Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Vědci našli způsob, jak znovu použít jednorázové roušky

3 minuty radosti
Ilustrační foto: Pixabay

Upcyklace odpadu z období pandemie právě započala. Vědci z Washington University (WSU) použili jednorázové masky ke zlepšení betonu. Dle tiskové zprávy WSU dosáhlo zlepšení výše až o 47 %.

S vývojem pandemie rostlo i užívání jednorázových roušek, což způsobilo, že jimi byla poseta nejenom veřejná místa, ale také oceány. Podle studie v uplynulém roce vzrostlo znečištění těmito maskami o neuvěřitelných 9 000 %, protože mnohé země zavedly pravidlo nošení roušek, aby se zabránilo šíření koronaviru. Miliardy masek vyrobené pro tento účel se tak staly velkou výzvou v oblasti nakládání s odpady.

Profesor Xianming Shi z katedry civilního a environmentálního inženýrství WSU však objevil, že pokud jsou jednorázové roušky správně zpracovány, mohou být cennou komoditou. Konkrétně v rámci experimentu objevil benefity zapracování masek do betonu. Tento objev může být prospěšný pro naše životní prostředí, neboť samotná výroba betonu je vysoce náročná na spotřebu uhlíku. Zároveň další studie vyzdvihují fakt, že přidáním mikrovláken se zvyšuje pevnost cementu, čímž se snižují i vytvořené emise.

I tyto výzkumy dovedly profesora Shi a jeho tým k využití jednorázových roušek a jejich přeměnění na tolik ceněná mikrovlákna pro použití při výrobě betonu. Rozřezáním masek na kousky o délce 5 až 30 mm a jejich ošetřením oxidem grafenu před jejich smícháním s cementovou pastou se vědcům podařilo absorbovat nebo rozptýlit lomovou energii, která obvykle přispívá k drobným prasklinám v betonu. Právě oxid grafenu velice účinně umožňuje mikrovláknům silně přilnout k povrchu.

Vědcům se podařilo najít využití také pro bavlněné šňůrky a kovové svorky z obličejových masek. Rozdrtili je a přidali do běžného cementu, který je základní složkou pro jakýkoliv beton nebo maltu.

Jejich studie dokázala, že beton vyrobený z tohoto recyklovaného materiálu byl po měsíci vytvrzování o 47 procent pevnější. Tým nyní pracuje na zjištění, zda je beton chráněn před poškozením mrazem a trvalým používáním rozmrazovacích prostředků na vozovkách. V budoucnu by tato technika mohla být aplikována na použití materiálů, jako je například vyřazené oblečení, což by mohlo sloužit jako pobídka ke sběru tohoto odpadu.

Zdroj: Interesting Ingeneering

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Nový život starých hal – když se prázdné budovy mění na užitečnou službu

Společně silnější: Věda vysvětluje, proč má smysl míchat bylinky a koření

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

Když je hlava svěží, práce jde rychleji. Věda spočítala rozdíl

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Pozitivní kniha: Jiří Hájíček napsal román ze současného venkova

Pozitivní kniha: Jiří Hájíček napsal román ze současného venkova

Život pětapadesátiletého Tomáše, ředitele statku na vesnici, se znenadání obrátí vzhůru nohama…