Pandemie neobrátila vzhůru nohama jen naše životy, ale také spánkový režim, a to blíže k přirozenému nastavení těla. Prodloužil se především spánek těch, kteří díky práci a škole z domova nemusejí vstávat v době, kdy se jejich tělo ještě nezregenerovalo.
„Poskytovatelé energií hlásí, že byla během pandemie ranní špička o hodinu později. To znamená, že pokud necháte lidi spát déle, tak spát budou,“ řekl Hans-Guenter Weess z Německé společnosti pro výzkum spánku a spánkové medicíny agentuře DPA. Tato situace vyhovuje hlavně mladým lidem na středních školách a univerzitách, jejichž režim je často posunutý, takže se později unaví, ale déle spí, což jim dojíždění neumožňovalo.
Přestože se lidé více vyspali, promítala se pandemie do jejich snů. Výsledky studií z loňského roku naznačují, že se nám mnohem více zdálo o nechtěných objetích, ztracených pasech, uzavřených hranicích a přeplněných místech. Podle Helsinské univerzity, která se dotazovala stovek dobrovolníků, se třetina snů pandemie přímo dotýkala. Výzkum amerických vědců pak udává, že mělo v tomto období horší sny patnáct procent lidí.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Čtenáři, vrať se motivuje lidi, aby dali čtení opět šanci
Četba knih je jednou z nejstarších volnočasových aktivit. Jejím prostřednictvím lze zprostředkovat…