Jak vznikl ležák? Známe příběh tohoto lahodného nápoje

Ležák je populárním nápojem, kterým se ráda občerství řada lidí. Co však stálo za jeho vznikem? Historikům a genetikům se zřejmě podařilo vystopovat přesný okamžik, kdy vznikly pivní kvasinky, které jsou pro uvaření ležáku nutně potřeba. Spolu s ním vystopovali i chvíli, kdy se v mnichovském pivovaru Hofbräuhaus změnila budoucnost pivovarnictví, informoval server České noviny.

Pivní kvasinky se od sebe jak známo liší. Některé zůstávají na povrchu, jiné klesají ke dnu, jedny potřebují teplo, jiné pracují i v chladném prostředí. Kvasinky, které se používají pro výrobu ležáku, vznikly zkřížením dvou druhů těchto houbových mikroorganismů. Díky jejich zkřížení bylo možné začít vařit řízné a nesladké pivo, které je populární napříč světem. Mikrobiolog John Morrissey z univerzity v irském Corku a jeho němečtí kolegové přišli na to, jak k tomu došlo.

Vyšli z předpokladu, že možnost pro křížení kvasinek byla v 16. století velmi malá, protože pivo se vařilo lokálně a příliš se s ním neobchodovalo. V Bavorsku však byla v té době zakázaná výroba piva svrchním kvašením, což mělo ochránit místní tradičně vyráběná spodně kvašená piva. Problematické ale bylo to, že svrchně kvašená pšeničná piva byla velmi oblíbená. Aby se předešlo dovážení ve velkém, udělovala se pro vaření pšeničného piva licence, kterou v roce 1548 získala rodina von Degenbergů. Vévoda Maxmilián I. půl století jen žárlivě pozoroval, jak baron na stále populárnějším pivu vydělává, a teprve když von Degenberg zemřel bez mužského dědice, dostal příležitost licenci koupit. Udělal to – a pak se začala poprvé pod jednou střechou vařit piva, pro která se používaly různé druhy kvasnic. „Záznamy pivovaru Hofbräuhaus ukazují, že pět let se v kotlích střídaly várky spodně a svrchně kvašeného piva. To nevyhnutelně vedlo ke kontaminaci – a někdy v té době se kvasinky zkřížily. Pivo vzniklé ze zkřížených kvasnic bylo kvalitnější, a tak se pak začalo vařit dál,“ tvrdí Morrissey.