Hotel sídlí v neorenesanční budově z roku 1884 nedaleko Tančícího domu. Jeho interiéry odkazují na český kubismus a kombinují historickou atmosféru s promyšlenými detaily, jako jsou dřevěné parkety, železná zábradlí, schodiště a stylový nábytek. Výrazným prvkem je také inspirace kněžnou Libuší, mytickou zakladatelkou Prahy, která dodává prostoru osobitý český příběh.

Česká metropole dokáže zaujmout nejen svou historií, ale i současným designem a citlivou prací s architekturou. Umístění vedle světových hotelů v Paříži, Římě, Dubrovníku či Tulumu je důkazem, že výjimečná místa nemusíme hledat jen daleko za hranicemi. Některá se nachází přímo v srdci Prahy.

Hodnocení sledovalo například kvalitu čekáren, nabídku restaurací, množství obchodů, hotely v okolí i recenze cestujících. Praha zaujala hlavně kombinací historické architektury a moderní odbavovací haly. Cestující oceňují zejména výzdobu interiéru a kontrast mezi starou částí budovy a současným pojetím nádraží.

První místo v žebříčku získal Zürich Hauptbahnhof ve Švýcarsku, za ním následovala japonská nádraží v Ósace, Kjótu a Tokiu. Pro Prahu je ale i umístění ve druhé desítce dobrou vizitkou. Jedná se o největší české nádraží, otevřené už v roce 1871 a později doplněné o secesní Fantovu budovu.

České metropoli pomáhá nejen její historická atmosféra, ale i množství míst, která přímo zvou k procházkám ve dvou. Mezi nejvyhledávanější patří Karlův most s výhledem na Pražský hrad, Petřín, Vyšehrad nebo některá z pražských vyhlídek a věží. Právě spojení architektury, panoramat a živé večerní atmosféry dělá z Prahy mimořádně přitažlivou destinaci pro zamilované i turisty.

Za Prahou skončil na třetím místě Lisabon, zatímco do první desítky se dostaly také Barcelona, Curych, Amsterdam, Helsinky, Vídeň, Kodaň a Řím. Zajímavostí je, že se do žebříčku vůbec nevešly Paříž ani Benátky, které bývají s romantikou spojovány nejčastěji. I to ukazuje, že Praha si své místo mezi evropskou špičkou získává zcela právem.

„Jeho magnetická přitažlivost i nadále upoutává celosvětovou pozornost, ať už studentů, podnikatelů, turistů nebo korporátních gigantů,“ píše se o britském hlavním městě. O tom, že je Londýn jednou z nejvyhledávanějších světových destinací svědčí i to, že letiště Heathrow letos zaznamenalo rekordní množství příletů, dalším významným faktorem je rozvoj infrastruktury.

Evropa je však celkově očividně světový top. Vrchní desítce totiž vévodí. Vyjma Londýna jsou na třetím místě Paříž, na pátém Madrid, na sedmém Řím, na devátém Berlín a na desátém Barcelona. Praha se ze sta metropolí umístila na 38. příčce. Podle autorů žebříčku prošlo české hlavní město po pandemii restartem, zvyšuje se kvalita života a rozvíjí se i kultura. Příkladem je spousta venkovních míst, kde se během léta konají koncerty, zajímavé galerie (Kunsthalle, DOX) či akce, jako je třeba Signal Festival. Ani v rozvoji infrastruktury Praha nezaostává, v žebříčku je vyzdvižena chystaná linka metra D, zvelebování Smíchova nebo komplex Masaryčka u Masarykova nádraží.

„Chceme, aby lidi víc zvedali hlavu. Uvědomili si, že město nejsou jen fasády, ale vrstvy příběhů, rozhodnutí, rukopisů,“ uvedl historik architektury Adam Štěch, který společně s Burešem stojí za projektem Modernist Prague. Ten vznikl jako instagramová databáze pražských modernistických činžáků. Podle něj už to, když člověk ví, kdo dům navrhl, kdy a proč, má vliv na jeho vnímání města. Procházky tak poskytnou nejen výklad, ale zejména otevřou nový pohled na známé prostředí.

Spolu s rostoucím zájmem o procházky roste i počet tras. Autoři začali nejprve v Holešovicích, poté přidali Vinohrady a v současnosti připravují trasy po Vršovicích, Nuslích, Bubenči, Smíchově nebo Malé Straně. Procházky jsou jak v českém, tak anglickém jazyce a vstupenky je možné zakoupit přes platformu GoOut.

Historie a vznik metra

Kořeny pražského metra sahají až do počátku 20. století, kdy se město začalo potýkat s rostoucí dopravní zátěží. Již v roce 1898 se objevily první návrhy na podzemní dráhu, které však zůstaly jen na papíře. V průběhu 20. a 30. let se začalo uvažovat o tom, jak vyřešit přeplněné ulice a zajistit efektivní dopravu pro rychle rostoucí metropoli. Tehdejší městské úřady zvažovaly různé varianty, například tramvajové podzemí podobné tomu v Budapešti.

V roce 1926 se objevily první konkrétní projekty, avšak kvůli finančním problémům a následné hospodářské krizi byly práce na výstavbě podzemní dráhy několikrát odloženy. Navíc dvě světové války způsobily další zpoždění. Myšlenky ožily opět po roce 1945.

V 60. letech byl schválen plán na výstavbu podzemní tramvajové dráhy, ale v průběhu let došlo k rozhodnutí přejít na plnohodnotný systém metra. Výstavba první trasy byla zahájena v roce 1966, a to v úseku I.C mezi stanicemi Sokolovská (dnešní Florenc) a Kačerov. Samotná výstavba byla složitá a došlo při ní k několika komplikacím – od technických problémů až po nutnost přepracování projektu v důsledku tehdejších politických a ekonomických vlivů.

Pražské metro se oficiálně otevřelo 9. května 1974, kdy byla spuštěna první linka C mezi zmíněnými stanicemi. První den provozu bylo zaznamenáno více než 300 000 cestujících, což naznačovalo velký úspěch nového dopravního prostředku. Stanice byly navrženy v architektonickém stylu socialistického realismu, což se odrazilo v masivních konstrukcích a bohaté výzdobě. Například stanice Muzeum a Florenc byly jedny z prvních, které byly vystavěny s charakteristickým podzemním vestibulem a bohatě zdobenými stěnami.

Původní plány se od té doby mnohokrát měnily a postupně byly realizovány další projekty, které daly vzniknout dalším dvěma trasám – trase A (otevřené v roce 1978 z Dejvické na Náměstí Míru) a trase B (otevřené v roce 1985 ze Smíchovského nádraží na Florenc).

Během tohoto období bylo pražské metro důkladně plánováno tak, aby dokázalo odolat i válečným konfliktům. Například některé stanice byly navrženy jako protiletecké kryty a úkryty pro civilní obyvatelstvo v případě ozbrojeného konfliktu.

Pražské metro se pyšní nejen svou efektivitou, ale také moderními technologiemi. Například v 90. letech bylo jedno z prvních v Evropě, které bylo vybaveno automatizovaným systémem řízení vlaků. Dnes je díky moderním systémům pražské metro schopno rychle reagovat na různé situace a zajišťovat bezpečný a plynulý provoz.

Kuriozity a zajímavosti

Pražské metro nabízí také řadu zajímavostí. Věděli jste například, že celková délka všech tunelů je přes 65 kilometrů? A to rozhodně není vše.

Jednou z nejzajímavějších kapitol historie pražského metra jsou určitě změny názvů stanic. Například stanice Anděl se původně jmenovala Moskevská na počest tehdejší spolupráce s hlavním městem tehdejšího Sovětského svazu. Po roce 1989 byla stanice přejmenována a dnes odkazuje na slavnou sochu Anděla, která je v této části města známá.

Další příklad je stanice Vyšehrad, která se dříve jmenovala Gottwaldova podle bývalého československého prezidenta. Po sametové revoluci došlo k přejmenování na současný název, který lépe odpovídá blízkému historickému komplexu Vyšehradu.

Stanici Hlavní nádraží řada lidí stále zná jako Wilsonovo nádraží na počest amerického prezidenta. Tento název se však vrátil až po pádu komunistického režimu.

Některé stanice jsou pak známé i dalšími věcmi. Například stanice Náměstí Míru je nejhlubší stanicí metra v Praze, a dokonce i v celé Evropě, sahá až do hloubky 53 metrů. Naproti tomu stanice „Rajská zahrada“ se pyšní jedinečnou kombinací otevřených a uzavřených prostor, což ji činí výjimečnou nejen v pražském metru, ale i v evropském měřítku.

Plánované rozšíření a budoucnost metra

Co čeká metro v dalších 50 letech? Trasa D je jen začátkem plánů na další rozšíření: v budoucnu propojí jižní část Prahy s centrem města. První úsek by měl vést ze stanice Pankrác na stanici Olbrachtova a poté pokračovat až na stanici Depo Písnice. Trasa D je důležitá zejména proto, že propojí oblasti, které dosud neměly přímý přístup k metru, což výrazně zlepší dopravní dostupnost a uleví přetížené trase C.

Plánuje se také modernizace stávajících stanic (například Trasy A, která by měla vést až na letiště Václava Havla), nákup nových souprav a zavedení technologií, které ještě více zvýší efektivitu a bezpečnost přepravy.

Pražské metro je skutečně více než jen dopravní prostředek – je to živá kronika města, která odráží jeho historii, vývoj i plány do budoucna. Půlstoletí provozu metra ukazuje, jak důležitou součástí Prahy se stalo, a s napětím můžeme sledovat, jak se bude vyvíjet v dalších letech.

Dánská firma LEGO umožňuje fanouškům spolurozhodovat o tom, jaká další stavebnice spatří světlo světa. V první fázi mohou přihlásit do soutěže jakýkoliv vlastní nápad. Pokud se mu podaří získat širší podporu, postupuje k hodnocení odborné poroty a následně se může dostat na trh. A právě v této fázi je nyní Tančící dům, který vyslal do projektu stavitel s přezdívkou Paranoider. 

„Prahu jsem navštívil už jako malý a úplně mě nadchla. Je tu Pražský hrad, Karlův most, orloj… ale co mě jako malého opravdu uchvátilo, byl tenhle podivně vypadající Tančící dům,“ uvedl Paranoider, autor návrhu s téměř třemi tisíci kostičkami lega. Nyní se mu podařilo získat téměř 10 tisíc hlasů od fanoušků. Jde jen o jednu z podmínek, ale zároveň patří k nejtěžším. Nyní bude stavbu spolu s dalšími návrhy, které překročily deseti tisícovou hranici, posuzovat odborná porota včetně profesionálních designérů. 

Pokud návrh uspěje, do obchodů se dostane během několika měsíců. V minulosti se nápady v reálné produkty proměnily už několikrát. V nabídce LEGA se tak objevila například ikonická britská červená telefonní budka, populární Polaroid nebo Orient Express.

Před českým hlavním městem se umístily dva regiony v Irsku a Lucembursko. „Praha se v roce 2022 umístila na čtvrtém místě podle HDP na obyvatele v rámci řebříčku regionů EU,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Více než dvojnásobkem celostátního HDP na obyvatele se však podle něj výrazně vymyká zbytku Česka

HDP na obyvatele je údaj svědčící o ekonomické úrovni, avšak zcela nevypovídá o tom, jaká je v daném regionu životní úroveň. Tedy zda se na přírůstku HDP podílí růst životní úrovně, nebo ziskovosti firem. Na druhou stranu ukazuje výrazné regionální rozdíly v každé zemi a naznačuje, kam by měla směřovat hospodářská politika dané země.

Z více než 20 tisíc uživatelských recenzí vyšlo pražskému letišti na pětibodové škále hodnocení 4,3. Oproti loňskému roku se hodnocení zlepšilo o 0,1 hvězdičky a přibylo mu asi sedm tisíc uživatelských recenzí. Absolutním králem se stalo letiště v tureckém Istanbulu, zato na poslední příčce skončilo francouzské letiště v Bordeaux.

Žebříček z dat získaných pomocí Google map sestavil portál Holidu. „Mám radost, že se Letiště Václava Havla Praha dostalo mezi pět nejlepších letišť podle hodnocení uživatelů Googlu. Hodnocení vnímám jako odměnu za snahu všech našich zaměstnankyň a zaměstnanců, kteří na letišti pracují,“ uvedl k umístění pražského letiště na páté příčce ředitel letiště Jiří Pos.

Negrelliho viadukt přes Karlín propojuje Masarykovo nádraží s Bubny na druhém břehu Vltavy. Už od padesátých let byly jeho oblouky využívané jako sklady či garáže, poté ho poničily povodně v roce 2002. Přestože prošel částečnou rekonstrukcí, dočká se ještě zásadnější přestavby. V plánu jsou například kavárny, bistra, kulturní projekty či zázemí pro startupy.

První oblouk s pořadovým číslem 036 se v Karlíně otevře už letos v říjnu. Původně fungoval jako garáž, nyní se z něj stane informační centrum pražského magistrátu. Občané se v něm budou moci seznámit s budoucími proměnami Negrelliho viaduktu. „Naší dlouhodobou vizí je zachovat sociální různorodost a navázat na historii Karlína coby přístavní a historicky průmyslové části Prahy,“ informoval náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Součástí přestavby prvního oblouku je i zasklení prostoru. Během dalších dvou let se bude zkoumat, jaký vliv má zabydlení oblouku na celý viadukt. Podle toho se pak budou provádět další stavební úpravy, ke kterým se přistupuje velmi obezřetně, mimo jiné i proto, že Negrelliho viadukt je kulturní památkou.

Cílem kampaně Enjoy Respect Prague je turisty nabádat k tomu, aby podobné atrakce, kdy lidé turistům nabízejí fotky třeba se sovami nebo s hady, nepodporovali. Provozovatelům takové činnosti hrozí pokuty, případně i zabavení zvířete nebo postihy ze strany státu podle zákona o ochraně zvířat proti týrání. „Fakticky je to týrání zvířete, které je ve stresu, nevhodných podmínkách a je to pro něj obrovské utrpení,“ řekl náměstek primátora Jiří Pospíšil z TOP 09. 

Kampaň, která ve městě běží už třetím rokem, by měla být pro turisty ve městě viditelnější, a navíc bude akcentovat problematiku týrání zvířat v angličtině. „Máme vysledováno, že zahraniční turisté tyto nežádoucí atrakce využívají mnohem více než ti čeští,“ vysvětlil Pospíšil.

Do Prahy se k příležitosti oslavy divadla a umění sjedou tvůrci z celého světa a uvedou více než tři sta bodů programu – performance, představení, přehlídky scénografického umění, workshopy, přednášky, ale i výstavy. Celý festival je celosvětově unikátní, koná se každé 4 roky v Praze již od roku 1967, zároveň byl oceněn prestižní cenou EFFE jako nejinovativnější festival v Evropě.

Při posledním ročníku se na jednotlivá představení a výstavy vydalo 20 tisíc návštěvníků, volnou tvorbu v ulicích Prahy pak vidělo zhruba 50 tisíc lidí, letos se čeká ještě více. Program je velmi pestrý, v Holešovické tržnici se bude odehrávat nejvíce živých performance a přednášek, zajímavé budou i tři různé výstavy ve Veletržním paláci, DAMU zase představí studentskou tvorbu. Poutavý program vás čeká i v ulicích Prahy, tak se koukejte kolem sebe, ať něco neprošvihnete.

Gepardi v Indii překvapili odborníky

Čtyři mláďata geparda se v Indii narodila rodičům Siyaye a Freddiemu, dvěma gepardům, kteří byli do indického Národního parku Kuno převezeni loni v září z Namibie ve snaze vrátit šelmy do volné přírody. Indický ministr pro životní prostředí Bhupender Jádav označil narození gepardů za velmi významnou událost  v historii ochrany naší přírody.

Gepard indický se kdysi pohyboval po celém Blízkém východě, Střední Asii a Indii. Nyní se ale vyskytuje pouze v Íránu a je považován za kriticky ohroženou šelmu. Podle odhadu íránských úřadů z roku 2022 v zemi žije 12 jedinců.

Pražská zoologická zahrada má nově nejohroženější jeřáby na světě

Od konce března je v pražské zoologické zahradě možné spatřit dva samce jeřábů bílých. „Dva mladí samci dorazili do Zoo Praha z německého ptačího parku Walsrode na doporučení Evropského koordinátora chovu. Výhledově by je také měly doplnit samice, se kterými vytvoří chovné páry,“ nastínil plány chovu kurátor ptáků Antonín Vaidl. Zoo Praha se tak nově může pochlubit největší kolekcí jeřábů v republice.

Jeřáb bílý hnízdí na Sibiři v oblasti dolního toku řeky Ob a v tundře Jakutska poblíž vodních zdrojů, na které je vázán. Pro zdejší původní obyvatele, zejména Jakuty, je posvátným ptákem spojovaným se šamanskými rituály. V současnosti se však jeho počty v přírodě pohybují okolo tří až čtyř tisíc jedinců. Klíčovou hrozbou pro tento druh je vysychání mokřadů na zimovištích v důsledku odklánění a přehrazování vodních toků. Ohrožuje jej také rozšiřování lidského osídlení zapříčiňující vyrušování na hnízdištích, případná otrava pesticidy využívanými v zemědělství a v neposlední řadě rybolov.

Chlupaté kuličky rozzářily libereckou zoo

Zoo Liberec začala s chovem viskač na podzim roku 2021, kdy přicestovali samec a tři samice z Curychu. Nyní se v ní poprvé narodila mláďata tohoto jihoamerického hlodavce z čeledi činčilovitých. Už krátce po narození byla mláďata schopná se samostatně pohybovat a následovat matku, od které pijí mléko přibližně dva měsíce, než zcela přejdou na pevnou stravu. Liberecká zahrada je aktuálně jedinou zoo v Česku a šestou v Evropě, která tento druh chová.

Viskača je největší zástupce z čeledi činčilovitých, délka těla dospělého jedince dosahuje 45 až 65 centimetrů. Má šedohnědě zbarvené tělo se světlejšími chlupy na břiše a huňatým ocasem a vážit může i přes osm kilogramů. Ve volné přírodě obývá pampy a křovinaté oblasti v Argentině, Bolívii a Paraguayi, kde tvoří až třicetičlenné kolonie. 

Foto: Zoo Liberec

Pochod pořádá již potřetí organizace Bez trestu, která šíří osvětu o problematice násilí prostřednictvím médií, sociálních sítí, přednášek a dalších akcí nejen pro veřejnost. Na konkrétních případech ze soudní praxe lidem ukazují, jak často je rozhodování soudů ovlivněno mýty a předsudky o obětech, pachatelích a sexualizovaných trestných činech obecně. Otevírají také diskuzi s vládou o povinném vzdělávání státních orgánů ve věcech viktimologie, psychologie obětí a společenského kontextu sexualizovaného a domácího násilí. I proto pořádají pochod, který má veřejnost na problematiku upozornit a rozhýbat státní orgány, aby se jí důsledněji zaobíraly.

V předchozích letech se pochodu Prahou zúčastnilo mnoho lidí. Foto: Bez trestu

Sexualizované a domácí násilí patří mezi trestné činy s nejvíce zničujícími dopady na životy obětí, hned vedle pokusu o vraždu. Přesto jejich pachatelé ve více než 50 % případů odcházejí od soudu s podmínkou a zůstávají tak na svobodě. V době covidu u nás domácí násilí bohužel silně vzrostlo. Ne všechny tyto činy se ale dostanou k soudu: ročně je u nás spácháno až 12 000 znásilnění, nahlášeno je z nich však pouhých 5 %. Spolek Bez trestu si dává za úkol to změnit. Zapojit se do pochodu nebo aktivit organizace můžete i vy.

Bez trestu založilo několik dobrovolníků s různorodou expertní zkušeností od advokacie, oblasti lidských a sociálních práv až po projektový management a marketing. Bez trestu vychází z rozhodovací praxe soudů a pracuje s reálnými rozsudky. Za poměrně krátké působení iniciativy se podařilo vyvolat diskusi ve veřejném i odborném prostoru. O bagatelizaci domácího i sexualizovaného násilí se více mluví, stejně jako o zvýšení trestů za tyto činy. Je proto vhodná doba se dále podílet na tom, aby se toto společenské naladění promítlo i do systémových změn a justice se tak stala přátelštější a spravedlivější k obětem.

Program začíná zítra v úterý 23. května a potrvá do úterý 17. října. „Důležitým úkolem botanické zahrady je vedle představení vzácných a zajímavých rostlin z celého světa, sbírkotvorné činnosti a ochrany rostlinného bohatství a přírody vůbec také vzdělávání,“ uvedl ředitel Botanické zahrady Praha Bohumil Černý. Senioři, kteří nemají vlastní zahradu, si tak budou moci vyzkoušet zahradnické práce přímo v záhonech botanické zahrady. Připravena je také řada workshopů na téma pěstování bylinek nebo vytvoření minizahrádek v recyklovaných nádobách. V plánu jsou také komentované prohlídky, jejichž součástí bude i výroba vína a vinný sklípek.

Na všechny typy programů a prohlídky je nutná rezervace, přičemž programy pro seniory jsou zdarma. Zájemci zaplatí pouze standardní vstupné do botanické zahrady.

Nejvíce se v Praze rozšoupnou Američané, nejméně Poláci. Přestože v hlavním městě utratili turisté v roce 2019 více než pět a půl miliardy dolarů, v nizozemském Amsterdamu nechali za stejné období dvojnásobek. „V našem hlavním městě turisté utrácejí mnohem méně než v jiných evropských metropolích. A to jsme se rozhodli za pomoci Akademie věd změnit,“ říká místopředsedkyně společnosti Prague City Tourism Jana Adamcová. Právě Prague City Tourism si nechala analýzu zpracovat.

Podle dat z výzkumu jezdí za do Prahy evropští turisté za gastronomií, za památkami pak zejména Asiaté. Ti se mimo jiné chtějí vyfotit na místech, na kterých se natáčel romantický korejský seriál Milenci v Praze. „Zaměření na asijské publikum s sebou nese jistá specifika,“ říká Jakub Hrubý z Orientálního ústavu AV ČR. Podle něj Asiaté českou kulturu moc neznají. Vědci navrhují soustředit se například na pití vína či kávy, což nemá například v Číně takovou tradici jako u nás.

Výsledky výzkumu by měly do Prahy přitáhnout více zámožnějších turistů, kteří by zde měli utratit více peněz. Data by měla posloužit také k vývoji nového destinačního webu, který by se přizpůsoboval původu návštěvníka. Cestovatel z Izraele by tam tedy našel jiné informace než polský turista.

Vzácná mláďata v brněnské zoo

Jedním z prvních letošních přírůstků brněnské zoo je malý margay. Matka ho pečlivě střežila, vzorně se o něj starala, takže zoologická zahrada zhruba po dvou měsících kritického období a veterinární prohlídce oznámila, že se malému samci margaye daří velmi dobře. „Malý margay se narodil zhruba v polovině ledna. Jeho matka už v brněnské zoo odchovala jedno mládě, a to v roce 2018. Od počátku se o svého potomka starala přesně tak, jak má. Při první veterinární prohlídce jsme na začátku března zjistili, že se jedná o vitálního samečka,“ uvedla kurátorka chovu savců Zoo Brno Oldřiška Kučerová.

Foto: Zoo Brno

Margay je kočkovitá šelma, která dorůstá délky až 80 centimetrů a váží do devíti kilogramů. Žije především na stromech, ale za potravou se vydává i na zem. Má ve srovnání s dalšími kočkovitými šelmami při šplhu několik výhod. Zadní končetiny margayů se mohou vytočit až o 180 stupňů, což jim umožňuje pevnější sevření kmene stromu, po kterém šplhají. Také se zadními končetinami dovedou udržet větví a pověsit na nich, pokud něco drží v předních tlapách. Kromě toho mohou margayové jako jediné kočky šplhat ze stromů hlavou dolů.

Margay má konkurenty

Ještě o jeden den dříve se osazenstvo zoo radovalo z mláděte anolise, plaza, který ani nemá v češtině druhové jméno. V Evropě anolise chová jen pět zoologických zahrad, v České republice pouze ta brněnská.

Nelze zapomenout ani na takina indického, který je rozhodně největším mládětem od začátku roku 2023. Narodil se první březnový den přímo ve výběhu, kde o něj také matka Hanička pečuje. Návštěvníci ho tak mohou bez problémů vidět.

Zoo Praha získala nejohroženější jeřáby na světě

Dva samce jeřábů bílých mohou nově spatřit návštěvníci v Zoo Praha. Zahrada tak nově láká nejen na unikátně zbarvená mláďata tohoto jediného kriticky ohroženého zástupce svého rodu, ale i na největší kolekci jeřábů v Česku. „Dva mladí samci dorazili do Zoo Praha z německého ptačího parku Walsrode na doporučení Evropského koordinátora chovu. Výhledově by je také měly doplnit samice, se kterými vytvoří chovné páry,“ nastínil plány chovu kurátor ptáků Antonín Vaidl.

Jeřáb bílý hnízdí na Sibiři v oblasti dolního toku řeky Ob a v tundře Jakutska poblíž vodních zdrojů, na které je vázán. Pro zdejší původní obyvatele, zejména Jakuty, je posvátným ptákem, spojovaným se šamanskými rituály. V současnosti se však jeho počty v přírodě pohybují okolo tří až čtyř tisíc jedinců.

Klíčovou hrozbou pro tento druh je vysychání mokřadů na zimovištích v důsledku odklánění a přehrazování vodních toků. Ohrožuje jej také rozšiřování lidského osídlení zapříčiňující vyrušování na hnízdištích, případná otrava pesticidy využívaných v zemědělství a v neposlední řadě rybolov. Proto byl již v roce 1988 zařazen na Červený seznam IUCN, kde se nyní jako jediný z jeřábů nachází v kategorii kriticky ohrožených druhů.

Jak vaše iniciativa Místní místním vznikla?
Veronika: Ani jeden z nás bohužel u zrodu nebyl, ale zakladatelé Ester Pacltová a Jakub Dutka se inspirovali původně francouzskou iniciativou Le Carillon. Tam to velmi pěkně fungovalo již nějakou dobu a šířili svou myšlenku dále do dalších zemí a měst. U nás se začalo v roce 2017, kdy se nejdříve dělal průzkum mezi lidmi bez domova, jestli by o takové služby byl zájem. Do roku 2019 jelo Místní místním v pilotním režimu, kdy byly zapojené jen asi 4 podniky a zkoušelo se, jak to celé bude fungovat. Zjistili jsme, že drobné služby zdarma nabízené v komerčních podnicích mimo centra sociálních služeb a ze strany běžné společnosti směrem k lidem v nouzi v Praze chybí a jsou potřeba.

Zakladatelka a ředitelka organizace Ester Pacltová. Foto: Místní místním

Zatím fungujete tedy jen v Praze?
Veronika: Ano, zaměřujeme se na Prahu, ale budeme pracovat na metodice, ve které chceme dát dohromady naše zkušenosti a poznatky a nabídnout je ostatním městům, aby mohly rozjet své iniciativy a měly to jednodušší.

Snažíme se propojovat různé skupiny lidí a dáváme možnost veřejnosti, aby se zapojila a pomáhala. Některé podniky už takové služby třeba nabízely dříve a my o nich dáváme vědět dále. Podniky mají naši nálepku, takže je lidé dobře najdou a hned vědí, co třeba nabízejí. Zapojených podniků je teď 19 po celé Praze (v 8 městských částech), jsou to různé restaurace (Střecha, Bistro Habibi, Mlsná Kavka), kavárny (Café Therapy, Dobrá trafika, Pracovna, Roh, Knihkopec a další), ale i divadlo Studio Hrdinů, nově máme také spolupráci s městskou knihovnou Na Jezerce nebo Restart shopem. Ale určitě se nebráníme dalším spolupracím a budeme rádi za jakýkoliv tip. Soustředíme se hlavně na rozšiřování této sítě.

V čem přesně tedy pomoc spočívá?
Václav: Podniky mají určité služby, které nabízí zdarma na své náklady, třeba vodu, nabíjení telefonu, využití toalety. Tyto služby si určují zapojené podniky samy. Druhá možnost je, že vy v takovém podniku zakoupíte voucher třeba na kávu, polévku, oběd zdarma pro někoho v nouzi. Buď zůstane takový voucher v podniku „zavěšený“ a když přijde někdo, kdo danou věc potřebuje, tak mu ji podnik poskytne. Nebo ten voucher můžete věnovat i konkrétní osobě. Případně můžete darovat libovolnou částku na našem webu.

Zprostředkováváme komunikaci mezi zapojenými podniky a organizacemi, které se starají o lidi bez domova a v nouzi, které o těchto službách šíří povědomí. Jde o Naději, Armádu spásy, Charitu, a i menší sociální neziskové organizace. Také nabízíme podnikům školení a workshopy, jak k lidem v nouzi přistupovat, jak předcházet konfliktním situacím, na koho se obrátit ze sociálních služeb apod.

Vouchery, které v solidárních podnicích můžete koupit a ponechat někomu v nouzi. Foto: Místní místním

Jaká je odezva od lidí bez domova nebo v nouzi?
Veronika: Někteří chodí do těch podniků služby využívat pravidelně, je to pro ně taková záchytná síť a chodí si tam popovídat, být trochu ve společnosti. Je to pro ně velký rozdíl než jít do střediska sociálních služeb, mohou se potkat s jinými lidmi a cítit se „přijatí“. Velmi oblíbené je právě divadlo ve Studiu hrdinů, protože za zážitky se jen tak nedostanou.

Na začátku března proběhla akce právě pro Solidární síť, co se tam dělo?
Václav: Šlo o setkání zapojených podniků a subjektů jako jsou městské části nebo sociální služby. Dělali jsme školení interakcí pro podniky, vyhodnocovali jsme zpětnou vazbu od podniků a zhodnocovali celou spolupráci. Lidé mezi sebou také sdíleli zkušenosti. Bylo skvělé, že se nám podařilo propojit opět různé skupiny lidí.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Václav: Kromě stálého rozšiřování sítě solidárních podniků teď řešíme, že bychom pořádali více přednášek pro veřejnost, abychom je nalákali k pomoci lidem v nouzi. Chceme také pomoci destigmatizaci tohoto tématu. Ale spíše až v druhé polovině roku. Právě teď ještě probíhá sbírka použitých telefonů, nabíječek nebo předplacených SIM karet na 4 sběrných místech (Café Therapy na Praze 7, prostor39 na Praze 3, Studio Hrdinů a Acid Coffee na Praze 7), kde se můžete zastavit, pokud vám doma něco přebývá.

Místní místním

Místní místním, z.ú. je neziskovou organizací, která otevírá diskuzi a podporuje společnost v přímé pomoci lidem ve svém okolí. Vytváří síť sociálně přívětivých míst, jež se rozhodly nabízet zdarma drobné služby lidem bez domova a komukoliv, kdo se ocitne v nouzi. Přečíst už jste si o nich mohli v našem minulém článku.

Agentura se do Česka přestěhovala v roce 2012 z Bruselu, zatím sídlí v Janovského ulici v Holešovicích, dosavadní budova má ale kapacitu jen pro 350 lidí. Kvůli plánovanému rozšiřování současná kapacita nebude stačit, a tak musí agentura od roku 2025 změnit místo působení. Nabízí se k tomu rozestavěná Nová Palmovka, kterou převzal magistrát před lety od MČ Praha 8. Na Palmovce plánuje i novou obytnou čtvrť. Původně mělo jít o nové správní centrum Prahy 8, městská část však stavbu nedokončila.

EUSPA tu provozuje kosmické programy EU, jako je například evropský globální satelitní systém Galileo, program Copernicus pro pozorování Země, evropský systém Egnos či Govsatcom pro družicovou komunikaci unie ve státní správě. Doplní je navíc program bezpečného družicového spojení IRIS2, který dojednalo české předsednictví v Radě EU. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že přínos spolupráce s EUSPA pro HDP ČR do roku 2027 bude až 9 miliard korun.

Výzkumníci zaměřili průzkum na hodnocení evropských měst, ve kterých se nejlépe žije, pracuje a randí mladým a svobodným lidem. Odborníci analyzovali sedm různých faktorů: cenu za rande, pivo, nájemní bydlení, množství aktivit, kterým se ve městě dá věnovat, a procento nezaměstnanosti. Na prvním místě se umístila Budapešť, na druhém Praha a třetí příčku obsadil Lisabon. Na čtvrtém místě se umístila bulharská Sofie, pátou příčku obsadila Varšava, dále Istanbul, Bratislava, Berlín, Riga a desáté místo patřilo Amsterdamu. 

„Praha s levným pivem a nepřeberným množstvím atrakcí se oprávněně dostala do první pětky,“ uvedli autoři výzkumu. Mladí lidé, kteří se vypraví na schůzku v Praze, zaplatí údajně v průměru 1 440 korun. Útrata zahrnuje dva lístky do kina, láhev vína, pětikilometrovou cestu taxíkem a jídlo pro dva. Při hodnocení příležitostí k zábavě získala Praha druhou příčku s počtem 4103 aktivit, které se dají v hlavním městě podnikat.