Revoluční vynález. Odsolovací jednotka MIT vyrábí pitnou vodu bez potřeby filtrů, uvedl portál ZME Science. A právě tato vychytávka byla otestována na pláži. Jak dopadl test? Jak vlastně tato technologie funguje?
Více než 70 % naší planety je pokryto vodou. Více než 96 % této vody pochází z oceánů. A i přes to všechno zhruba 1,1 miliardy lidí na celém světě nemá přístup k čisté pitné vodě a celých 2,7 miliardy lidí nedostatek vody trápí. Co s tím? Řešením je odsolování získané slané vody, ale tento proces je složitý, drahý a je právě kvůli těmto faktorům omezen pouze na bohatší země. Nyní však MIT vyvinulo snadno přenosnou jednotku velikosti kufříku, která dokáže odsolovat vodu pouhým stisknutím tlačítka.
Zařízení, které váží 10 kilogram, vyžaduje k provozu méně energie než nabíječka mobilních telefonů a může být poháněno malým přenosným solárním panelem za 50 amerických dolarů. Jednotka MIT také vyrábí pitnou vodu, která převyšuje standardy kvality Světové zdravotnické organizace. Zařízení MIT využívá k odstranění částic z pitné vody pouze elektrickou energii. Jiná zařízení vyžadují, aby voda prošla speciálními filtry. Zbavení se těchto filtrů výrazně snižuje požadavky na dlouhodobou údržbu.
Tajemstvím úspěchu MIT je technika zvaná polarizace iontové koncentrace, která byla v kampusu zavedena před více než deseti lety. Místo použití filtračního procesu je aplikováno elektrické pole na membrány umístěné nad a pod vodním kanálem. Membrány odpuzují kladně nebo záporně nabité částice včetně molekul solí, bakterií a virů, když protékají. Nabité částice jsou trychtýřem přesunuty do druhého proudu vody, který je nakonec vypuštěn. Tím se odstraní nežádoucí pevné látky, což umožní čisté vodě procházet kanálem. Protože vyžaduje pouze nízkotlaké čerpadlo, nespotřebovává ICP technologie tolik energie jako jiné stávající techniky. Kromě toho vědci použili i druhou možnost známou jako elektrodialýza, proces, při kterém jsou ionty transportovány přes speciální membránu, protože technologie ICP ne vždy úplně odstraní soli.
Po dokončení laboratorních experimentů vzali výzkumníci své nové zařízení na bostonskou pláž Carson Beach, kde postavili krabici blízko pobřeží a hodili napájecí trubici do vody. Přibližně za půl hodiny zařízení naplnilo plastový kelímek na pití čistou pitnou vodou.
Zdroj: ZME Science
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Vydejte se na cesty s Petrem Niklem. Zachytil kouzlo každodennosti
Po delší odmlce se vracíme s oblíbenou rubrikou Pozitivní kniha. Tentokrát vám přinášíme tip na…