Přes 4,3 milionu stromů. Tolik přibylo do českých polí a měst za posledních pět let. Výsadby zmapovala iniciativa Sázíme budoucnost, do samotného sázení se zapojilo přes 106 tisíc dobrovolníků, uvádí Ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Podle strategického ředitele Nadace Partnerství Miroslava Kundraty, který u myšlenky Sázíme budoucnost stál, se počet vysázených stromů zvyšuje. „Jedná se o bezmála 640 tisíc stromů více než vloni. Jen za poslední rok jsme zmapovali na osmnáct set výsadbových akcí,“ uvádí Kundrata. Zatímco v roce 2020 se vysadilo méně než 2 miliony dřevin, v roce 2022 už se jednalo o více než 3,7 milionu a o rok později dokonce 4,3 milionu stromů. Zvyšuje se také počet dobrovolníků – v roce 2020 se jednalo o 36 tisíc osob, o tři roky později číslo stouplo o více než 70 tisíc sazečů.
Nejvíce výsadeb se za celou dobu měření odehrálo ve Středočeském kraji (1 551), nejméně naopak v Praze (148). Nejčastěji se vysazovaly aleje (4 364), následovaly solitéry, (leso)parky, sady, remízky a také větrolamy. Kromě měst a obcí nebo spolků organizují výsadby také jednotlivé firmy, školy, neziskové organizace či samotní občané a vlastníci půdy.
Nejčastějším vysazovaným druhem stromu byl dub. Od roku 2019 byl vysázen celkem 1 249 706krát. Následovala lípa (527 508krát) a javor (472 928krát). Veškerá statistická data se pravidelně aktualizují na webu Sázíme budoucnost.
Výsadby stromů jsou i přes dobrovolnictví nákladné. Podle Nadace Partnerství vyjde vysazení jednoho stromu a následně péče o něj v průměru na dva tisíce korun. Iniciativa Sázíme budoucnost tedy navázala spolupráci s MŽP a od podzimu 2022 do letošního jara vedla na sázení stromů akci 1 + 1.
„Díky spolupráci se Státním fondem životního prostředí, který se rozhodl přidat ke každé koruně od firemních i individuálních dárců Nadace Partnerství jednu další na stromy, se podařilo podpořit jednotlivce i komunity v sázení celkem 16,2 miliony korun. Prostřednictvím kombinace soukromých a veřejných prostředků tak nyní můžeme vidět dvojnásobný dopad našeho úsilí v krajině,“ uvádí Miroslav Kundrata.
Ministerstvo životního prostředí je si důležitosti zeleně ve městech vědomo. „Proto připravujeme v novele Zákona o ochraně přírody a krajiny jeho zrovnoprávnění s technickými sítěmi. Stromy tak budou mít své ochranné pásmo stejně jako elektřina, vodovod nebo plynovod. Zároveň bude platit pravidlo kompenzací pro stavebníky, které je bude motivovat k tomu, aby stromy nekáceli, případně aby provedli výsadbu v blízkém okolí,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: I smrt má srdce. Zlodějka knih představuje její něžnou stránku
Jaká je smrt? Mnozí známe její podobu ze strašidelných příhod, kde byla obvykle popisovaná jako…