Výročí pražského metra: 50 let od jeho otevření

Pražské metro v roce 2024 oslavilo půlstoletí své existence a za tuto dobu se stalo jedním z nejdůležitějších dopravních prostředků v Česku. S více než 60 kilometry tratí a 61 stanicemi propojuje jednotlivé části města a každý den přepraví až přes milion cestujících. Jaké byly jeho začátky, jeho vývoj během uplynulých 50 let a co ho ještě čeká?

Historie a vznik metra

Kořeny pražského metra sahají až do počátku 20. století, kdy se město začalo potýkat s rostoucí dopravní zátěží. Již v roce 1898 se objevily první návrhy na podzemní dráhu, které však zůstaly jen na papíře. V průběhu 20. a 30. let se začalo uvažovat o tom, jak vyřešit přeplněné ulice a zajistit efektivní dopravu pro rychle rostoucí metropoli. Tehdejší městské úřady zvažovaly různé varianty, například tramvajové podzemí podobné tomu v Budapešti.

V roce 1926 se objevily první konkrétní projekty, avšak kvůli finančním problémům a následné hospodářské krizi byly práce na výstavbě podzemní dráhy několikrát odloženy. Navíc dvě světové války způsobily další zpoždění. Myšlenky ožily opět po roce 1945.

V 60. letech byl schválen plán na výstavbu podzemní tramvajové dráhy, ale v průběhu let došlo k rozhodnutí přejít na plnohodnotný systém metra. Výstavba první trasy byla zahájena v roce 1966, a to v úseku I.C mezi stanicemi Sokolovská (dnešní Florenc) a Kačerov. Samotná výstavba byla složitá a došlo při ní k několika komplikacím – od technických problémů až po nutnost přepracování projektu v důsledku tehdejších politických a ekonomických vlivů.

Pražské metro se oficiálně otevřelo 9. května 1974, kdy byla spuštěna první linka C mezi zmíněnými stanicemi. První den provozu bylo zaznamenáno více než 300 000 cestujících, což naznačovalo velký úspěch nového dopravního prostředku. Stanice byly navrženy v architektonickém stylu socialistického realismu, což se odrazilo v masivních konstrukcích a bohaté výzdobě. Například stanice Muzeum a Florenc byly jedny z prvních, které byly vystavěny s charakteristickým podzemním vestibulem a bohatě zdobenými stěnami.

Původní plány se od té doby mnohokrát měnily a postupně byly realizovány další projekty, které daly vzniknout dalším dvěma trasám – trase A (otevřené v roce 1978 z Dejvické na Náměstí Míru) a trase B (otevřené v roce 1985 ze Smíchovského nádraží na Florenc).

Během tohoto období bylo pražské metro důkladně plánováno tak, aby dokázalo odolat i válečným konfliktům. Například některé stanice byly navrženy jako protiletecké kryty a úkryty pro civilní obyvatelstvo v případě ozbrojeného konfliktu.

Pražské metro se pyšní nejen svou efektivitou, ale také moderními technologiemi. Například v 90. letech bylo jedno z prvních v Evropě, které bylo vybaveno automatizovaným systémem řízení vlaků. Dnes je díky moderním systémům pražské metro schopno rychle reagovat na různé situace a zajišťovat bezpečný a plynulý provoz.

Kuriozity a zajímavosti

Pražské metro nabízí také řadu zajímavostí. Věděli jste například, že celková délka všech tunelů je přes 65 kilometrů? A to rozhodně není vše.

Jednou z nejzajímavějších kapitol historie pražského metra jsou určitě změny názvů stanic. Například stanice Anděl se původně jmenovala Moskevská na počest tehdejší spolupráce s hlavním městem tehdejšího Sovětského svazu. Po roce 1989 byla stanice přejmenována a dnes odkazuje na slavnou sochu Anděla, která je v této části města známá.

Další příklad je stanice Vyšehrad, která se dříve jmenovala Gottwaldova podle bývalého československého prezidenta. Po sametové revoluci došlo k přejmenování na současný název, který lépe odpovídá blízkému historickému komplexu Vyšehradu.

Stanici Hlavní nádraží řada lidí stále zná jako Wilsonovo nádraží na počest amerického prezidenta. Tento název se však vrátil až po pádu komunistického režimu.

Některé stanice jsou pak známé i dalšími věcmi. Například stanice Náměstí Míru je nejhlubší stanicí metra v Praze, a dokonce i v celé Evropě, sahá až do hloubky 53 metrů. Naproti tomu stanice „Rajská zahrada“ se pyšní jedinečnou kombinací otevřených a uzavřených prostor, což ji činí výjimečnou nejen v pražském metru, ale i v evropském měřítku.

Plánované rozšíření a budoucnost metra

Co čeká metro v dalších 50 letech? Trasa D je jen začátkem plánů na další rozšíření: v budoucnu propojí jižní část Prahy s centrem města. První úsek by měl vést ze stanice Pankrác na stanici Olbrachtova a poté pokračovat až na stanici Depo Písnice. Trasa D je důležitá zejména proto, že propojí oblasti, které dosud neměly přímý přístup k metru, což výrazně zlepší dopravní dostupnost a uleví přetížené trase C.

Plánuje se také modernizace stávajících stanic (například Trasy A, která by měla vést až na letiště Václava Havla), nákup nových souprav a zavedení technologií, které ještě více zvýší efektivitu a bezpečnost přepravy.

Pražské metro je skutečně více než jen dopravní prostředek – je to živá kronika města, která odráží jeho historii, vývoj i plány do budoucna. Půlstoletí provozu metra ukazuje, jak důležitou součástí Prahy se stalo, a s napětím můžeme sledovat, jak se bude vyvíjet v dalších letech.