Snažím se lidem usnadnit žít ekologičtější život, říká autorka bezodpadové mapy

Chtěla žít bez odpadu, ale nevěděla, kde nakoupit. Z touhy následovat šetrný životní styl s ohledem na životní prostředí vznikla unikátní bezodpadová mapa, ve které najdete ekologické obchůdky, kavárny i sběrná místa. Mojí snahou je usnadnit lidem žít ekologičtější život, říká Martina Sumbalová, se kterou jsme téma zero waste rozebrali v rozhovoru.

Dá se žít v dnešní době zcela bez odpadu?

Odpadu se v dnešní době zcela nevyhneme. Každý z nás má nějaké elektronické zařízení, které jednoho dne dokončí svou službu a bude potřeba zlikvidovat. Nakupovat vždy vše stoprocentně bez obalů bývá dost časově náročné a dnešní, často nekvalitní, výrobky, i když nakoupíme z druhé ruky, se často rychle rozbijí a oprava není možná. A nesmíme zapomínat ani na neviditelný odpad, ten, který produkujeme například když jedeme autem nebo letíme letadlem. Pro mě ale není cílem být stoprocentně bez odpadu, přesnější překlad pro zero waste je podle mě nulové plýtvání, kdy se snažíme každou věc zužitkovat v maximální možné míře s minimálním odpadem. Nulový odpad je jakýsi cíl, ke kterému pouze limitně přibližujeme.

Co vás přimělo k tomu, začít žít udržitelnější a ekologičtější život?

Já k ekologickému životu směřovala, co si pamatuju. Odmalička jsme doma třídili, i když to ještě nebylo příliš populární, a své tříděné koše jsem si držela striktně i na vysokoškolských kolejích. Dokumenty o různých odvětvích průmyslu nebo fotografie z pláží ve mně vyvolaly silné emoce. Nemohla jsem přenést přes srdce, že tohle naší planetě děláme. Říkala jsem si, že takhle našim dětem předávat náš svět nechci. Když jsem viděla, že jde jít ve svém chování ještě dál směrem k udržitelnosti, chtěla jsem dělat maximum toho, co můžu, a hledala jsem cesty, jak své fungování ještě zlepšit.

Kolik odpadu vyprodukuje vaše domácnost?

Když jsem jeden měsíc náš odpad poctivě zapisovala a sčítala, vyšlo mi, že za rok na osobu vyhodíme zhruba 15 kg odpadu (náš republikový průměr převyšuje 500 kg). Je to už ale pár let a bohužel s přibývajícím počtem dětí a po covidu, kdy se spoustu věcí změnilo, hodně obchodů zavřelo, je toho odpadu trochu více. I tak si troufám říct, že nad 50 kg na osobu za rok se stoprocentně nedostaneme, hodně tedy pomáhá kompostování. Vydala jsem se cestou menšího stresu, abych neřešila úplně každý obal jako na začátku, zato si poctivě vybírám výrobce a dodavatele potravin, podporuji lokální produkty, sezónní ovoce a zeleninu, zpracovávám je na zimu, nakupuji z druhé ruky a to, co nám neslouží, se snažím udat na různých bazarech nebo swapech.

Z čeho se zrodila myšlenka vytvořit bezodpadovou mapu?

Když jsem se zero waste začínala, byla jsem nadšená, ale bezradná, protože jsem měla myšlenku nakoupit bezobalově, ale vůbec jsem nevěděla kde. V roce 2017, kdy jsem s knihou v ruce přeorganizovávala naši domácnost, bylo bezobalových obchodů poskrovnu, a já cítila potřebu zaznamenávat, kde se dané potraviny nebo drogerie dají sehnat bez obalu, takže jsem přidávala jednotlivá místa a vyplňovala, které typy potravin nebo výrobků se dají v obchodě sehnat. Bavila jsem se o možnostech bezobalového nakupování v různých obchodech, některé nakonec bezobalový prodej skutečně zahájily.

Jaké typy míst v bezodpadové mapě najdu? A kolik jich je v mapě již zaneseno?

Kromě zmíněných bezobalových obchodů a obchodů, které bezobalový prodej podporují, jsou tam také restaurace a kavárny, podporující koncept zero waste, ekologické farmy, ovocné sady, farmářské trhy, knihovny, opravárny a půjčovny věcí nebo dobročinné obchody a azylové domy, kam lidé mohou nosit přebytečné věci z domova. Postupem času mi dávalo smysl přidat na mapu i další typy míst, jako jsou například ekologická květinářství nebo místa, na která mohou lidé donést kartonové krabice nebo jejich výplně, aby posloužily vícekrát. Kromě České republiky jsou na mapě místa i na Slovensku a celkem mapa čítá už 1 804 míst.

Jakým způsobem probíhá přidávání míst na mapu?

Kdo chce přidat nějaké místo, musí být přihlášen, takže je potřeba provést registraci. Po přihlášení je možné vámi přidaná místa upravovat, pokud například došlo ke změně otevírací doby, adresy nebo rozšíření sortimentu. Po přihlášení je také možno všechna místa na mapě ohodnotit, aby další uživatelé měli přehled, co v obchodě stojí za to.

Máte s mapou nějaké plány do budoucna? Čeho byste chtěla dosáhnout?

Konkrétně s mapou asi další plány nemám, i když jsem původně chtěla zapracovat na mobilní aplikaci, ale nevyšel na to čas. Teď se více zaměřuji na plýtvání jídlem a pracuji na vývoji další aplikace, která by pomohla s tímto dost palčivým tématem. Mojí snahou je usnadnit lidem žít ekologičtější život, protože sama vím, kolik odhodlání je potřeba k učinění sice zodpovědných, ale často dost nepohodlných, kroků.

Jaká pozitivní zpráva týkající se zero waste vás v poslední době potěšila?

Nadchl mě dokument Davida Attenborougha Život na naší planetě. Ač ukazuje hodně tíživých témat a odhaluje mnoho nepříjemných faktů o lidské činnosti, v závěru dokumentu velice optimisticky hovoří o možných řešeních. A právě ten optimistický přístup a často i nadšení mladších ročníků mi dává naději, že i když tu záchrannou brzdu nedotáhneme do plna, alespoň hodně zpomalíme a třeba jednou skutečně zastavíme a budeme dělat věci lépe.

Medailonek

Martina Sumbalová studovala informatiku, psychologii a žurnalistiku na Masarykově univerzitě. Živila se jako programátorka, teď je již 7 let na rodičovské dovolené se třemi syny a těší se zpět do práce. Miluje přírodu, pohyb a hudbu a nejlépe vše dohromady. Na svém blogu Reduca.cz se věnuje zero-waste a šetrnému životnímu stylu.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z mapa.reduca.cz