Zelené želvy už nejsou ohrožené. Po 43 letech na seznamu
Zelenou mořskou želvu lidé desítky let lovili pro maso i krunýř a sbírali jí vejce na plážích. Podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) už dnes mezi ohrožené druhy nepatří – na sledovaných hnízdních plážích jich přibylo o 28 procent víc než v 70. letech minulého století.
#zvíře#ochrana přírody#moře#příroda
Rozhodla o tom Skupina specialistů IUCN pro mořské želvy, jejíž nové hodnocení bylo zveřejněno v říjnu 2025 na Světovém kongresu IUCN pro ochranu přírody v Abú Zabí. Zelenou mořskou želvu (odborně kareta obrovská, latinsky Chelonia mydas) přeřadila na Červeném seznamu ohrožených druhů rovnou o tři stupně výš – z „ohroženého druhu" (v této kategorii byla od roku 1982) přeskočila rovnou dvě mezikategorie do „málo dotčený", tedy do nejnižší úrovně ohrožení vůbec.
Jak se to povedlo
Za zotavením stojí kombinace několika opatření, které se táhnou přes celé půlstoletí: ochrana hnízdících samic a jejich vajec přímo na plážích, mezinárodní zákaz obchodu s produkty z mořských želv a takzvané vyhazovače želv (anglicky TED) – kovové mřížky ve vlečných sítích na krevety a garnáty. Menší úlovek jimi propadne dál do sítě, zatímco větší želva se o mřížku opře a vyklouzne ven otvorem nahoře nebo dole. Přidaly se i komunitní programy, které místním lidem v rozvojových zemích nabídly náhradu za tradiční lov želvího masa a vajec.
Nejvýrazněji je vidět pokrok na ostrově Ascension v jižním Atlantiku: zatímco na začátku sledování v letech 1977 až 1982 tam ochranáři napočítali v průměru necelých 3 700 snůšek ročně, v letech 2010 až 2013 to bylo už téměř 23 700 – víc než šestkrát tolik. Ascension je tak dodnes největším hnízdištěm zelené želvy v celém jižním Atlantiku. Podobně výrazně, o 270 procent za posledních třicet let, vzrostl i počet hnízdících samic ve Středomoří.
Zotavení ale není stejnoměrné všude. Podle Skupiny specialistů IUCN pro mořské želvy zůstává ohrožená až zranitelná populace ve středním a jižním Pacifiku, a severnímu Indickému oceánu dál ubývá – jen u pobřeží Ománu a Jemenu kleslo hnízdění od 70. let o 38 procent, a na Maledivách zůstává zelená želva na národním seznamu ohrožených druhů. „Pokud je přestaneme chránit, vrátíme se zpátky k ohroženému statusu," varovala u příležitosti přeřazení bioložka Ronel Nel z Univerzity Nelsona Mandely v Jihoafrické republice.
Jak se dnes želvy sledují
Dřív se stav populace odhadoval hlavně podle počtu snůšek na pláži. Dnes vědci k tomu přidávají satelitní telemetrii – na krunýř želvy nalepí malý vysílač, který přes družice hlásí polohu na mělčinách i v otevřeném oceánu. Americký úřad NOAA mezi lety 2013 a 2019 takhle sledoval u Mariánských ostrovů přes pět stovek želv, stovku z nich vybavil satelitním vysílačem – dosud největší studie svého druhu. Kombinace s genetickými testy navíc umí rozlišit, ze kterého hnízdiště konkrétní želva pochází, i když ji potkáte stovky kilometrů od pláže, kde se vylíhla.
Kde má běžný člověk šanci ji potkat
Zelenou želvu dnes lze s velkou pravděpodobností zahlédnout na několika místech světa, kde se pravidelně krmí u břehu: u havajské pláže Laniakea na Oahu, u australského Velkého bariérového útesu, u pobřeží Barbadosu nebo v Egyptě u pláže Abú Dabáb poblíž Marsa Alamu. Na Havaji se doporučuje k odpočívající želvě nepřibližovat na míň než tři metry – i takhle na dálku ale bývá vidět dobře.
💡 Zajímavost: Zelená želva dostala jméno podle barvy svého tuku, ne krunýře – ten je typicky hnědý nebo olivový. Nazelenalý tuk jí dává strava složená hlavně z mořských řas a trávy, kterou se jako jediná z mořských želv živí i v dospělosti.
Co ji pořád ohrožuje
Vědci upozorňují na jedno riziko, které souvisí přímo se změnou klimatu: pohlaví mláděte zelené želvy určuje teplota písku, ve kterém se vejce líhne. Na severní části Velkého bariérového útesu se kvůli otepleným plážím líhne už přes 99 procent samiček – samci se tam už prakticky nerodí. K tomu se přidává znečištění plasty, kolize s loděmi a fakt, že z tisíce vylíhlých mláďat se dožijí dospělosti jen jedno až dvě.
Přeřazení na Červeném seznamu ale nic nemění na tom, že mezinárodní obchod se zelenou želvou zůstává zakázaný a lov i sběr vajec je ve většině zemí nadále nelegální. Jestli si želva nižší stupeň ohrožení udrží, ukáže až další hodnocení IUCN.
Foto: Prajwal Gowda / Pexels
Ilustrační foto: Adventure Travelers TheAdventureTravelers.com / Pexels
Ověřeno z:
- IUCN — Skupina specialistů pro mořské želvy, přehled statusů (říjen 2025)
- Weber a kol. — Recovery of the South Atlantic's largest green turtle nesting population, Biodiversity and Conservation (2014)
- SWOT (State of the World's Sea Turtles) — přehled regionálních populací zelené želvy
- Americký úřad NOAA — satelitní telemetrie a doporučení pro pozorování volně žijících želv
- Two Oceans Aquarium / Ronel Nel, Univerzita Nelsona Mandely — vyjádření k přeřazení
