Lidská populace vypouští do oceánů a moří zhruba osm milionů tun umělých hmot. Ať už jde o plastové obaly, sáčky nebo lahve, všechny tyto předměty výrazně ohrožují přirozené prostředí vodních živočichů. Na začátku prosince proto asi 200 států podepsalo v Nairobi rezoluci, ve které se zavazují ke sledování vypouštěných odpadů do moří.
V právně nezávazné rezoluci tak státy podpořily názor na ochranu nejen vodních organismů. Následky přítomných plastů ve vodě mají nepřímý dopad i na lidské stravování. V Norsku byla při rozboru slávek prokázána přítomnost umělých hmot. Přitom slávky zde patří k oblíbeným pokrmům.
Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) předpovídá, že za 33 let by se stávající mírou znečištění mohlo být v mořích více plastů než ryb. Kromě omezení produkce plastových odpalů pak ke zmírnění znečištění může vést i změna v materiálech obalů. Vzhledem k důležitosti problému je možné, že v budoucnu budou podobné dohody i právně závazné.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Moje milá smrti pomáhá přijmout ztrátu blízkého a najít sílu žít
Spousta lidí se jí bojí, protože se s ní všichni bez výjimky alespoň jednou v životě setkáme. Co je…