Ve věcech potřebuji vidět smysl, říká autorka antistresového diáře Veronika Poláčková

Zdroj fotografií: Archiv Veroniky Poláčkové

Antistresové omalovánky ji baví už delší čas, nyní vytvořila i antistresový diář. Moderátorka a lektorka Veronika Poláčková to ale nedělá ze zištných důvodů. Prodejem diáře vybírá peníze na pomoc hematologickému a hematoonkologickému oddělení Fakultní nemocnice Ostrava, získané prostředky chce použít na rekonstrukci tamější herny. Svým diářem se snaží motivovat k pozitivnímu myšlení a projektu dala heslo: Dobrá nálada uzdravuje.

Lidí nebo organizací, které potřebují pomoc, je spousta. Proč jste vybrala právě Kiwanis klub Ostrava?

Kiwanis si našel mě. Moderuji pořad Dobré ráno na ČT2 a před rokem přišla do vysílání prezidentka klubu Kiwanis Ostrava Eva Pastušková s Jitkou Asterovou. Mluvily o pomoci dětem, která probíhá už 100 let, o látkových panenkách Kiwanis, které pomáhají dětem v nemocnicích a jsou jejich kamarády. Eva je turbo, během dvouminutové pauzy, kdy diváci sledovali počasí, jsme se domluvily, že když ve volném čase kreslím omalovánky, mohla bych také pomoci. Při další schůzce přišla s nápadem, že uděláme diář s omalovánkami. Já pak vymyslela, jak bude vypadat.

Co Vás osobně přivedlo k antistresovým omalovánkám?

Školím prezentační dovednosti a při procvičování si jedna slečna vybrala právě toto téma – že si je vybarvuje a že jí pomáhají. Šla jsem tenkrát do knihkupectví a tam se mi takové knížky zdály dost drahé, tak jsem si je začala kreslit sama. To bylo v době, kdy jsem „přetáhla strunu“ – spousta práce a vjemů způsobila, že jsem propadala neopodstatněným splínům a smutkům. Kouč mi poradil, ať si vědomě rekapituluji to, co zažívám, a ať odjedu na týden někam, kde budu sama – bez mobilu, bez počítače, bez televize, bez kamarádů a přítele. Tak jsem poslechla – relaxovala, četla, kreslila. Kdo by se do navrhování omalovánek chtěl pustit – nebojte se, že neumíte kreslit. Umíte. Jen budete ze začátku víc gumovat, ale rychle se zlepšíte, zkuste to.

omalovankyOmalovánky jste vytvořila i pro antistresový diář, který je hlavní odměnou v crowdfundingové kampani. Proč právě ten?

Formu diáře vymyslela Eva Pastušková, já navrhla, jak bude vypadat. Od mala miluji papír, takže diáře, notýsky, kartičky, vizitky, lepící papírky, přáníčka – to jsem ve svém živlu. Navíc jsme nechtěly udělat jen další antistresové omalovánky, ale přidat k nim i další hodnotu. Udělat něco, co budete mít nablízku, pomůže vám to plánovat, rychle vyčistit hlavu, když máte 5 minut volna v práci. A po této myšlence se to rozjelo a vymyslela jsem společně s kamarády, co všechno by měl diář ulevující od stresu obsahovat.

Váš diář má pomáhat svému majiteli nastolit dobrou náladu. Jakými způsoby toho může dosáhnout?

Vycházím z proudu pozitivní psychologie – hodně mě ovlivnil psycholog František Hroník, u něhož jsem absolvovala školu koučinku, a Martin Seligman díky knize Vzkvétání. Tam popisuje pět zásadních věcí pro dobrou náladu – knihu si přečtěte, já to teď zjednodušuji. Každopádně všechny tyto prvky náš diář sleduje: Zaujetí činností při vybarvování omalovánek. Pozitivní vztahy – jsou zde významy českých jmen i kniha přání, kam si můžete po celý rok zapisovat, co by kdo chtěl k Vánocům, a v prosinci nemusíte tápat. Na každé stránce kalendáře najdete prostor na zapisování toho, co vám udělalo radost, takže si vedete deník vděčnosti, což pomáhá získávat energii z pozitivních emocí.  Jsou zde texty a otázky pro sebereflexi a plánování, takže posílíte svůj úspěšný výkon. A nakonec hlavně smysluplnost – koupí diáře přispějete na dobrou věc. Diář tedy pomáhá jak dětem v nemocnici, tak svému majiteli ve zlepšování a udržování dobré nálady.

Kde všude mohou zájemci diář zakoupit?

Přes kampaň se dá přispět až do 1. prosince, ve Frýdku-Místku je na prodej ve dvou papírnictvích, v Ostravě v butiku City Folklore, míst možná bude více. Chystáme také křest v Knihcentru na Smetanově náměstí, i tam budeme diáře prodávat. Cena je 249 korun, protože tolik je pracovních dnů v roce, takže každý den můžete mít ze sebe dobrý pocit, že dáváte korunu na dobrou věc.

20161030_155605Co bylo hlavním impulsem, který Vás přiměl se do projektu pustit?

Prvním impulsem bylo zjištění, že moje omalovánky mohou někomu pomoci. Druhým pak návštěva na hematoonkologickém oddělení. Když jsem viděla, že prostředí, ve kterém děti a jejich rodiče musí trávit dost dlouhou dobu v izolaci, můžeme zlepšit, vrhla jsem se do toho naplno. Jsem zdravá, mám milujícího přítele, práci, která mě baví, žiji v bezpečné zemi – tak proč neudělat něco, co pomůže lidem, kteří zrovna teď mají smůlu a musí bojovat s něčím, co může postihnout každého? Jednoduše: nebyl důvod se nezapojit.

Cílové částky 70 tisíc jste už dosáhli, kam vybrané finanční prostředky poputují?

Eva Pastušková má přehled, které dětské oddělení potřebuje zrovna pomoci a jak. Na začátku jsme se shodly, že chceme, aby za vybrané peníze byl jasně vidět výsledek. Aby pomoc mohla být transparentní, aby peníze prokazatelně pomohly a aby to nešlo jen jednomu dítěti. Silně věřím, že psychika je v procesu uzdravování obrovsky důležitá, tak jsme hledaly způsob, jak zlepšit náladu malým pacientům v nemocnici, kde musejí trávit dlouhé týdny, někdy i měsíce. Proto jsme vybraly dětské hematologické a hematoonkologické oddělení Fakultní nemocnice Ostrava. Peníze nepůjdou přímo nemocnici, ale občanskému sdružení Haima Ostrava, které dlouhodobě podporuje právě děti s poruchou krvetvorby na tomto oddělení. Právě teď potřebují zrekonstruovat hernu a učebnu, které jsou jedinými místnostmi, kde děti mohou zapomenout na svou nemoc, kde si můžou hrát nebo se věnovat něčemu jinému než léčbě, tabletu a televizi.

deti-s-panenkou_2Jak velký má taková herna přínos pro pacienty?

Představte si, že vašemu dítěti diagnostikují leukémii nebo podobnou nemoc. Dobře, je to smutná a ošklivá představa, tak se zaměřme jen na praktické věci: je velká šance, že se vaše dítě uzdraví. Ovšem znamená to, že hned teď ho odvezete na měsíc do nemocnice. A potom tam bude každý druhý týden. Takhle to bude třeba dva roky. Můžete tam být s ním – nebo váš manžel – jak to ale vyřešíte v práci? A třeba máte doma ještě jedno dítě… Takže už si to nepředstavujme, opravdu přeji všem lidem, aby měli zdravé děti. Když se ale zamyslíme nad touto situací, kterou si nikdo nevybírá, ale ovlivňuje pak životy celých rodin, napadá mě, že takový koutek, kde si děti mohou hrát, rodiče odfrknout, školáci se v příjemných podmínkách učit, může být výrazný pozitivní impuls pro psychiku všech.

Motto Vaší kampaně je „dobrá nálada uzdravuje“. Aplikujete to i ve svém osobním životě?

To je hezká otázka. Myslím, že musím, jsem na dobrou náladu zvyklá a snažím se jí dosahovat a šířit kolem sebe. Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou – milujícím rodičům, kteří mě vždycky podporovali. Sama se snažím s druhými jednat s respektem a slušností. V životě se mi to vrací – proto mi také lidi pomáhají v tomto současném projektu. Vím, že bych někdy mohla být úspěšnější, známější nebo bohatší, kdybych využila líp situace. Jenže mně to za to nestojí. Ve věcech potřebuji vidět smysl, potřebuji mít dlouhodobé a pevné vztahy. A taky se vyhýbám negativním informacím, pokud s nimi nemohu něco udělat. Vždycky tu byly a budou věci, které mě štvou. A vždycky tu jsou alternativy – třeba Pozitivní zprávy. Takže pro zlepšení nálady pátrám po věcech, které se daří, a říkám si, že když to jde jinde, povede se mi to taky. Můj oblíbený citát zní: „Buď zvítězíš, nebo se poučíš.“ Pořád se učím a čas od času přijde nějaké vítězství. Teď si přeji získat co nejvíce peněz pro nemocné děti a všem, kteří pomáhají, z celého srdce děkuji.

 

Medailonek:

Veronika Poláčková získala první moderátorské zkušenosti už jako dítě. Bezmála tři roky je součástí týmu Dobrého rána na ČT2, což označuje za splnění jednoho ze svých snů. Vystudovala Janáčkovu akademii v Brně, šest sezon hrála v brněnském městském divadle, účinkovala v několika filmech a seriálech. V současnosti má herectví jako hobby, vedle toho ráda čte, lyžuje nebo se setkává s novými lidmi. Věnuje se také komunikaci a prezentaci – v této oblasti působí i jako lektorka. Díky moderování se seznámila s prezidentkou klubu Kiwanis Ostrava Evou Pastuškovou a společně vytvořily myšlenku antistresového diáře.

Autor článku

Kristýna Motlová