Poklad pod obinadly. Na mumii v Egyptě ležely verše Iliady
Archeologové z Barcelonské univerzity otevřeli u egyptského Al-Bahnasá hrob starý zhruba 1600 let. Na těle mumie ležel papyrus s verši Homérovy Iliady — vzácná výjimka mezi papyry, které se do hrobů vkládaly jako zaklínadla.
#archeologie#historie#literatura#objev
Tým vedený archeoložkou Núriou Castellano otevřel v listopadu a prosinci 2025 hrob číslo 65 v sektoru 22 pohřebiště Al-Bahnasá, asi 190 kilometrů jižně od Káhiry. Podle univerzity mumie pochází z doby, kdy Egypt patřil pod římskou říši, zhruba před 1600 lety. Na břiše mumifikovaného člověka ležel svazek papyru, který tam byl uložen záměrně jako součást pohřebního rituálu. Archeologové zprvu netušili, že jde o kus jednoho z nejslavnějších textů světové literatury.
Verše o lodích, které vyplouvaly k Tróji
Papyrus prošel na začátku roku 2026 podrobným zkoumáním. Konzervátorka Margalida Munar, papyroložka Leah Mascia a filolog Ignasi-Xavier Adiego z Univerzity v Barceloně v něm identifikovali úryvek druhé knihy Homérovy Iliady — pasáž známou jako Seznam lodí, tedy výčet řeckých vojsk, která vytáhla do boje o Tróju. Jde o jednu z nejznámějších částí celého eposu: podle klasických pramenů vypočítává 1 186 lodí a 29 vojenských oddílů z celého tehdejšího Řecka a zabírá přes 250 veršů.
Lokalita, kde se nález odehrál, se v řečtině jmenovala Oxyrhynchos a leží u ramene Nilu zvaného Bahr Júsuf. Archeologickou misi tam vedou Maite Mascortová a Esther Ponsová z Institutu pro studia starověkého Předního východu Barcelonské univerzity. Ve starověku šlo o jedno z významnějších měst Egypta s výraznou řeckou komunitou — a právě díky suchému pouštnímu podnebí se tu papyry dochovaly v neobvykle dobrém stavu.
Dosud se do hrobů vkládala jen magie
Právě proto je nález výjimečný i na tomhle nalezišti. Vědci v Al-Bahnasá našli v posledních letech asi dvacet podobně zapečetěných papyrů uložených na tělech zemřelých. Šlo v nich ale vždycky hlavně o magická zaklínadla a jiné rituální texty, ne o literaturu. „Nejde o první řecké papyry, které jsme našli svinuté, zapečetěné a vložené do procesu mumifikace, ale dosud v nich vždy šlo hlavně o magii," popsal rozdíl profesor Adiego.
Podobně vzácný nález se přitom v Egyptě objevil už dřív: v lokalitě Havára archeologové v roce 1888 objevili pod hlavou jiné mumie úryvky Iliady, dnes uložené v Bodleianově knihovně v Oxfordu. Papyroložka Roberta Mazza z Boloňské univerzity, která s objevem sama nemá nic společného, proto pro server Hyperallergic upozornila na tenhle starší případ — mluvit o „úplně prvním" takovém nálezu je podle ní nepřesné. Server dodává, že přesnější je mluvit o mimořádné vzácnosti: z více než 1 500 dochovaných Homérových papyrů se jich do hrobů dostalo jen naprosté minimum.
💡 Zajímavost: Homér svou Iliadu podle badatelů složil kolem roku 750 před naším letopočtem — tedy asi před 2 800 lety. Papyrus z hrobu 65 je tak jen mladší opis básně, která už v době pohřbu kolovala po Egyptě zhruba tisíc let.
Hrobka obsahovala víc mumií zdobených geometrickými vzory na obinadlech a zlatými ozdobami, mezi nálezy byly i zlaté plíšky ve tvaru jazyka — podle starého egyptského zvyku je mrtvým vkládali do úst, aby mohli v posmrtném životě znovu promluvit k bohu Osiridovi. Hrobky na tomhle pohřebišti bývají z minulosti vykradené, což archeologům ztěžuje práci. Kdo byl člověk, kterému verše Iliady položili na tělo, to už se možná nikdy nedozvíme. Papyroložka Mascia ale vysvětlila, proč taková volba dávala smysl: „V řecko-římském období se texty jako Iliada šířily po celém Egyptě, používaly se při výuce a jejich opisy vlastnili i soukromí lidé," popsala. Papyrus tak možná nebyl kouzlo pro posmrtný život, ale připomínka knihy, kterou zemřelý znal a měl rád.
Sto třicet let vykopávek, které pořád nekončí
Al-Bahnasá patří k nejbohatším archeologickým nalezištím na světě už od konce 19. století. Britové Bernard Grenfell a Arthur Hunt odsud mezi lety 1896 a 1907 vynesli obrovské množství popsaných papyrů — vyhrabali je z antických smetišť. Hned druhý den práce, 12. ledna 1897, tam narazili na stránku s dosud neznámými výroky připisovanými Ježíšovi — nález, který vydali tiskem ještě téhož roku. Ve stejné sezoně narazili i na první útržky veršů básnířky Sapfó, další vlna jich přišla o pár let později. Egypt Exploration Society dodnes spravuje sbírku přes 500 tisíc papyrových zlomků. Popsaných a přeložených je z nich zatím jen asi šest tisíc.
Nález v hrobě 65 ukazuje, že i po sto třiceti letech bádání může písek u Al-Bahnasá vydat něco, co tu nikdo předtím neviděl — podobně jako díky jinému archeologickému bádání konečně víme, jak se stavěly pyramidy o kus dál na sever. Tým kolem profesora Adiega teď papyrus dál zkoumá a připravuje jeho odborné vydání, aby si ho mohli přečíst i další badatelé. A otevírá se otázka, kterou si historikové budou klást roky: kolik podobných knižních úryvků ještě čeká na objevení v hrobech, které archeologové zatím ani neotevřeli.
Ověřeno z:
- Univerzita v Barceloně / ScienceDaily — tisková zpráva o objevu papyru s Iliadou v Oxyrhynchu (13. 7. 2026)
- Centre for the Study of Manuscript Cultures, Univerzita v Hamburku — odborná zpráva o výzkumu papyrů z Al-Bahnasá (duben 2026)
- Egypt Exploration Society — údaje o sbírce papyrů z Oxyrhynchu
- Smithsonian Magazine — reportáž o okolnostech objevu
- Hyperallergic — vyjádření nezávislé papyroložky Roberty Mazzy ke kontextu nálezu
