Denní stacionář dá seniorům program a rodinám oddech

V přízemí domu s pečovatelskou službou na Hřbitovní ulici se každé všední ráno schází až deset lidí, kteří by ještě před dvěma lety trávili dny sami doma nebo v péči vyčerpané rodiny. Trénují tu paměť, malují, zpívají, občas přijde na návštěvu pes na canisterapii nebo děti ze školky. Odpoledne se zase vracejí ke svým blízkým — jenom s tím rozdílem, že mají za sebou den plný lidí a programu, ne osamělého čekání u okna.

Zařízení, jaké v okolí chybělo

Denní stacionář v jihomoravských Šlapanicích slouží seniorům od 65 let a lidem od 50 let s Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. Otevřel 15. srpna 2024 v prostorách, které předtím v tomto domě s pečovatelskou službou nikdo nevyužíval. „Hlavní motivací bylo to, že podobné zařízení na našem území není. […] Ta zařízení se nachází nejbližší až ve Slavkově, případně v Brně, takže lidé museli dojíždět," popsala tehdy důvod stavby starostka Michaela Trněná. Rodiny ze Šlapanic a okolních obcí tak dřív musely za podobnou službou dojíždět, nebo se o blízké se sníženou soběstačností staraly úplně samy.

Provoz zajišťuje nezisková organizace Naděje, jedna z prvních charitativních organizací vzniklých v Česku po roce 1989, která dnes má pobočky po celé republice — od Prahy přes Liberecko až po Zlínsko. Kapacita je deset klientů denně — dost na to, aby se personál mohl věnovat každému zvlášť, málo na to, aby zařízení nahradilo domov pro seniory. To ale není jeho cíl: jde jen o denní docházku, ne o trvalé bydlení.

Zpívání, canisterapie a děti na návštěvě

Program dne není jen o sezení u televize. Klienti mají trénink paměti a kognitivních schopností, canisterapii i muzikoterapii — canisterapie znamená, že za lidmi pravidelně chodí vycvičený pes, jehož přítomnost zvedá náladu a pomáhá s pamětí, muzikoterapie zase pracuje se zpěvem a rytmem, na které si i lidé s pokročilejší demencí často vzpomenou snáz než na běžnou řeč. K tomu patří ruční práce, jejichž výrobky se pak prodávají na jarmarcích, a chvíle věnované klidnému odpočinku v relaxační zóně. Několikrát do roka přijdou na návštěvu i děti z mateřské školy, díky čemuž vzniká přirozené mezigenerační setkávání, jaké by doma sami nezažili.

„Aktivity vede tým zkušených pracovníků, takže klient tady jen tak nesedí, ale má poměrně aktivní program, který se zaměřuje na trénink paměti, rozvoj jemné motoriky a kognitivních schopností," popsal oblastní ředitel Naděje Jiří Valnoha. Vedoucí šlapanického stacionáře Petra Hanušová dodává, že smyslem všech aktivit je, aby si klienti udrželi svou současnou míru soběstačnosti co nejdéle — aby lidé s omezenou soběstačností nezůstávali izolovaní doma a mohli se přes den setkávat s vrstevníky i jinými generacemi. Sociální kontakt patří mezi ovlivnitelné faktory, které se podle odborníků na stárnutí mozku pojí s nižším rizikem demence.

Jak si Šlapanice vysloužily titul roku

Loni 2. prosince si zástupci města ocenění převzali na slavnostním večeru ve Valdštejnském paláci v Praze, sídle Senátu. Stacionář zvítězil nejen v kategorii Sociální projekt roku, ale stal se absolutním vítězem celé soutěže Komunální projekt roku 2025 mezi 161 přihlášenými projekty napříč devíti kategoriemi. Jedenáctý ročník soutěže, kterou vyhlašuje časopis Moderní obec, tak ze všech přihlášených radnic, knihoven, škol nebo sociálních zařízení vybral jediného celkového vítěze — stal se jím právě stacionář pro seniory.

Porota ocenila komplexní péči a citlivý přístup k potřebám seniorů i to, že projekt má dopad v celém území obce. Město za umístění získalo 20 tisíc korun v kategorii a dalších 30 tisíc za celkové vítězství — peníze chce vložit zpátky do rozvoje sociálních služeb. „Nejvíce si cením toho, že toto zařízení vůbec existuje a funguje, protože žádná nabídka tohoto typu u nás ani v okolí nebyla," řekl při přebírání ceny 1. místostarosta Radek Růžička.

Kolik podobné péče Česko potřebuje

Podle Českého statistického úřadu žilo ke konci roku 2024 v domovech pro seniory téměř 34 tisíc lidí; v domovech se zvláštním režimem, určených především lidem s demencí, dalších 25,5 tisíce — takových zařízení je po celé zemi 416. Podle odhadu České alzheimerovské společnosti přitom v roce 2023 žilo v Česku s demencí necelých 171 tisíc lidí a do roku 2050 by jich podle projekce mohlo být kolem 297 tisíc — zhruba o tři čtvrtiny víc.

Denní stacionář nabízí něco mezi „zvládneme to sami" a „trvalý pobyt v domově". Senior přes den dostane odborný dohled, program a společnost, večer se vrací domů a rodina si může jít do práce nebo si na pár hodin denně odpočinout. Pro samotného seniora je rozdíl citelný i jinde — místo izolace doma má den strukturu, sousedy stejné generace i drobné úkoly, které dávají smysl.

Co se šlapanickým vzorem dál

Šlapanice samotné rozšíření kapacity zatím neplánují. Vznikl tu ale funkční model — nevyužité prostory stávajícího domu s pečovatelskou službou, spolufinancování z evropských fondů a provoz svěřený zkušené neziskovce —, který si může vzít za vzor kterákoli jiná obec, kde rodinám se stárnoucími blízkými chybí podobná služba nablízku. Naděje podobná zařízení provozuje i v dalších částech republiky, takže obec, která by chtěla jít podobnou cestou, nezačíná od nuly — může se opřít o organizaci, která už ví, co obnáší postavit stacionář, sehnat na něj peníze a najít lidi, kteří budou klientům dělat den smysluplnější.

---

Ověřeno z:

• Město Šlapanice — tisková zpráva o vítězství v soutěži Komunální projekt roku 2025 (2. 12. 2025)
• Nezisková organizace Naděje — popis služby Denní stacionář Šlapanice (2026)
• TV Brno 1 — reportáž o otevření stacionáře (3. 9. 2024)
• Český statistický úřad — statistika sociálních služeb, stav k 31. 12. 2024 (zveřejněno 12. 11. 2025)
• Česká alzheimerovská společnost — odhad počtu lidí s demencí v ČR (2023)