Jedna kapitola denně. Čtenáři knih žili v datech déle

Základem je americký průzkum Health and Retirement Study, který se dlouhodobě ptá reprezentativního vzorku Američanů na desítky věcí včetně čtenářských návyků. Tým z Yaleovy školy veřejného zdraví z něj v roce 2016 vytěžil zjištění: čtenáři knih měli v průměru o 20 procent nižší riziko úmrtí než lidé, kteří knihy nečetli vůbec.

Kdo četl víc, měl nižší riziko

Vědci účastníky podle času stráveného čtením knih rozdělili do tří skupin: nečtenáře a dva stupně čtenářů podle toho, kolik hodin týdně věnovali knihám. U mírnějších čtenářů vyšlo riziko úmrtí o 17 procent nižší než u nečtenářů. U skupiny, která čtením trávila nejvíc času – přes tři a půl hodiny týdně –, byl rozdíl ještě výraznější: klesalo o 23 procent. Než v každé skupině zemřela zhruba pětina lidí, uplynulo u čtenářů knih v průměru o čtyři měsíce víc než u nečtenářů.

Proč právě knihy, ne noviny a časopisy

U čtenářů novin a časopisů se ale stejně silná souvislost nepotvrdila. Při nižší dávce čtení novin a časopisů nevyšla souvislost se sníženou úmrtností vůbec, při vyšší byl rozdíl mnohem slabší než u knih – jen 11 procent.

Autoři to vysvětlují tak, že čtení knihy bývá pomalejší a ponornější proces, při kterém čtenář propojuje obsah s dalšími částmi textu a hledá jeho uplatnění v okolním světě – na rozdíl od novin a časopisů, kde autoři obvykle nerozvíjejí témata a postavy do takové hloubky. Vysvětlení hledali v paměti: čtenáři knih si vedli lépe v testu paměti a duševní čilosti – třeba ve vybavování slov nebo počítání pozpátku – a právě tenhle rozdíl v modelu vysvětloval jejich náskok v přežití. Autoři to čtou jako podporu své teorie: ponorné čtení by k delšímu životu mohlo přispívat právě tím, že takhle udržuje duševní svěžest.

Souvislost není totéž co příčina

Studie je takzvaně pozorovací – sledovala lidi v běžném životě, ne v řízeném pokusu, kde by polovina účastníků čtení dostala nařízené a druhá zakázané. Nedá se z ní proto tvrdit, že čtení knih život prodlužuje. Jde o souvislost, kterou vědci pozorovali i po zohlednění věku, vzdělání, majetku, zdravotního stavu a deprese účastníků. Zůstává ale otevřené, jestli je čtení skutečně příčinou nižší úmrtnosti. Může platit i opak: lidé, kteří si udrží dost síly a chuti číst dlouhé knihy, jsou už teď možná celkově zdravější – a tenhle rozdíl se pak v datech projeví sám. Čtenářské návyky navíc vědci zjišťovali jen jednou, na začátku sledování, podle vlastního odhadu účastníků, kolik hodin četli za poslední týden.

Co s tím, když na čtení nezbývá čas

Ze studie navíc plyne, že nejde o všechno, nebo nic. I menší dávka čtení byla v datech spojená s lepšími výsledky než žádná – rozdíl se objevil už u míň vytrvalých čtenářů, ne jen u těch nejnáročnějších. Stačí k tomu podle autorů asi půl hodiny denně, zhruba jedna kapitola – ať už před spaním, v tramvaji, nebo o víkendovém ránu.

V Česku přitom čtenářství podle tiskové zprávy Národní knihovny ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR z roku 2023 kleslo na 73 procent lidí starších 15 let, kteří přečtou aspoň jednu knihu za rok – nejméně za všech pět vln výzkumu od roku 2007. Nejvíc čtenářů měla země v roce 2013, tehdy 84 procent, o pět let později v roce 2018 už jen 78.

Autoři yaleské studie se ptali jen na čtení knih jako takové – jestli podobnou souvislost mají i audioknihy nebo elektronické čtení, sami označili za otázku pro další výzkum. Nerozlišovali ani, jestli záleží na tom, zda lidé sahají po beletrii, nebo literatuře faktu – i to podle nich zůstává neprobádané.

---

Ověřeno z:

• Yale School of Public Health (Bavishi, Slade, Levy) – studie „A chapter a day: Association of book reading with longevity“, Social Science & Medicine (2016)
• Yale School of Public Health (Levy, Slade, Kunkel, Kasl) – studie „Longevity Increased by Positive Self-Perceptions of Aging“, Journal of Personality and Social Psychology (2002)
• Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR – tisková zpráva „Čtenáři a čtení v České republice v roce 2023“ (25. 10. 2023)