Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Chladnokrevná věda: povedlo se oživit srdeční tkáň uchovávanou v podmraženém stavu

Ilustrační foto: Freepik

V tomto případě nejde o stav nízké tělesné teploty po pobytu v zimě, ale podchlazení v izochorické komoře, kde se nemění objem látky. Díky tomu se ve zmrzlé srdeční tkáni nevytvořily krystalky, které by ji zničily. Vědci po rozmrazení otestovali její strukturu a funkce, jako je samostatné bušení, reakce na léky a externí elektrické stimuly.

Aby se vše povedlo, tkáň musí být uložena v roztoku v nádobě bez přístupu vzduchu a poté je zmražena na -3 stupně. Právě díky tomu nevzniknou krystalky ledu, tkáň zůstane měkká a roztok tekutý. V tom se liší izochorické podchlazení od dnešního izobarického, při kterém je sice zachován tlak, ale orgán je v kontaktu se vzduchem a zmrzne do pevného stavu.

Vědci tkáň rozmrazili po jednom, dvou nebo třech dnech. Nepozorovali na ní žádné strukturální změny a nezměnilo se ani to, jakým způsobem se tkáň rozbušila. To se samovolně povedlo u 65 až 80 procent vzorků. „Z hlediska výsledků obnovy bušení považujeme tato procenta za relativně vysoká, zejména s ohledem na vnitřní variabilitu těchto typů srdečních tkání a faktu, že nebyly použity žádné kryoprotektanty (látky omezující poškození biologických tkání v mrazivých podmínkách, pozn. red),“ řekl jeden z autorů Matt Powell-Palm.

Ilustrace izochorické komory, která srdeční tkáň uchrání v podmrazujících teplotách od zmrznutí. Foto: Anthony Consiglio, UC Berkeley

Studie publikovaná v časopise Communications Biology je pro vědce z Kalifornské univerzity v Berkeley velkým úspěchem. „Pokud víme, tak jde o zcela první popis podchlazení a oživení samostatně bijícího uměle vyrobeného lidského srdečního svalu,“ pochvaluje si Powell-Palm. Díky tomuto procesu bude v blízké době možné předávat si laboratorně vytvořené tkáně mezi různými pracovišti a ne pouze mezi těmi, která na to mají expertizu.

Hlavním přínosem výzkumu má být umožnění transportu orgánů od dárců na velkou vzdálenost. Podle odhadů je až sedm z deseti dárců hrudních orgánů vyřazeno, protože neexistuje způsob, jak orgány dostat k lidem, kteří je potřebují. Například odebrané srdce totiž přežije pouze pár hodin.

Zdroj: Kalifornská univerzita v Berkeley

Související články

Zaručeně zlepší den

Jak obyčejné české holky prorazily v profesionálním světě ženského hokeje

Sbohem, dluhy. Druhý ročník Milostivého léta pomůže dalším lidem s oddlužením

Jaká trasa je nejekologičtější? Mapy z dílny Google vám to prozradí

Brno kráčí vstříc levným energiím. Město chystá instalaci tisíce solárních panelů

Inspirativní rozhovor

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Přečtěte si rozhovor s Monikou Benešovou, která si díky odhodlání pomáhat druhým vysloužila ocenění Laskavec. Povídali jsme si o její cestě na Pacifické hřebenovce, o knize, kterou napsala i o tom, kde všude pomáhá jako dobrovolnice.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Jak na zdravá střeva? Kniha, která poradí a zároveň inspiruje recepty

Inspirace z knihovny: Jak na zdravá střeva? Kniha, která poradí a zároveň inspiruje recepty

Termín mikrobiom je čím dál častěji skloňovaný lékaři, vědci a lidmi, kteří se věnují alternativní…