Vztah lidstva ke zvířatům prochází revolucí, potvrzuje to i nový vědecký obor

Obor Animal Studies je v českém společenskovědním prostředí nováčkem. I přes překvapené počáteční reakce je o něj mezi studenty stále větší zájem. Mimo jiné je také důkazem, že nám na postavení zvířat ve společnosti čím dál více záleží.

„Zabývat se mimolidskými zvířaty nebylo ve společenských vědách v minulosti příliš obvyklé. S tím, jak ale roste počet akademiků, kteří popularizují své poznatky, i institucí, které se tomuto oboru věnují, začíná být brán vážněji,“ vysvětluje Tereza Vandrovcová, která předmět Animal Studies vyučuje na Karlově Univerzitě v Praze, University of New York in Prague a na brněnské Masarykově univerzitě.

Zvířata jsou balzámem na lidskou duši

Tento mladý obor se soustředí především na vztahy mezi lidmi a zvířaty ze společenskovědní perspektivy. Kromě postavení zvířat ve společnosti a mezidruhových interakcí se vědci zabývají také vlivem zvířat na lidské chování. Ten je podle dosavadních výzkumů velmi pozitivní. „Prokázán je například rozvoj humánnějších postojů vůči ostatním lidem i zvířatům, zvýšené sebevědomí, pomoc v úzkostných stavech a jiných psychických potížích a také ve chvílích osamění,“ přibližuje Vandrovcová.

V hledáčku oboru Animal Studies je také historie a vývoj vztahů mezi lidmi a zvířaty, které se podle Vandrovcové ubírají příznivým směrem. „Naše postoje vůči zvířatům se neustále proměňují a posouvá se hranice toho, co obecně jako společnost považujeme za přípustné zvířatům provádět. V posledních letech došlo například k legislativnímu ukončení testování kosmetických přípravků v EU či zákazu provozování kožešinových farem v Česku. Aktuálně se v českém parlamentu hlasuje o novele trestního zákoníku, která má zásadně zvýšit tresty za týrání a zanedbávání zvířat a zavést nový trestný čin tzv. množíren,“ upřesňuje.

Zároveň však dodává, že má lidstvo ještě na čem pracovat. Rozdíl v přístupu ke zvířatům, která považujeme za mazlíčky, a ke zvířatům hospodářským, je podle ní propastný.

Změna je pozvolná, ale má šanci být trvalá

Obor Animal Studies si všímá také nových trendů, které velí omezit konzumaci masa a zaujmout odmítavé stanovisko ke špatnému zacházení se zvířaty v cirkusech či drůbežárnách. „Ačkoliv zájem o ochranu zvířat přichází ve vlnách, nemyslím si, že jde jen o dočasnou módní záležitost. Ta poslední vlna přišla na západě v 70. letech a stále má setrvale rostoucí tendenci, kterou můžeme nyní pozorovat i v Česku,“ říká akademička a vzápětí svá tvrzení dokládá konkrétními daty. „Podle loňského výzkumu agentury Ipsos se k bezmasému jídelníčku v Česku hlásí již každý desátý mileniál. 32 procent dotazovaných napříč věkovými skupinami navíc plánuje konzumovat více rostlinných a méně živočišných produktů. 45 procent je přesvědčeno, že má živočišná produkce negativní dopad na životní prostředí.“

Kromě environmentální motivace však podle ní ke změně přispívá celá řada dalších faktorů – od neustále se zvyšující dostupnosti a kvality rostlinných produktů, přes snazší přístup k informacím, jak maso v jídelníčku nahradit, až po rostoucí počet záchranných azylů. „Tam se lidé mohou tváří v tvář přesvědčit, že se prasata, krávy či kuřata od psů, koček a andulek neliší ani v inteligenci, ani schopnosti pociťovat strach či lásku nebo v míře vyžadování drbání,“ uzavírá průkopnice nového oboru u nás.

Tereza Vandrovcová

Tereza Vandrovcová (*1984) je akademickou pracovnicí a vyučující sociologie, sociální psychologie a kurzu o zvířatech v lidské společnosti na University of New York in Prague. Jako externistka také vyučuje předmět Úvod do Animal Studies na Karlově a Masarykově Univerzitě. Je spoluzakladatelkou webového veganského online průvodce Soucitne.cz, neziskové organizace Česká veganská společnost, EACAS (European Association for Critical Animal Studies). Pořádá také semináře pro lidi s nikotinovou závislostí. Mimo to je aktivistkou a občasnou mluvčí neziskové organizace Otevři oči.