Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Dobré zprávy z říše zvířat: Radují se humři, gazely a čápi. Přečtěte si, co je nového

5 minut radosti
Ilustrační foto: Pixabay

Přinášíme další novinky ze světa našich zvířecích kamarádů. Uleví se humrům, které přestanou ve Velké Británii trápit vařením zaživa, vymírajícím gazelám zase v Jeruzalémě vystavěli park, díky čemuž stádo úspěšně roste, a v Česku by měla vzniknout nová oáza pro čápy.

Humři získali v Británii status vnímajících bytostí

Zvířata nejsou věci. Tento přístup je čím dál častěji aplikován v legislativě mnoha států. Nově mění pohled na některá zvířata i Velká Británie. Na hlavonožce, jako jsou chobotnice nebo sépie, a desetinožce, mezi které patří krabi, humři nebo raci, bude nyní tamní legislativa nahlížet jako na vnímající bytosti. „Je tím myšleno, že zvíře nějakým způsobem cítí a vnímá emoce a taky bolest, případně reaguje na stres. Takže životními projevy dává najevo, že se něco děje, že je v nepohodě,“ popsal Radiožurnálu zoolog Evžen Kůs, co termín vnímající bytost znamená v praxi. Zvířatům toto označení přinese lepší podmínky při transportu a humánnější způsob zabití.

Ve zprávě London School of Economics and Political Science (LSE), na základě které se britská vláda rozhodovala, se píše, že hlavonožci a desetinožci dokážou cítit bolest, potěšení, hlad, žízeň, teplo nebo příjemné pocity. LSE se ve své zprávě odkazuje na asi tři stovky různých vědeckých studií. „Díky přijatému zákonu bude zajištěno, že dobré životní podmínky zvířat budou zohledněny při vytváření další legislativy. Věda je nyní jednotná v tom, že hlavonožci a desetinožci mohou cítit bolest. Proto je správné, že se na ně vztahuje tento životně důležitý právní předpis,“ uvedl ministr pro blahobyt zvířat Lord Goldsmith.

Chobotnice. Foto: Pixabay

Sudokopytníci se v Jeruzalémě dočkali zastání

Gazely v Izraeli vesele cválají přírodou. Radují se z toho, kolik mají přátel. Je jich totiž už 80. Nedávno přitom na území Jeruzaléma žily jen tři. Od roku 2015 se toho však hodně změnilo. Město zřídilo ve spolupráci se Společností na ochranu přírody (SPN) ve svém katastru park. Cílem bylo ochránit zbývající gazely, protože jejich původní stádo zdecimovali volně pobíhající psi, šakali a stavba obchvatu, která sudokopytníky odřízla od pastvin mimo město.

 Park se nachází v západní části Jeruzaléma a rozkládá se na území 25 hektarů. Vzhledem k příliš malému počtu původních zvířat do něj SPN přivezla deset dalších kusů. Stádo se postupně rozrostlo na dnešních 80 jedinců. „Snažíme se zvířatům zajistit prostředí co nejvíce podobné tomu přírodnímu. Nechceme, aby byla závislá na člověku, a v budoucnu jich část hodláme převézt do volné přírody,“ uvedla ředitelka parku Jael Hammermanová-Solarová.

Čechům není lhostejný osud čápů na našem území

Čápi se těší na nové útočiště. U Dvora Králové nad Labem pro ně totiž chystají novou oázu. Jedná se o jeden z trojice evropských ekologických projektů, jenž se díky mimořádnému grantu od skupiny Raben Group nejspíš brzy dočká realizace. Projekt na vybudování oázy pro čápy v České republice vytvořením stepi s mokřady a jezery na ploše 40 tisíc metrů čtverečních soutěží s dálkově ovládaným vozidlem, které by pomohlo s úklidem italských pláží a záchranou více než 10 tisíc netopýrů v Německu. Momentálně se čeká na výsledky soutěže, jejíž vítěz získá grant.

Jak celá iniciativa vznikla a co za ní stojí? Nizozemská logistická skupina Raben Group se rozhodla v rámci oslavy 90. výročí působení na trhu poskytnout grant na jeden z plánovaných environmentálních projektů v Evropě. Ve finálové trojici byl zastoupen i český návrh týkající se čápů. „Ve spolupráci s mezinárodní ochranářskou skupinou JARO jsme do soutěže přihlásili plán vybudovat oázu pro čápy poblíž Dvora Králové nad Labem. Věříme, že se nám podaří tento záměr prosadit a pomůžeme tím naší přírodě,“ uvedla Martina Netuhová, marketingová a PR manažerka společnosti Raben Logistics Czech, která je českou pobočkou skupiny Raben Group.

Proč zrovna Dvůr Králové nad Labem? Příroda v jeho okolí bývala po dlouhá léta oblíbeným hnízdištěm právě čápů bílých. Vlivem nešetrného působení člověka však v minulosti došlo k masivnímu odvodnění tamní krajiny, což mělo za následek ztrátu živočišné i rostlinné rozmanitosti. Díky novému projektu by se měla chybějící voda do této krajiny opět vrátit a s ní i původní fauna a flóra. 

Ilustrační foto: Pixabay

Zdroj: iRozhlas, LSE, Ekolist, AFP, inOdpady

Související články

Příroda a ekologie

Španělsko dělá tečku za týráním zvířat na jatkách

Příroda a ekologie

Jak se z Airbnb stala zvířecí nemocnice

Inspirace

Příběh čápa Fénixe: seznamte se s projektem Daruj křídla

Příroda a ekologie

Sanitka pro zvířátka bude v Brně fungovat non stop

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Nová hrobka faraona objevena v Egyptě

Oděvní banka pomohla 12 000 lidem v nouzi

Výběr správného přepravce: Jak se orientovat v domácích a mezinárodních službách

Z popela roste nový les. Vyhlídka nabízí výhled na obnovování Českého Švýcarska

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Jak pracovat se svými pocity? Moudrost cítění propojuje psychologii s buddhismem

Inspirace z knihovny: Jak pracovat se svými pocity? Moudrost cítění propojuje psychologii s buddhismem

Pocity v našich životech mají nezastupitelnou roli, přičemž se pravděpodobně jedná o nejsilnější…