Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Chladnokrevná věda: povedlo se oživit srdeční tkáň uchovávanou v podmraženém stavu

Ilustrační foto: Freepik

V tomto případě nejde o stav nízké tělesné teploty po pobytu v zimě, ale podchlazení v izochorické komoře, kde se nemění objem látky. Díky tomu se ve zmrzlé srdeční tkáni nevytvořily krystalky, které by ji zničily. Vědci po rozmrazení otestovali její strukturu a funkce, jako je samostatné bušení, reakce na léky a externí elektrické stimuly.

Aby se vše povedlo, tkáň musí být uložena v roztoku v nádobě bez přístupu vzduchu a poté je zmražena na -3 stupně. Právě díky tomu nevzniknou krystalky ledu, tkáň zůstane měkká a roztok tekutý. V tom se liší izochorické podchlazení od dnešního izobarického, při kterém je sice zachován tlak, ale orgán je v kontaktu se vzduchem a zmrzne do pevného stavu.

Vědci tkáň rozmrazili po jednom, dvou nebo třech dnech. Nepozorovali na ní žádné strukturální změny a nezměnilo se ani to, jakým způsobem se tkáň rozbušila. To se samovolně povedlo u 65 až 80 procent vzorků. „Z hlediska výsledků obnovy bušení považujeme tato procenta za relativně vysoká, zejména s ohledem na vnitřní variabilitu těchto typů srdečních tkání a faktu, že nebyly použity žádné kryoprotektanty (látky omezující poškození biologických tkání v mrazivých podmínkách, pozn. red),“ řekl jeden z autorů Matt Powell-Palm.

Ilustrace izochorické komory, která srdeční tkáň uchrání v podmrazujících teplotách od zmrznutí. Foto: Anthony Consiglio, UC Berkeley

Studie publikovaná v časopise Communications Biology je pro vědce z Kalifornské univerzity v Berkeley velkým úspěchem. „Pokud víme, tak jde o zcela první popis podchlazení a oživení samostatně bijícího uměle vyrobeného lidského srdečního svalu,“ pochvaluje si Powell-Palm. Díky tomuto procesu bude v blízké době možné předávat si laboratorně vytvořené tkáně mezi různými pracovišti a ne pouze mezi těmi, která na to mají expertizu.

Hlavním přínosem výzkumu má být umožnění transportu orgánů od dárců na velkou vzdálenost. Podle odhadů je až sedm z deseti dárců hrudních orgánů vyřazeno, protože neexistuje způsob, jak orgány dostat k lidem, kteří je potřebují. Například odebrané srdce totiž přežije pouze pár hodin.

Zdroj: Kalifornská univerzita v Berkeley

Související články

Zaručeně zlepší den

Děsivé dýně i bez vyřezávání. Kalifornská farma je pěstuje ve formách s obličeji

Česká zmrzlina slaví mezinárodní úspěch. V evropské soutěži obsadila druhé místo

Známe příčinou neurodegenerativních onemocnění. Zjištění přináší naději na léčbu

FOTO: Zvědavá slepice i rozesmátý kůň. Podívejte se na nejvtipnější snímky domácích mazlíčků

Inspirativní rozhovor

Mění životy starých, opuštěných či hendikepovaných psů.

Mění životy starých, opuštěných či hendikepovaných psů.

Přečtěte si rozhovor s Eliškou Vafkovou, zakladatelkou psího hospice Dejte nám šanci.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Nikdy není pozdě změnit svůj život. Stačí jen Jíst, meditovat, milovat

Inspirace z knihovny: Nikdy není pozdě změnit svůj život. Stačí jen Jíst, meditovat, milovat

Co s životem, když se zbortí všechny naše dosavadní jistoty? Utápět se v sebelítosti,…