Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Další krok k léku na opičí neštovice. Čeští vědci vyvinuli látku ničící jejich virus

Ilustrační foto: Unsplash

Proti smrtelnému onemocnění se postavili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd. Podařilo se jim přijít na způsob, jak zastavit přenos nemoci, když rozluštili strukturu bílkoviny metyltransferázy přispívající k jejímu šíření. Studii, která může být prvním krokem k vývoji antivirotik, vydal časopis Nature Communications.

Úspěch si připsaly skupiny vedené Evženem Bouřou a Radimem Nenckou, kteří se dlouhodobě věnují virům způsobujícím závažná onemocnění. Tentokrát si posvítili na virus opičích neštovic, který se v minulém roce rozšířil po světě ze západní Afriky. Úmrtnost se u tohoto onemocnění pohybuje mezi třemi až šesti procenty, což je více než u covidu, a i proto vzbudilo nervozitu nejen mezi vědci zabývajícími se nakažlivými chorobami a jejich léčbou. „Vypadá to, že když byla dříve populace proočkovaná proti pravým neštovicím, zabraňovala tato vakcinace i šířeních těch opičích, a protože se přestalo očkovat v 80. letech, je teď naše populace bezbranná, a to se stalo ve všech zemích současně, takže se opičí neštovice začaly šířit po celém světě,“ popisuje Evžen Bouřa pro Radiožurnál.

Evžen Bouřa, vedoucí vědecké skupiny Strukturní biologie membrán v ÚOCHB. Foto: ÚOCHB / Tomáš Belloň

Virus opičích neštovic se rozmnožuje v hostitelské buňce podobně jako jiné viry. Aby se mohla takováto buňka bránit, potřebuje poznat, které molekuly RNA jsou její vlastní a které patří útočícímu viru. „Domácí molekuly RNA nesou kvůli snadnějšímu rozlišení speciální značku, tzv. čepičku. Neoznačená molekula spustí v infikovaných buňkách vrozenou protivirovou imunitu. Viry se proto snaží lidský organismus oklamat a třeba právě virus opičích neštovic ho mate tím, že na svoji RNA taky přidává čepičku,“ popisuje Evžen Bouřa, jak se viru daří oklamat imunitu produkcí identické látky, jako je v našem těle.

Bleskový výsledek díky dlouhodobé práci

Díky týmové práci se za rekordně krátkou dobu jediného roku vědcům povedlo rozluštit strukturu bílkoviny metyltransferázy. Právě ta je zodpovědná za to, že virus dokáže vytvořit identickou čepičku jako lidské buňky. Pomocí léta budované knihovny enzymů Radima Nencky dokázali vypátrat, že přírodní látka sinefugin dokáže metyltransferázu v čepičce nahradit. „Virus vstoupí do buňky, jako by vstoupil normálně. Začne se množit a tvořit nové kopie své RNA, ale nebude si na ně moct přidat čepičku, a díky tomu ho náš imunitní systém rozpozná a zničí,“ vysvětluje Radim Nencka.

Radim Nencka, vedoucí vědecké skupiny Design léčiv a medicinální chemie v ÚOCHB. Foto: ÚOCHB / Tomáš Belloň

Po laboratorním ověření účinnosti budou následovat testy na myších, které podle vědců otevírají cestu k nadějné nové skupině antivirotik a virostatik. Ta by byla vhodná nejen proti opičím neštovicím, ale také proti koronavirům, a to díky své specificitě a vysoké aktivitě nově vyvinutých látek.

Související články

Zaručeně zlepší den

EU zasahuje. Blíží se konec dovozu kávy pěstované na odlesněné půdě

NASA chce zavést jednotný lunární čas

Jezte avokádo denně, může vám prodloužit život

Gorily se bijí do hrudi, aby předešly konfliktu. Nechtějí bojovat

Inspirativní rozhovor

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: I smrt má srdce. Zlodějka knih představuje její něžnou stránku

Inspirace z knihovny: I smrt má srdce. Zlodějka knih představuje její něžnou stránku

Jaká je smrt? Mnozí známe její podobu ze strašidelných příhod, kde byla obvykle popisovaná jako…