Česká pivní kultura nekončí u vychlazeného půllitru. Jsme také mistři pivního lázeňství, a tento netypický zážitek láká k návštěvě turisty z celého světa. Vnější používání piva totiž poskytuje řadu blahodárných účinků našemu tělu i mysli.
Tradice pivních koupelí vznikla již ve středověku, zmínky o pivních lázních nacházíme například ve starém Egyptě. Přestože přesvědčivé vědecké studie o účincích pivních koupelí zatím neexistují, lidé si relaxaci ve zlatém moku nemohou vynachválit.
Pivo totiž obsahuje protizánětlivé, protirakovinné a antibakteriální látky, které se při koupeli vsakují do kůže a podporují detoxikaci organismu. Díky vitamínu B, chmelu, kvasnicím a aktivním enzymům navíc dochází ke zklidnění a omlazení pokožky, vlasů a nehtů. Pivní koupele tak mají blahodárný vliv například při léčbě lupénky, akné či celulitidy. Kromě toho poskytuje lázeň také duševní odpočinek, revitalizaci nervového systému a úlevu od stresu.
Abyste však zakusili blahodárné účinky piva, nestačí vylít do vany pivo koupené v obchodě. K pivním koupelím se používají speciální směsi z pivního kalu, chmele a sladu zahřáté na 35 °C až 40 °C. Po samotné lázni následuje zhruba hodina relaxace, kdy naše tělo vsakuje prospěšné látky. Dalších dvanáct hodin po proceduře bychom pak měli vydržet bez sprchy, abychom z piva získali co nejvíce živin.
Autorský článek Venduly Čermákové s využitím informací z Forbes, Wiley Online Library, Goodbeerspa
Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová
Přečtěte si rozhovor s Monikou Benešovou, která si díky odhodlání pomáhat druhým vysloužila ocenění Laskavec. Povídali jsme si o její cestě na Pacifické hřebenovce, o knize, kterou napsala i o tom, kde všude pomáhá jako dobrovolnice.
Inspirace z knihovny: Nikdy není pozdě změnit svůj život. Stačí jen Jíst, meditovat, milovat
Co s životem, když se zbortí všechny naše dosavadní jistoty? Utápět se v sebelítosti,…