspirativní rozhovor

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Jak chytit krtka oslavuje přírodu i život jako takový

Inspirace z knihovny: Jak chytit krtka oslavuje přírodu i život jako takový

Podle názvu byste si ji mohli splést s příručkou pro péči o zahradu. Tato kniha vám ale spíš poradí…