V tomto případě nejde o stav nízké tělesné teploty po pobytu v zimě, ale podchlazení v izochorické komoře, kde se nemění objem látky. Díky tomu se ve zmrzlé srdeční tkáni nevytvořily krystalky, které by ji zničily. Vědci po rozmrazení otestovali její strukturu a funkce, jako je samostatné bušení, reakce na léky a externí elektrické stimuly.
Aby se vše povedlo, tkáň musí být uložena v roztoku v nádobě bez přístupu vzduchu a poté je zmražena na -3 stupně. Právě díky tomu nevzniknou krystalky ledu, tkáň zůstane měkká a roztok tekutý. V tom se liší izochorické podchlazení od dnešního izobarického, při kterém je sice zachován tlak, ale orgán je v kontaktu se vzduchem a zmrzne do pevného stavu.
Vědci tkáň rozmrazili po jednom, dvou nebo třech dnech. Nepozorovali na ní žádné strukturální změny a nezměnilo se ani to, jakým způsobem se tkáň rozbušila. To se samovolně povedlo u 65 až 80 procent vzorků. „Z hlediska výsledků obnovy bušení považujeme tato procenta za relativně vysoká, zejména s ohledem na vnitřní variabilitu těchto typů srdečních tkání a faktu, že nebyly použity žádné kryoprotektanty (látky omezující poškození biologických tkání v mrazivých podmínkách, pozn. red),“ řekl jeden z autorů Matt Powell-Palm.

Studie publikovaná v časopise Communications Biology je pro vědce z Kalifornské univerzity v Berkeley velkým úspěchem. „Pokud víme, tak jde o zcela první popis podchlazení a oživení samostatně bijícího uměle vyrobeného lidského srdečního svalu,“ pochvaluje si Powell-Palm. Díky tomuto procesu bude v blízké době možné předávat si laboratorně vytvořené tkáně mezi různými pracovišti a ne pouze mezi těmi, která na to mají expertizu.
Hlavním přínosem výzkumu má být umožnění transportu orgánů od dárců na velkou vzdálenost. Podle odhadů je až sedm z deseti dárců hrudních orgánů vyřazeno, protože neexistuje způsob, jak orgány dostat k lidem, kteří je potřebují. Například odebrané srdce totiž přežije pouze pár hodin.
Zdroj: Kalifornská univerzita v Berkeley
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Duhový chodníček vás provede všemi odstíny dětské hravosti
Jaké to je, když přijde déšť na návštěvu? A co když uletí balónky? Novinka z pera básnířky Zuzany…