Na hřebenech a v lesích Krkonošského národního parku se dnes pohybuje nejméně jedenáct vlků. Správa KRNAP eviduje dvě až tři vlčí teritoria a od loňského května do letošního dubna se v obou podařilo doložit, že se vlčata narodila a přežila. Tamní populace je podle ochranářů stabilní. Informoval o tom server Ekolist.
Vlci se do Krkonoš vrátili po více než půldruhém století. Nikdo je tu uměle nevypustil, šelmy přišly samy, jak se vlčí populace ve střední Evropě přirozeně obnovuje a zvířata migrují přes hranice. Krkonošští vlci pocházejí z Německa a Polska. Pro lidi v horách podle správců parku nebezpečí nepředstavují.
Monitoringu se Správa KRNAP věnuje celoročně, spolupracuje přitom s Mendelovou univerzitou v Brně. Letos v druhé polovině února park uspořádal už druhý ročník zimního mapování šelem. „Celkem se podařilo zmapovat v jeden den celkem 400 km na 39 trasách. Zaznamenali jsme 35 pobytových znaků vlka obecného. Zimní mapování znovu potvrdilo odhad dvou až tří smeček na území KRNAP a dle počtu nalezených stopních drah se ten den podařilo stopovat osm jedinců,“ popsal mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Soužití s vlky ale není bez problémů. Loni lidé v Krkonoších nahlásili 53 útoků na hospodářská zvířata. „Hlavní vlna útoků nastupovala v období června a ustoupila v září. Celkem bylo poškozeno 27 hospodářů, téměř 50 procent škod se událo u čtyř z nich,“ uvedl Drahný. Park proto chovatelům nabízí zapůjčení sítí, zdrojů elektřiny i dalších prvků na zabezpečení pastvin.
Zooložka Karolina Mikslová zdůrazňuje, že nejdůležitější je nedopustit, aby si šelmy zvykly na snadné jídlo. „Klíčové je, aby si vlci nezvykli na snadno dostupný zdroj potravy. To znamená důsledně zabezpečovat hospodářská zvířata a současně nenechávat venku zbytky potravin, které by mohly šelmy lákat,“ řekla. Chovatelům park radí zahánět zvířata na noc do zabezpečených prostor, využívat pastevecké psy a stáda pravidelně hlídat. Turisty i místní vyzývá, ať vodí psy na vodítku.
Vlci patřili k české přírodě po staletí. Ještě na začátku 17. století se vyskytovali skoro všude. V Čechách padl poslední vlk v roce 1842. Ve dvacátém století se sem zatoulávali jen jednotlivci, třeba v roce 1969 v Sedmidolí u Špindlerova Mlýna. Trvale se vlci v česko-polském pohraničí drží teprve několik let, kromě Krkonoš i na Broumovsku a v Orlických horách.
Pozorování vlka mohou lidé hlásit zooložce Karolině Mikslové e-mailem nebo na telefon 731 533 895.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Je červen – období, kdy většinu volného času trávíme v parcích, v lese, u vody nebo na procházkách…