Jeho cílem je předání znalostí a zkušeností ze včelařství českým vozíčkářům a rozšíření povědomí o významu včel pro životní prostředí. K včelaření bude klientům sloužit speciálně upravený úl, který centrum získalo od Slovinského včelařského svazu ve spolupráci s Velvyslanectvím Republiky Slovinsko a Slovinského svazu paraplegiků. Úl je výškově nastavitelný, ovládací prvky jsou lehčí a otočné a tím vozíčkářům přístupnější.

Proč zrovna Slovinci? Tento národ patří mezi špičku světového včelařství. Zároveň se jedná o průkopníky ve spolupráci včelařů s lidmi na vozíku. „Kromě samotného úlu nám předali své znalosti, zkušenosti a také tištěnou příručku v českém jazyce o včelaření na vozíku,“ uvedl ředitel ParaCENTRA Fenix, které sídlí v Centru Kociánka, Michal Odstrčil. Včely budou mít k opylování ideální podmínky. Úl má být umístěn v zahradě Centra Kociánka u skleníků, díky čemuž budou mít včely v bezprostřední blízkosti různorodou flóru. Včelařit se začne na jaře.

Zdroj: Ekolist, ParaCENTRUM Fenix

Takzvaný WheeStroll školáci sestrojili pro manžela své učitelky, který utrpěl vážné poranění mozku a zůstal odkázaný na invalidní vozík. Učitelka Chelsie King se marně pokoušela najít způsob, jak by její manžel mohl naplno prožívat aktivity se svým novorozeným synem. Pomoc našla až u svých studentů. „Vůbec poprvé jsme byli schopní vyrazit společně do sousedství, jen my tři. Bylo to jako zázrak z nebes,“ řekla učitelka Chelsie King.

Zařízení žáci sestavili po online rozhovoru s manželem učitelky, kde si dopodrobna vyslechli jeho potřeby a následně navrhli praktický kočárek, který pro vozíčkáře představuje šanci trávit naplněný čas se svojí rodinou. „Bylo úžasné vidět úsměv na jeho tváři a vědět, že jsme mu umožnili spojení se svým synem, které pro něj dosud nebylo možné,“ uvedl jeden ze studentů Benjamin Gordon.

Zdroj: NBC4

Cílem ankety je především vyzdvihnout místa, která jsou přístupná hendikepovaným návštěvníkům. Konkrétní památky mohou zájemci nominovat na webových stránkách hugonacestach.info. Z veřejného hlasování pak vyplynou vítězové v celkem čtyřech kategoriích.

Za rok 2020 zvítězil v kategorii Národní kulturní památky a památky UNESCO státní zámek Kynžvart, který si nejvíc hlasů vysloužil díky svým bezbariérovým prohlídkám. Z řad ostatních regionálních památek vyhrálo město Česká Lípa, které uzpůsobilo svou prohlídkovou trasu po centru města i nevidomým a slabozrakým. V kategorii geologických lokalit pak zvítězila Vycházková cesta pro vozíčkáře v Janských lázních, v kategorii industriálního dědictví vyhrálo Muzeum starých strojů a technologií v Žamberku. Tamtéž se uskuteční i slavnostní předání cen, které proběhne ve středu 16. června 2021.

Základem našeho života jsou návyky. Právě to, jaké návyky a nežádoucí zlozvyky přijmeme v každodenním životě za své, ovlivňuje jeho celkovou kvalitu. Dlouhodobým cílem odborníků ze společnosti MEBSTER je proto usnadňovat budování dobrých zvyků. „Vždy jsem měl tendenci motivovat, rozbíjet stereotypy, stereotypní myšlení a zdánlivě nesmyslné zlozvyky. Miluji technologie a také zdravý životní styl, proto dělám, co dělám. Prvním nástrojem je pomůcka, která má za cíl motivovat k aktivnějšímu a zdravějšímu životu ty, kteří silnou motivaci potřebují mnohem víc než kdokoliv jiný,“ říká Michal Gloger.

Potřeba podpory a motivace k aktivnímu životu jde v MEBSTERU ruku v ruce s využitím nejnovějších technologií. Tak vznikl pasivní exoskelet UNILEXA, který je určen pro klienty s částečnou nebo úplnou ztrátou funkce dolních končetin. Osobám s poraněním míchy, obrnou, roztroušenou sklerózou i dalšími diagnózami tak umožňuje postavit se znovu na nohy a simulovat chůzi. Tím přispívá nejen k posílení svalů a kostí, ale i kardiovaskulárnímu tréninku, lepšímu dýchání a v neposlední řadě psychickému povzbuzení.

Exoskelet UNILEXA z dílny mezinárodního týmu inženýrů a doktorů, který se vývoji inovativních technologií pro rehabilitaci věnují již šest let, vyniká jednoduchým používáním, nízkou hmotností a především cenou. „Pokud srovnáme systémy, které jsou v současnosti dostupné a umožnují stabilní vertikalizaci a nácvik chůze, tedy aktivní exoskelety, s pomůckou UNILEXA, pak se dostáváme na desetinovou cenu. Snížení ceny samozřejmě vyžadovalo zjednodušení chůze, jako například uzamčení kolenních kloubů, či úplné vyloučení pohonů a elektroniky,“ vysvětluje Gloger.

Díky příznivému poměru kvality a ceny je tak pomůcka dostupná nejen pro rehabilitační zařízení, ale i pro jednotlivce. Exoskelet lze vyrobit klientovi na míru, a to dokonce i po designové stránce. „Oblečte si ji stejně rychle jako boty, postavte se, jeden krok, druhý krok, pravidelně každý den a za pár týdnů bude intenzivní chůze doma nedílnou součástí každodenního života,“ říkají o produktu UNILEXA HOME jeho tvůrci.

Nasadit brýle, nastavit nejvhodnější cvičení a rehabilitace může začít. Tak jednoduše cvičení ve virtuální realitě probíhá. Původně mělo pacientům s míšními lézemi trvale upoutaným na invalidní vozík ulevit od spasmatických křečí. „Oslovila nás studentka fyzioterapie, že by ráda vyzkoušela virtuální realitu na pacientech s míšními lézemi. Inspirací jí byl probíhající výzkum Univerzity Karlovy, který zjistil, že rehabilitace s použitím prvků virtuální reality je mnohem rychlejší,“ popisuje Jana Trdá vznik demoverze VR Vitalis.

Sama Trdá přiznává, že pro firmu, která se věnuje převážně aplikacím pro průmysl, byla tvorba virtuálního rehabilitačního prostředí původně jen chvilkovým zpestřením. Po kladné odezvě od dobrovolníků z Centra Paraple, kteří demoverzi testovali, i pozitivních zkušenostech členů rodiny se ale rozhodli pokračovat a vyvinout funkční aplikaci.

I vozíčkáři se mohou projít v parku

Aplikace je určena primárně pro lázně, rehabilitační zařízení, nemocnice nebo domovy důchodců. Pomoci jim může hned v několika ohledech. „Umožňujeme pacientům rychleji se dostat k rehabilitačnímu cvičení, navyšujeme kapacitu jednotlivých pracovníků a samotným pacientům přinášíme nový zážitek,“ vyjmenovává Jana Trdá z VR Life. Cvičení klienty motivuje, zaznamenává výsledky a detailně navádí. Vozíčkářům například simuluje procházku v parku, prostřednictvím interaktivních úkolů umí trénovat také pohyblivost horních končetin.

Při práci na VR Vitalis spolupracují ostravští vývojáři s celou řadou zdravotnických odborníků v čele se zástupci Ústavu rehabilitací Ostravské univerzity nebo Lázní Darkov, kde se aplikace začala používat jako první. „Nejlepší jsou samozřejmě zpětné vazby od pacientů, kteří přicházejí se zajímavými nápady na cviky nebo oživení aplikace. Je to takový nikdy nekončící proces vylepšování a dopracovávání. Ale nesmírně motivující,“ uzavírá Trdá. Společnost momentálně pracuje na cloudové verzi aplikace a administraci, která umožní fyzioterapeutům nastavovat obtížnost a výběr cviků přímo z počítače i sledovat progres pacienta.

Úpravy čekají například obrubníky na Komenského náměstí, přechody na ulici Křížové či chodník mezi Mendlovým náměstím a Ypsilantiho. Vznikne také návrh větších změn před nádražím v Králově poli, to by se úprav mělo dočkat v příštím roce. Podněty na úpravy čerpá Poradní sbor Rady města Brna od občanů i městských částí. „Tyto podněty upozorňují na konkrétní bariéry, které ve městě máme. Každý podnět je vždy prověřen z hlediska možnosti realizace, připravenosti, vlastnictví, vytvoření ucelených bezbariérových tras, vytíženosti a dalších aspektů,“ dodal Petr Hladík, náměstek primátorky.

Celkový rozpočet Brna na bezbariérovost v roce 2020 tvořil více než pět milionů korun. Velkou část z něj město investovalo do rozsáhlejší bezbariérové úpravy zastávek Grohova. V příštím roce pak město čeká především úprava už zmiňovaného dopravního uzlu v Králově Poli.

„Chceme zábavnou formou ukázat, s čím se člověk na vozíku setkává prakticky každý den. Prostě taková každodenní vozíčkářská rutina. Cílem hry je plnit úkoly ve štatlu, zatímco vám baterka vašeho fiktivního elektrického vozíku každým dalším tahem postupně slábne. Zároveň na vás všude a pořád číhají nástrahy v podobě rozkopaného chodníku, obsazeného vozíčkářského WC, ztraceného euroklíče nebo nepřekonatelných schodů před restaurací,“ vysvětlují autoři hry Laďka a Tomáš.

Hru vytvořila dvojice u příležitosti 30. narozenin Ligy vozíčkářů, v níž oba pracují. „Víme, že život na vozíku není hra, ale my to chtěli aspoň zkusit,“ říkají s nadsázkou sobě vlastní. Vznik jejich hry Provětrej kolečka! lze finančně podpořit skrze dárcovskou výzvu.

Na místo přerušení míchy vědci umístili kmenové buňky dospělého člověka ve speciální biologické konstrukci. Zraněné místo se tak podařilo obejít a pokyny z mozku dostat do zbytku těla. „Bylo úžasné vidět, že zvířata začala po dvou nebo třech týdnech znovu chodit. Začala chodit téměř normálně,“ uvedla profesorka Shulamit Levenbergová z Izraelského technologického institutu.

Ke klinickému testování na lidech povede ještě dlouhá cesta, přesto je naděje, že by nová léčba mohla zraněné vysvobodit z kolečkového křesla. Léčbu by bylo ale nutné podstoupit bezprostředně po zranění. „Naší vizí je, že na operačním sále budou zmražené buňky, které budou po přijetí pacienta s kompletně přerušenou míchou transplantovány do místa zranění a snad pacienta uzdraví,“ říká profesor Daniel Offen z Telavivské univerzity.

Zdroj: Česká televize

„Sbor sdružuje osobnosti, které se významným způsobem podílejí na aktivitách zaměřených na řešení přístupnosti města a odstraňování bariér pro osoby s omezenou schopností pohybu,“ uvedl první náměstek primátora Petr Hladík. Sbor bude průběžně sledovat a hodnotit vývoj v dané oblasti, dávat podněty k řešení závažných problémů nebo připomínkovat záměry města.

Důležitou aktivitou bude také spolupráce se zástupci cílových skupin, jako jsou osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi či senioři. Občané města mohou zasílat podněty k bezbariérovým úpravám na e-mailovou adresu bariery@brno.cz.

„Loď Baba nahradí původní plavidla, která byla cestujícími oprávněně kritizována za nepohodlný a tím i zdlouhavý nástup do lodí a jejich nízkou kapacitu, pouze dvanáct osob. Jedná se o další krok v odstraňování bariér v pražské veřejné dopravě a zvýšení kvality cestování,“ vysvětlil radní pro oblast dopravy Petr Dolínek.

Přívoz jezdí v základním intervalu patnácti minut a v pracovní dny ráno každých deset minut s tím, že časy spojů vycházejí z návazností se spoji autobusových linek 112 a 236. „Konstrukcí nového typu lodě jsme vyslyšeli hlasy, které žádaly přístupnější převozní servis pro kočárky a také cyklisty. Baba je konstruována jako bezbariérová loď, do které se snadno nastupuje,“ uzavřel Zdeněk Bergman za dopravce Pražské Benátky.

Na cestě strávil 22 dní, přičemž denně uběhl vzdálenost rovnající se délce maratonu. Celkem naběhal bezmála 982 kilometrů. Stěžejní body jeho běhu tvořily české horské vrcholy. Kujan zdolal 7 nejvyšších vrcholů sedmi českých nejvyšších pohoří. Vyběhl tak na Sněžku, Praděd, Lysou horu, Plechý, Smrk, Kralický sněžník a Klínovec.

Cílem akce nazvané Cesty na vrchol je podpořit zaměstnávání vozíčkářů a zároveň pomoct vybrat peníze na provoz tréninkového pracoviště Hvězdný bazar. „Věřím, že svou cestu na vrchol může najít každý a že pro řadu vozíčkářů může právě takovou cestou být tréninkové zaměstnání ve Hvězdném bazaru,“ uvádí Kujan.

Hvězdný bazar je bezbariérový obchod, v němž vozíčkáři prodávají. „Jako jediný v republice připravuje vozíčkáře cíleně na práci s lidmi, například ve službách, a má navíc osvětový rozměr, díky kterému sbližuje světy lidí s hendikepem a bez něj,“ říká Alena Jančíková, ředitelka České asociace paraplegiků, která bazar provozuje.

Práce v bazaru pomáhá vozíčkářům i s překonáním komunikační bariéry, kterou považují za jednu z nejtěžších. „Po úraze se těžko přizpůsobují nové pozici a mají ostych z jednání s lidmi. Veřejnost zase neví, jak se k vozíčkářům chovat a raději se kontaktu vyhýbá,“ vysvětluje Jančíková. Podle dat je více než polovina vozíčkářů v Česku dlouhodobě bez práce. Ti, kdo ji mají, pracují často z domova nebo v uzavřených provozech bez kontaktu s veřejností.

René Kujan už svou část celé mise zvládl. Závod dokončil dle plánu 26. června a jeho výkon byl zapsán do České knihy rekordů. Úspěch celé akce ale stojí na podpoře veřejnosti, která může až do konce července darovat bazaru potřebné finance.

Brněnský Špilberk. Částečně bezbariérový, vhodný pro matky s kočárky a vozíčkáře stejně jako pro neslyšící. Má bezbariérové toalety i restauraci. Nejen to lze vyčíst z hodnocení jedné uživatelky portálu Disway. Každé místo zde má vlastní stránku, kde jsou vedle hodnocení také fotky či kontaktní údaje.

Uživatelé mohou mapu snadno filtrovat. Lze se zaměřit na specifická místa (například ubytování, památky či sportovní lokality), podobně je možné vyhledávat s ohledem na konkrétní handicap. Web mapuje přístupnost pro vozíčkáře, neslyšící, nevidomé a matky s kočárky. Obsah doplňují delší cestopisné články s tipy na výlet.

Stavaři plánují nejdříve zbourat stávající dům a na jeho místě postavit nový. „Po demolici postavíme nový dům, který bude mít jedno podzemní a pět nadzemních podlaží. Budou v nich garáže, nebytové prostory a byty, většinou o velikosti 1+1 a 2+1,“ vysvětlila starostka městské části Královo Pole Karin Karasová.

Pět bytů z celkových jednadvaceti bude bezbariérových a přestěhují se do nich vozíčkáři. Projekt by měl být dokončen asi v polovině roku 2018, přičemž náklady na stavbu se vyšplhají přibližně na 50 milionů korun. „Jsem přesvědčená, že je u výstavby nových bytů nutné přizpůsobovat část komunitní péči a například jedno patro vymezit imobilním občanům,“ uzavřela Karasová.

Zdroj: Brněnská drbna

Bezbariérové kavárny, restaurace, toalety, parkoviště, ale taky kulturní zařízení, sportoviště nebo pošty. Tato i další místa zaznamenává mapa Vozejkmap, která je k dispozici jak na webových stránkách, tak v podobě aplikace pro chytré telefony, která je ke stažení zdarma.

A kdo by mohl vozíčkářům poskytnout lepší informace o bezbariérových místech než sami vozíčkáři? Právě ti mohou dosud nezaznamenané body do mapy navrhovat a další je vzápětí ověřují. Mapa se sice primárně zaměřuje na Česko, doporučuje ale řadu míst i v zahraničí. Skvěle navíc může posloužit i maminkám s kočárky.