Studie stoletých ukázala, že bez masa lze mít stejnou šanci na sto let

Jak se hledá tajemství dlouhověkosti

Vědci z šanghajské Fudan University a čínského Centra pro kontrolu nemocí to vzali obráceně, než by člověk čekal. Vyšli z Čínského průzkumu zdravé dlouhověkosti (CLHLS), rozsáhlého sledování nejstarších obyvatel Číny běžícího od roku 1998. V něm nejdřív našli 1 459 lidí, kteří se dožili sta let. Ke každému pak ze stejné databáze přiřadili zhruba dva až tři další lidi, kterým se to nepodařilo – dohromady tak vznikl vzorek 5 203 lidí nad osmdesát let. A teprve potom se vědci podívali zpátky, co komu roky předtím leželo na talíři. Práce vyšla v časopise The American Journal of Clinical Nutrition.

Maso nebylo nutné, stačila i ryba nebo vejce

Lidé, které studie zařadila mezi vegetariány – tedy prakticky nejedli maso –, měli oproti všežravcům o 19 procent nižší šanci dožít se sto let. Nejvýrazněji to platilo pro přísné vegany, kteří odmítali úplně všechny živočišné produkty: jejich šance byla nižší o 29 procent. Jenže u lidí, kteří sice nejedli maso, ale doplňovali jídelníček o ryby, nebo o vejce a mléčné výrobky, se tenhle rozdíl neprokázal jako statisticky jistý – skupiny byly menší a nešlo s určitostí říct, že se od všežravců opravdu liší. Naznačuje to, že přísně rostlinná strava bez jakéhokoli živočišného zdroje byla tím rizikovějším extrémem, ne že by na druhu stravy nezáleželo vůbec. U mužů se navíc souvislost mezi stravou a dožitím sta let neprokázala vůbec – celý efekt táhly hlavně ženy.

Proč nejvíc záleželo lidem s podváhou

Nejvýraznější rozdíl se ukázal u lidí, kteří už měli podváhu – tedy při výšce 165 centimetrů vážili méně než 50 kilogramů. V téhle skupině mělo denní jedení masa spojitost s o 44 procent vyšší šancí dožít se sta let ve srovnání s vegetariánskou stravou. U lidí s normální váhou nebo nadváhou se žádná souvislost mezi stravou s masem a bez něj neprokázala – i když rozdíl mezi oběma skupinami sám o sobě nebyl podle statistiky úplně jistý.

Studie ale neříká, že maso dlouhověkost způsobuje – jde o pozorování, ne o pokus, kde by se dalo prokázat, co je příčina a co následek. Stejně dobře může platit i opak: lidé, kteří jsou už ve vysokém věku dost silní a zdraví na to, aby si maso mohli dovolit jíst a strávit ho, mají zřejmě lepší vyhlídky celkově – jedení masa tak může být spíš známkou dobrého zdravotního stavu než jeho příčinou.

Podle Chloe Caseyové, lektorky výživy na Bournemouth University, dává smysl, že se ve vysokém věku výživové priority mění: místo prevence dlouhodobých nemocí jde hlavně o udržení svalové hmoty, zabránění hubnutí a to, aby každé sousto přineslo tělu co nejvíc živin. Chuť k jídlu i svalová a kostní hmota s věkem přirozeně klesají, což zvyšuje riziko podvýživy a křehkosti. Ryby, mléčné výrobky a vejce přitom dodávají kvalitní bílkoviny, vitamin B12, vápník a vitamin D – živiny důležité právě pro svaly a kosti. Caseyová zároveň dodává, že tohle zjištění nijak nezpochybňuje, že rostlinná strava může být zdravou volbou – jen podle ní vyžaduje pečlivější plánování jídelníčku a někdy i doplňky stravy, aby v pozdějším věku dodala tělu vše potřebné.

Studie je navíc observační a příjem bílkovin přímo neměřila, jen typ stravy podle dotazníku. Jako ukazatel podvýživy použila BMI, poměr váhy k výšce, ne přímo množství svalů v těle. I s těmito omezeními jde o jeden z největších dosavadních pohledů na to, čím se stravují lidé, kteří se skutečně dožili sta let.

Co si z toho odnést

Podle skupiny PROT-AGE a evropské odborné společnosti ESPEN by měl zdravý starší člověk sníst denně aspoň 1 až 1,2 gramu bílkovin na kilogram váhy, u nemoci nebo podvýživy o něco víc. U sedmdesátikilového člověka to vychází nejmíň na 70 až 84 gramů denně – zdroj přitom nemusí být maso, stejně tak poslouží ryba, vejce nebo mléčný výrobek. Rady se týkají hlavně lidí ve velmi vysokém věku, kde hrozí podvýživa – mladším a zdravým dospělým rostlinná strava naopak dál prospívá. Lidé s vážným onemocněním ledvin by se měli o přesném množství bílkovin poradit s lékařem, u nich platí jiná pravidla. To samé platí pro každého, kdo hubne bez vysvětlení nebo si všimne, že hůř vstává ze židle nebo těžko nese tašky z obchodu – to bývají první signály ubývající svalové hmoty.

---

Ověřeno z:

• The American Journal of Clinical Nutrition — studie CLHLS o stravě a dlouhověkosti, Fudan University a čínské CDC (2026)
• PubMed — abstrakt studie s přesnými poměry šancí pro jednotlivé typy stravy
• Chloe Casey (Bournemouth University) — odborný komentář ke studii, ScienceDaily
• PROT-AGE Study Group — doporučení k příjmu bílkovin u starších lidí
• Evropská společnost klinické výživy a metabolismu (ESPEN) — doporučení k příjmu bílkovin u seniorů