V současné době existuje více než tucet aplikací, které pomáhají svým uživatelům sledovat jejich individuální emise. Díky aplikaci Pawprint mohou zaměstnavatelé pomoci svým zaměstnancům měřit jejich uhlíkovou stopu a podílet se na iniciativách udržitelnosti na pracovišti. Společnost Klarna spojuje sledování emisí s dalšími nabídkami finančních služeb. Carbon Games pak nabízí ekologické výzvy a zobrazuje soutěžní žebříčky.

Díky ní jsou desítky tisíc uživatelů ve Spojených státech schopny snížit své roční emise v průměru o 19 %. Pokud by tohoto snížení dosáhl každý obyvatel USA, odpovídalo by to podle společnosti vyřazení 80 % automobilů v USA ze silnic. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu by změny v chování na straně poptávky mohly do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 40 až 70 %. 

Analýzou různých pracovních scénářů vědci zjistili, že přechod z práce v kanceláři na práci z domova může snížit uhlíkovou stopu až o 54 %. Pokud by se jednalo o syntézu obou režimů, tedy hybridní model, kdy by zaměstnanci zůstali dva až čtyři dny v týdnu doma, snížily by se emise o 11 až 29 %.

Výzkum probíhal v USA a vycházel z několika souborů dat. Mezi ně patřil také průzkum spotřeby energie v domácnostech nebo o chování zaměstnanců společnosti Microsoft při dojíždění a práci z domova. Na snížení emisí by se podle výsledků podílela zejména menší spotřeba energie v kanceláři a také dojíždění.

Výhodnější by podle vědců byl model, kdy může zaměstnanec pracovat z domova dva a více dnů. V  případě jednoho dne by totiž snížení emisí bylo zanedbatelné, protože přínosy by pravděpodobně byly kompenzovány faktory, jako je cestování, které nesouvisí s prací, nebo spotřebou energie v domácnosti.

Letiště Václava Havla Praha se nyní zařadilo po bok 19 evropských letišť, která kontinuálně snižují uhlíkovou stopu provozu a motivují své partnerské letecké, handlingové a cateringové společnosti ke krokům mířícím k uhlíkové neutralitě. Té by pražské letiště chtělo dosáhnout do roku 2030.

Emise na letištích vznikají především ze spotřeby energie a paliv, z chlazení a vytápění budov, z provozu obslužných vozidel či z dopravy. Od roku 2019 proto pražské letiště pokrývá svou spotřebu energie výhradně z obnovitelných zdrojů. Areál také prošel mnoha udržitelnými změnami, jako je výměna osvětlení, instalace nových kotlů či optimalizace provozu vzduchotechniky.

Zdroj: Airport Carbon Accreditation, Letiště Praha

Ekologické chování zároveň narůstá i v dalších oblastech. Evropané aktivně omezují plýtvání potravinami a zohledňují postoj obchodních řetězců k udržitelnosti při svých nákupech. Pozitivním trendem je také snížení spotřeby plastových obalů a částečné omezení spotřeby masa a mléčných výrobků.

„Naším cílem je snížit konzumaci masa a dalších živočišných produktů o 50 % do roku 2040. Už jen výměna jednoho hovězího burgeru za rostlinný ušetří tolik vody, jako kdybyste se čtyři měsíce nesprchovali,“ uvedl ředitel ProVeg Česko Martin Ranninger. Snižování příjmu masa má podle průzkumu v populaci kromě enviromentálních i osobní důvody. Lidé usilují o zlepšení výživové hodnoty svého jídelníčku a snaží se jíst zdravěji.

Zdroj: ProVeg

Australský pivovar se snaží snížit svou uhlíkovou stopu. Do procesu přípravy piva se proto rozhodl zapojit vodní řasy, které způsobují nejen specifickou barvu. Pomáhají také s omezením skleníkových plynů, které produkují kvasinky při fermentaci. „Snažíme se omezit to, co vypouštíme do atmosféry, což mi přijde vzrušující,“ vysvětlil pro australskou televizi ABC spoluzakladatel pivovaru Young Henry’s Oscar McMahon.

Výpary z fermentačních nádob odcházejí do velkých plastových tanků, v nichž se nachází voda s řasami. Ty, podobně jako jiné rostliny, mění oxid uhličitý na organické látky důležité pro jejich růst a také produkují kyslík. Čím déle tanky stojí, tím více je v nich řas a tím jsou také zelenější. „Jeden čtyři sta litrový plastový pytel s vodou a řasami produkuje stejné množství kyslíku jako hektar australské buše. Takže řasy dokáží vyčistit spoustu vzduchu a zajistit čistý vzduch pro celý pivovar,“ vysvětlila Leen Labeewuová z Technologické univerzity v Sydney, která s pivovarem Young Henry’s na projektu spolupracuje.

Právě rychlost a efektivita je jedním z důvodů, proč pivovarníci řasy zvolili. Mají s nimi ale i další záměry. „Naším cílem není jen nechávat řasy likvidovat oxid uhličitý, ale hledáme pro tento vedlejší produkt další využití. Řasy jsou superpotravina, dají se konzumovat, dají se z nich dělat bioplasty,” dodal Oscar McMahon.

Zdroj: irozhlas.cz

Rozlohou se Bhútánské království rovná necelé polovině České republiky, obyvatel zde však žije jen asi tři čtvrtě milionu. Také proto tu loni lidé vypustili do ovzduší pouze 2,2 milionů tun oxidu uhličitého. Místní stromy, které zaujímají až 70 procent země, pak absorbovaly více než třikrát větší množství tohoto plynu, a tak se Bhútán může pochlubit uhlíkovou neutralitou.

Tohoto úspěchu však nedosáhl pouze díky svému bohatému zalesnění a nízkému osídlení. Země ležící na okraji himalájských hor již řadu let provádí kroky, které vedou k dlouhodobé udržitelnosti a životu v souladu s přírodou. Patří mezi ně třeba zákaz vývozu dřevěných klád, nahrazování elektřiny vyrobené z fosilních paliv hydroelektrárnami nebo změna v ústavě, která stanovila, že podíl lesů v zemi nesmí klesnout pod 60 procent.

Bhútán má ambiciózní plány i do budoucna

Stát však hodlá ve své environmentální cestě pokračovat i nadále a do roku 2030 chce dosáhnout nulových hodnot emisí skleníkových plynů. V plánu je tak například nahradit co nejvíce klasických aut elektromobily. Venkovským farmářům vláda také poskytuje bezplatnou elektřinu, aby nebyli nuceni kácet stromy a využívat dřevo k vaření či topení. V neposlední řadě zde lidé ve velkém sází nové stromy – důkazem je i světový rekord dosažený v roce 2015, kdy místní dobrovolníci dokázali za pouhou hodinu zasadit téměř 50 tisíc stromů.

K pozitivnímu environmentálnímu dopadu přispívá také takzvaná Zero Waste Hour, v překladu hodina nulového odpadu. Ta je vyhlášena vždy druhý den v měsíci a spočívá v tom, že všichni obyvatelé, ať už jsou ve škole, či v práci, vyjdou ven a sbírají ve svém okolí odpadky. Do roku 2030 chce totiž země dosáhnout i takzvané Zero Waste Society, tedy společnosti s nulovým odpadem.

Zdroje: gvi.co.uk, borgenmagazine.com

Konopná vlákna jsou jedním z nejpevnějších materiálů na světě. Dřevnatá dužina stonků v kombinaci s vápnem a vodou proto dala vzniknout takzvanému konopnému betonu, který představuje zelenou alternativu k běžným stavebním materiálům. Díky vysokému obsahu celulózy v dužině má konopný beton skvělé absorpční vlastnosti a efektivně funguje jako izolační materiál. Ve stavebním průmyslu tak může sloužit ke konstrukci zdí, mostů, podlah, střešních krytin či odhlučňovacích zdí na dálnicích.

Podle dostupných informací pochází 39 procent světových emisí oxidu uhličitého právě ze stavebního průmyslu. Konopí naopak pomáhá uhlíkovou stopu snižovat, a to díky schopnosti absorbovat velké množství oxidu uhličitého z atmosféry. Konopný beton je navíc recyklovatelný a po demolici poslouží například jako hnojivo. Kromě planety však potěší i samotné spotřebitele – díky svým izolačním vlastnostem šetří energii a snižuje hluk. Materiál je ohnivzdorný a odolný vůči plísním a vodě.

Jak to funguje v praxi? Zájemce o zapojení do programu jednoduše zasadí strom a po třech letech si na něj může začít brát každoroční bezúročnou půjčku od místní banky, a to až po dobu deseti let. Peníze musí dotyčný vrátit pouze v případě, že strom pokácí. Nedávno o tom informoval deník The Guardian.

Cílem je udělat z města Meenangadi, kde nový systém zavedli, čistší a uhlíkově neutrální prostor. Podle energetického auditu z roku 2018 se zde totiž nachází 15 tisíc tun přebytečného uhlíku. A právě intenzivní podpora výsadby stromů je prvním krokem ke změně. „Vysadili jsme 300 tisíc stromků ve 250 domovech a na veřejných prostranstvích,“ uvedl pro The Guardian šéf místní samosprávy Beena Vijayan. Organizátoři iniciativy i zúčastněné orgány přitom věří, že se jim v příštích několika letech podaří vysadit až 10 milionů stromů.

„Naše rozhodnutí je založené na desítky let trvající snaze spousty lidí v tomto průmyslu zabránit opravdové a smysluplné akci pro zlepšení klimatu ze strany vlád mnoha států na celém světě,“ uvedlo v prohlášení vedení deníku. Reagovat na globální oteplení je podle něj nejdůležitější výzvou naší doby.

Ze strany Guardianu jde nepochybně o odvážné rozhodnutí. Inzerce totiž tvoří základ jeho financování. Vedení proto počítá s tím, že krok bude mít na firmu finanční dopad. „Věříme, že řada značek bude s naším rozhodnutím souhlasit a možná je to nakonec i přesvědčí ke spolupráci s námi,“ doplnilo vedení listu. V oboru jde o první společnost s takovýmto stanoviskem. Guardian se už dříve zavázal, že bude do roku 2030 uhlíkově neutrální.

Designéři australské společnosti ArchiBlox představili veřejnosti první prefabrikovaný domek s pozitivní uhlíkovou stopou. Co to znamená v praxi? Po spočítání množství emisí vzniklého výrobou, převozem materiálu a samotnou stavbou se dospělo k výsledku mínus 37 kg oxidu uhličitého na jednoho obyvatele domu za rok. Dům má tedy schopnost likvidovat škodlivé oxidy uhlíku místo toho, aby je produkoval.

Energeticky pasivní dům je charakteristický svými malými rozměry, které zaručují jeho minimální dopad na okolí. Zadní stěna je chráněna kopcem zeminy, aby se docílilo efektivní izolace, přičemž základním principem domu je snaha zachytit v zimě co nejvíce slunečního záření a v létě ho naopak co nejvíce eliminovat.

Snížení produkovaných skleníkových plynů, respektive negativních dopadů na přírodu je dosaženo díky chladicímu potrubí ventilačního systému. Vzduch, který se pod vrstvou země ochladí, je navíc využíván k ventilaci chladničky, mrazáku a jako klimatizace.

Díky promyšlené konstrukci najdete v domě i zeleninovou zahrádku nebo přímo před domem zvýšené záhony zalévané tzv. šedou odpadní vodou. Nechybí ani – u staveb všeho typu stále oblíbenější – zelená střecha.

Na stavbu byly použity materiály bez obsahu škodlivých látek, vyrobené z obnovitelných, lokálních zdrojů jako například dřevo. S tím souvisí také skutečnost, že všechna data jsou vedena kabely, aby se redukovalo množství elektromagnetického záření.

Soukromí včetně eliminace okolního ruchu zajišťuje vzduchotěsný obal budovy. Prosklená čelní stěna je pak třešničkou na dortu, nabízí totiž místo pro relaxaci a nerušený výhled ven.

Zdroj: novinky.cz