Šest červnových dní, tužka, papír a nakonec i nářadí. Tak vypadala práce patnácti studentů z Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, kteří se sjeli do Karlovic na Bruntálsku. Během jednoho týdne tu navrhli a vlastníma rukama postavili dřevěné objekty. Mají obci připomenout, čím kdysi byla, tedy vyhledávaným lázeňským a rekreačním střediskem. Letní škola s názvem Dílna se konala od 20. do 25. června u historické karlovické rychty. Informoval o tom server Ekolist. Informoval o tom server Ekolist.
Letošní ročník dostal podtitul Nadechnutí. A není to náhoda.
Karlovice byly až do roku 1945 známé jako klimatické lázně. Lidé sem jezdili za čistým horským vzduchem a klidem. Léčebný ústav pro srdeční, cévní a nervové potíže tu podle dochovaných záznamů fungoval kolem let 1930 a 1935. Dnes už tahle část místní historie skoro vymizela z paměti. Připomíná ji jen pár starých fotografií, jak uvádějí i obecní záznamy na Wikipedii).
Organizátoři chtěli tuhle vrstvu paměti znovu vytáhnout na světlo. „Klimatické lázně byly před sto lety odpovědí na podobnou společenskou únavu, jakou zažíváme dnes. Lidé sem jezdili dýchat nejen v medicínském smyslu, ale i v tom existenciálním. Tato vrstva karlovické paměti je v krajině stále přítomná, jen ji nevidíme. Naším cílem je ji znovu zviditelnit jako živé pozvání pro dnešního návštěvníka," řekl architekt Jan Mléčka z Fakulty architektury VUT.
Celý týden studenti pracovali bez počítačů. Každý z nich prošel celým procesem sám, od první skici přes model a konzultace až po stavbu objektu v měřítku 1:1. Výsledné instalace reagují na konkrétní místa v okolí. Na světlo, terén, výhledy i na zvuky údolí. Některé zvou k zastavení a odpočinku, jiné upozorní na drobný detail přírody, kterého by si běžný kolemjdoucí ani nevšiml.
Pořadatelé považují právě tuhle možnost postavit si vlastní návrh za nejcennější součást architektonického vzdělávání. „Mezi nakresleným domem a postaveným objektem je vždy propast, do které často spadne řada dobrých nápadů. Letní škola je jedinečnou příležitostí, kdy si student tuto cestu projde sám. Po sedmi ročnících víme, že tuto zkušenost nelze nahradit," doplnil architekt Tomáš Madro.
Akci uspořádala Fakulta architektury VUT ve spolupráci s Hnutím DUHA Jeseníky a obcí Karlovice. Za pořadatele o projektu informoval Ivo Dokoupil.
Centrem dění se stala historická karlovická rychta. Studentům zároveň sloužila jako zázemí. Budova pochází z roku 1745 a v dějinách obce sehrála významnou roli jako svobodná dědičná rychta rodů Hoffmannů a Czechů. Hnutí DUHA Jeseníky ji získalo v roce 2018, tehdy v dezolátním stavu, a od té doby ji postupně opravuje. Díky grantům ministerstva kultury a kraje se podařilo objekt staticky zajistit a pořídit nové krovy, popsal průběh záchrany Bruntálský deník.
Do oprav se zapojují dobrovolníci i místní lidé. Rychta má znovu sloužit veřejnosti, jako místo vzdělávání, setkávání a péče o jesenickou krajinu. Letní škola tak nebyla jen studentským cvičením. Stala se dalším dílkem v obnově vzácné památky.
Ta zmínka o „společenské únavě dnešní doby", ze které projekt vychází, přitom není jen řečnický obrat. Dobře to ukazuje situace v nedalekých horských lázních Karlova Studánka, dnes nejbližším funkčním klimatickém středisku v regionu. Za posledních pět let tam vzrostl počet pacientů s psychiatrickou indikací o 126 procent. V roce 2020 sem přijelo 495 lidí, loni už jich bylo 1121.
„Každý rok k nám přijede přibližně o 140 pacientů více než rok předchozí. To už není výkyv, ale dlouhodobý trend. Lidé jsou pod enormním tlakem, pracovním, rodinným i existenčním," popsal lázeňský lékař Petr Gloza pro portál STA Bruntálsko.
Tahle čísla dávají projektu Dílna nečekanou aktuálnost. Co bylo před sto lety odpovědí na tehdejší přetížení, může v jiné podobě promlouvat i k dnešnímu člověku. Studentské objekty žádnou léčbu nenabízejí. Spíš pozvání, aby se člověk zastavil, nadechl a chvíli jen byl v krajině.
Hotové instalace zůstanou v okolí rychty volně přístupné po celé léto. Kdo se do Karlovic vydá, projde si místa, která studenti vybrali podle výhledů, světla a zvuků údolí. A na vlastní kůži vyzkouší, jak dnes vypadá „nadechnutí" v někdejších klimatických lázních.
Zdroje:
Na přípravě článku se podílela umělá inteligence.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Moje milá smrti pomáhá přijmout ztrátu blízkého a najít sílu žít
Spousta lidí se jí bojí, protože se s ní všichni bez výjimky alespoň jednou v životě setkáme. Co je…