Z Paříže do Berlína za hodinu: Vítejte v budoucnosti vysokorychlostní železniční dopravy v Evropě

Od nekonečných front po zrušené lety a ztracená zavazadla – pokud jste toto léto zažili chaos, který sužuje evropská letiště, možná vám pomůže představit si budoucnost, ve které bude mezinárodní cestování plynulejší a nebude se tolik točit jen kolem létání, píše Euro News.

Představte si toto: píše se rok 2045. Stojíte na nástupišti v Berlíně a čekáte na elegantní Hyperloop modul, který bezhlučně vklouzne do stanice a o hodinu později vás vysadí v Paříži. Odpoledne se vydáte dalším modulem na jih strávit víkendový pohodový výlet v Barceloně, a to cestou, která nezabere více než 90 minut.

Rychlost a efektivita už pro vás není překvapením, protože za poslední čtvrtstoletí se téměř veškeré cestování po celé Evropě přesunulo z nebe na zem. Zajímavá představa, že?

Lety na krátké vzdálenosti nejsou nic jiného než pozůstatek uhlíkem poháněné minulosti. Může se to zdát jako sci-fi, ale existují skutečné důvody domnívat se, že budoucnost mobility, jako je právě ta výše zmíněná, by mohla být reálná.

Klimatická krize soustředí mysl evropských politiků na jejich deklarovaný cíl týkající se dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Mnozí sázejí právě na dopravu po železnici, abychom tohoto ekologického cíle dosáhli.

Proč není železnice tou nejlepší volbou pro evropské cestování?

„Pokud chceme dosáhnout dekarbonizace a dalších pozitivních změn v oblasti změny klimatu, železnice je nástrojem k jejich dosažení,“ uvedl Carlo Borghini, šéf Shift2Rail, orgánu EU odpovědného za řízení výzkumu a inovací v železničním sektoru. Vlaky se již nyní mohou pochlubit působivými ekologickými vlastnostmi, když zohledníme jejich vysoký stupeň elektrifikace ve srovnání s jinými druhy dopravy. V současné době jsou zodpovědné za pouhých 0,5 procenta emisí uhlíku v EU.

Přesto, pokud chce Evropa snížit emise související s dopravou, které tvoří asi čtvrtinu celkových emisí skleníkových plynů v EU, čeká ji ještě dlouhá cesta k podpoře cestujících a přesunu většiny dopravy z letadel na vlaková nádraží.

Navzdory hlubokým zkušenostem kontinentu v tomto odvětví a vyspělým železničním sítím cestuje po železnici pouze kolem 7 % cestujících a 11 % zboží. Důvodem je, že cestování vlakem může být pro mnohé stále drahou, nespolehlivou a nepohodlnou alternativou k létání. Například v současné době neexistují žádné přímé vlakové spoje mezi Berlínem a Bruselem nebo Paříží. Dobrou zprávou však je, že v důsledku COVID-19 se priority mění a existuje skutečná chuť a politický impuls tento stav změnit.

Evropská komise plánuje do roku 2030 zdvojnásobit vysokorychlostní železniční dopravu, a do roku 2050 dosáhnout až ztrojnásobení. Loni v prosinci představila akční plán zahrnující rychlejší vlaky, jednodušší systémy prodeje jízdenek a podporu přeshraničních cest. Konkrétně projekt Shift2Rail má za cíl vytvořit jednotný evropský železniční prostor (SERA). Je to myšlenka navržená tak, aby umožnila bezproblémovou přeshraniční mobilitu na kontinentu a zjednodušila síť pro železniční operátory.

Vlaky MagLev a Hyperloop

Pokud existuje jedna věc, která by mohla přilákat cestující do vlaků, je to pravděpodobně možnost drasticky zkrátit dobu cestování mezi velkými evropskými městy při nulových emisích.

Společnosti jako Nevomo v Polsku a Zeleros ve Španělsku pracují na tom, aby se to stalo skutečností, a to vývojem hi-tech železničního systému MagLev a škálovatelného systému Hyperloop.

„Hyperloop je nový způsob dopravy, který v zásadě snižuje tření, které je hlavním zdrojem neefektivity v dopravě,“ řekl Juan Vicén Balaguer, spoluzakladatel a marketingový ředitel Zeleros Hyperloop. Koncept Hyperloop má své kořeny na počátku 19. století, kdy strojní inženýr George Medhurst poprvé navrhl způsob dopravy osob a zboží pomocí pneumatických trubek. Ale byl to Elon Musk, kdo vdechl nový život tomuto nápadu. Ve skutečnosti totiž Zeleros začal jako univerzitní projekt soutěžící v soutěži Hyperloop Design pořádané Muskovým SpaceX v roce 2015, odkud si odnesli dvě ceny za nejlepší design a nejlepší pohonný systém.

Oproti tomu se společnost Nevomo zaměřuje především na a vývoj svého systému „magrail“, který by podle nich mohl být funkční do roku 2025. „Zaměřujeme se na něco jiného, ​​protože implementace Hyperloopu ještě nějakou dobu potrvá,“ uvedl ředitel obchodního rozvoje Nevomo Milan Chromík. Systém Nevomo je založen na technologii magnetické levitace, která využívá magnety ke zvednutí vlaku z trati a další sadu magnetů k jeho pohánění po trati.

Zásadní však je, že společnost kombinuje tuto technologii s tradičními kolejnicemi, a to přidáním magnetických komponentů a naváděcích kolejnic ke stávající infrastruktuře, což je funkce, o které se domnívá, že dává společnosti Nevomo výraznou výhodu nad jejími konkurenty.

Budoucnost železniční dopravy

Evropská unie výrazně tlačí na to, aby se eliminovaly lety na krátké vzdálenosti v rámci Evropy, a rádi by celé dění přesunuli na koleje, ale to zatím není možné. Musí dojít ke změně v železničním průmyslu, aby bylo možné tyto potřeby uspokojit a nabídnout veřejnosti ekologičtější, ale zároveň stejně rychlou a pohodlnou alternativu, jako je cestování letadlem.

Zdroj: Euro News