V dánském Aarhusu se vrací skoro devět z deseti kelímků

Druhé největší dánské město na to nasadilo stroje, které vypadají jako výdejní automat naruby: nic nevydávají, naopak kelímky sbírají. Loni v červnu jich jen v centru města stálo kolem pětadvaceti. Zákazník si kávu koupí v pevném kelímku s modrobílým víčkem a složí za něj zálohu pět dánských korun, tedy asi šestnáct našich. Zpátky ji dostane do dvou pracovních dnů, stačí u automatu přiložit telefon nebo kartu.

Vrácené kelímky pak nekončí v drtičce, ale v myčce. Provozovatel je přímo v Aarhusu hygienicky očistí podle pravidel pro nakládání s potravinami a pošle zpátky do kaváren. A kdo si kelímek odnese domů a zapomene na něj, o peníze nepřijde — zálohu jde podle provozovatele uplatnit až rok od koupě nápoje.

Tříletý pokus, který se povedl

Pilotní program, který radnice Aarhusu rozjela společně s provozovatelem vratných kelímků, běží od ledna 2024 a je naplánovaný na tři roky. Za první rok se vrátilo přes 750 tisíc kelímků a počítadlo provozovatele přičítá další každý den. A hlavně: zpátky do automatu putuje skoro devět z deseti půjčených kelímků.

Systém obstál i v největším náporu: během desetidenního kulturního festivalu Aarhus Festuge v roce 2025 se vrátilo 95 procent ze 160 tisíc prodaných kelímků. Jen za první rok provozu to podle odhadu radnice odpovídalo asi 7500 plným popelnicím jednorázových kelímků, které díky tomu vůbec nevznikly.

„Pokaždé, když se kelímek REUSEABLE vrátí do automatu, víme, že o jeden jednorázový kelímek v odpadu bude méně," popsal Anders Laursen, který má projekt na radnici Aarhusu na starosti. Stejně to vidí i aarhuská studentská kavárna Student House. Emil Wæver, který tam objednává zásoby, řekl, že na plastové kelímky se u nich už vůbec nesahá.

Podle průzkumu mezi obyvateli z roku 2024 by lidé uvítali víc míst po městě, kde kelímek odevzdají. Provozovatel chce systém rozšířit i na další jednorázové obaly, například misky na saláty. Touhle cestou jdou i další evropská města — v Lisabonu zálohové kelímky postupně rozjíždějí. Zálohování ostatně není v Evropě žádná novinka, u PET lahví se vratné automaty používají v řadě zemí už roky.

U nás to jde i bez automatů

V Česku se podle odhadu společnosti EKO-KOM z roku 2022 ročně spotřebovávalo kolem 340 milionů kelímků na kávu. Naprostá většina z nich skončí po jediném použití v koši. A u toho papírového nepomůže ani poctivé třídění: uvnitř má tenkou plastovou vrstvu, aby káva neprosákla, takže do kontejneru na papír nepatří a končí ve směsném odpadu. Stejnou myšlenku — vratný kelímek místo jednorázového — zkouší i Česko, jen bez automatů.

Zákazník si stáhne aplikaci nebo si u pultu koupí předplacenou kartu. Kávu si pak nechá nalít do vratného kelímku za zálohu padesát korun a odevzdat ho může na kterémkoli z více než pěti set partnerských míst v síti.

Rozdíl je hlavně v tom, kdo kelímek vezme zpátky: v Dánsku ho zhltne automat na ulici, v Česku ho přebírá přímo obsluha za pultem. Obě řešení ale míří ke stejnému cíli: aby se jednorázový plast nebo papír na kávu s sebou stal spíš výjimkou než automatikou.

Zkuste to zítra u své kavárny

Až budete příště stát ve frontě na kávu s sebou, zeptejte se, jestli kavárna nenabízí vratný kelímek. Vezmete si ho na zálohu, kterou při vrácení dostanete zpátky (někteří partneři si k tomu účtují drobný poplatek pár korun), a odevzdat ho můžete klidně i v jiné zapojené kavárně, než kde jste si kávu koupili. Stojí vás to jen tu drobnou ochotu kelímek donést zpátky místo toho, aby skončil v koši po jediném použití.

---

Ověřeno z:

• REUSEABLE — provozovatelská data o vrácených kelímcích, návratnosti a podmínkách zálohy (ověřeno 17. srpna 2026)
• Radnice města Aarhus — tiskové zprávy o průběhu pilotního programu vratných kelímků (leden a červen 2025)
• Zero Waste Europe — zpráva ze studijní cesty do Kodaně a Aarhusu (březen 2026)
• EKO-KOM prostřednictvím ČTK — odhad roční spotřeby kelímků na kávu v Česku (2022)
• Samosebou.cz, edukační portál k třídění odpadu — pravidla pro třídění jednorázových kelímků (2021)