Velkým zpestřením jsou takzvané ledové dorty. Lední medvědi v nich nacházejí potravu vhodnou pro svůj jídelníček, primáti zase ovoce, zeleninu nebo dužnaté plody. Nejde přitom jen o ochlazení, ale také o zábavu a přirozené zaměstnání, protože zvířata se k dobrotám musí postupně propracovat.

Zvířata mají zároveň možnost vyhledat chladnější vnitřní prostory, takže je návštěvníci nemusejí vždy vidět venku. Zoo zatím kvůli vedrům nemění program ani otevírací dobu a myslí i na lidi. Po areálu jsou rozmístěná mlžítka, která zpříjemňují procházku zahradou.

Vedle ceny a kvality služeb hraje stále větší roli také bezpečí. Část lidí kvůli napětí na Blízkém východě volí bližší destinace a opatrněji zvažuje, kam vyrazí. Právě v tom má Česko výhodu: na dovolenou není třeba cestovat daleko a přitom nabízí hory, rybníky, vinařské oblasti, památky i místa vhodná pro cyklistiku nebo rodiny s dětmi.

Nejčastěji se Češi chystají do Jihočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Téměř polovina lidí navíc plánuje navštívit místo, kde ještě nebyla, takže letošní sezona může přinést podporu i méně známým regionům. Průměrná délka domácí dovolené se prodloužila na 11,7 dne, což naznačuje, že cestování po Česku už pro mnoho lidí není náhradní řešení, ale plnohodnotná volba.

Modrá vlajka není jen hezký symbol na stožáru. Znamená, že místo splňuje přísná pravidla. Jde mimo jiné o čistotu a kvalitu vody, ale i zmiňovanou bezpečnost, tedy o zajištění dohledu plavčíků, záchranářského vybavení či snadného přístupu do vody pro hendikepované osoby. Ve Španělsku se nejvíce oceněných pláží nachází ve Valencii, Andalusii a Galicii.

Čisté a bezpečné koupání přitom zůstává v Evropě silnou prioritou. Za Španělskem následuje Řecko, Itálie a Portugalsko, ocenění má ale i Čechy oblíbené Chorvatsko. Jde například o pláže Nikolina, Zlatni rat nebo Bijela plaža v Dalmácii, či Maslinica nebo Ambrela v Istrii.

Výzkumníci sledovali univerzitní studenty po dobu 12 týdnů. Účastníci plnili krátké kognitivní úkoly zaměřené na rychlost a přesnost myšlení a zároveň zaznamenávali své cíle, produktivitu, náladu, spánek i pracovní zátěž. Důležité je, že studie neporovnávala jen různé lidi mezi sebou, ale sledovala výkyvy u stejných jednotlivců ze dne na den. Ukázalo se, že ve dnech, kdy byli studenti mentálně bystřejší než je jejich osobní průměr, si častěji stanovovali cíle, lépe je dokončovali a u studijních úkolů si troufali i na náročnější výzvy.

Mentální bystrost tedy není pevně daná vlastnost, ale stav, který se může měnit. Studie naznačuje, že ji podporuje kvalitnější spánek, nižší míra rozptýlení, lepší nálada a rozumné tempo práce. Krátkodobě člověk zvládne zabrat a podat vyšší výkon, ale pokud vysoká zátěž trvá celý týden bez dostatečného odpočinku, mentální svěžest naopak klesá.

Výzkumníci pracovali s daty z amerického programu NHANES z let 2021 až 2023 a analyzovali odpovědi více než tisícovky mladých lidí. Zajímalo je, jak se liší délka spánku ve všední dny a o víkendu, a tato čísla pak porovnali s výskytem depresivních příznaků. Studie vyšla v odborném časopise Journal of Affective Disorders a podle autorů nabízí realistický pohled na to, jak si dospívající a mladí dospělí v běžném životě upravují spánek.

Autoři zároveň připomínají, že úplně nejlepší stále je dostatek pravidelného spánku i během týdne. Přesto mohou být prospaná víkendová rána pro řadu teenagerů praktickou pomocí, protože dospívání přirozeně posouvá biologické hodiny k pozdějšímu usínání a časné začátky školy nebo práce jim pak spánek zkracují. I malá úprava odpočinku může být pro psychickou pohodu mladých lidí užitečná.

Studie zjistila, že lidé s pozdním chronotypem, kteří chodí spát i vstávají později, častěji hlásí horší náladu, vyšší míru úzkosti a kratší rozpětí pozornosti. Důvodem není samotná „noční povaha“, ale spíš nesoulad s běžným denním režimem společnosti. Ranní povinnosti, práce či škola nutí sovy fungovat v době, kdy jejich mozek ještě není plně připravený, což se může dlouhodobě podepisovat na psychické pohodě.

Dobrou zprávou je, že uvědomění si vlastního spánkového typu může pomoci. Úprava denního rozvrhu, práce v časech, kdy jsme přirozeně nejvýkonnější, nebo aspoň snaha o pravidelnější režim může zlepšit nejen soustředění, ale i celkovou náladu. Výzkum tak připomíná, že cesta k lepší psychické pohodě někdy nezačíná u výkonu, ale u respektu k biologickým potřebám vlastního těla.

Důvody pro cestování na vlastní pěst jsou různé – od rozdílných preferencí v rodině až po větší chuť objevovat svět individuálně. Ačkoliv si mnozí s cestováním o samotě spojují nezadané nebo osamělé osoby, realita je jiná. „Jednotlivci na zájezdech dnes rozhodně nejsou jen ti, kteří nemají partnera. Často jde o lidi, kteří mají jinou představu o dovolené než jejich okolí a chtějí cestovat podle vlastních představ,“ uvedl místopředseda asociace Jan Papež.

Z údajů cestovních agentur vyplývá, že jednotlivci nejčastěji míří na zájezdy do exotičtějších destinací. Až 77 procent sólo klientů si vybírá lokality jako Zanzibar, Omán nebo Kapverdy, ale oblíbené zůstávají i Egypt či Tunisko. Motivací bývá nejen odpočinek, ale také zájem o poznávání nových kultur nebo chuť cestovat ve vlastním tempu.

Shon v našem každodenním životě může vést k narušení našeho spánku. Nejste sami, pokud se ocitáte v neustálém spánkovém deficitu kvůli náročné práci nebo škole. O spánek byste se však neměli připravovat dlouhodobě. Nová studie odhalila, že podřimování během víkendu má spojitost se snížením rizika srdečních onemocnění o 20 %.

Výzkumníci analyzovali data od 90 903 respondentů zapojených do projektu UK Biobank. Údaje o spánku byly pečlivě zaznamenány pomocí akcelerometrů. Na základě téměř 14letého sledování studie odhalila, že jedinci s největším množstvím kompenzačního víkendového spánku měli o 19 % nižší pravděpodobnost vzniku srdečních onemocnění než ti, kteří si šlofíky odepřeli. „Naše výsledky ukazují, že u významné části populace v moderní společnosti, která trpí spánkovou deprivací, mají ti, kteří nejvíce „dohánějí“ spánek o víkendech, výrazně nižší výskyt srdečních chorob než ti, kteří ho mají nejméně,“ poznamenal Zechen Liu, jeden z výzkumníků.

Tai chi je starověká čínská praxe, která kombinuje jemné pohyby, meditaci a dýchací techniky. Často se nazývá „meditace v pohybu“ a vyznačuje se pomalými, plynulými pohyby prováděnými s relaxací a soustředěním. Podle nejnovějšího výzkumu může právě kombinace cvičení Tai Chi a kognitivně behaviorální terapie pomoci pacientkám, které přežily rakovinu prsu, lépe spát. Tyto prostředky mohou také snížit zánět a zlepšit antivirovou obranu.

Po dobu 15 měsíců výzkumníci z UCLA Health bedlivě sledovali 90 pacientů, kteří přežili rakovinu prsu, a analyzovali zánětlivé biomarkery ve vzorcích krve. Tai Chi vedlo k výraznému, trvalému snížení zánětu mezi účastníky ve srovnání s kognitivně behaviorální terapií. Na druhou stranu respondenti, kteří podstoupili kognitivně behaviorální terapii, prokázali větší transkripty antivirových genů. Posílili tedy obranyschopnost těla proti infekcím.

Podle nového přehledu 11 studií provedených po celém světě neexistují žádné důkazy o tom, že by sledování obrazovky vyzařující modré světlo ztěžovalo usínání. Experimenty neprokázaly významný účinek na opoždění usnutí. „Když se podíváme zpět na všechny faktory, které mohou škodit našemu spánku, obrazovky jsou přeceňovány,“ řekl klinický psycholog Michael Gradisar, který se podílel na článku publikovaném v odborném časopise Sleep Medicine Reviews.

Ne všichni odborníci ale souhlasí. Někteří se domnívají, že omezit večerní používání obrazovky je pro ty, kteří mají problémy se spánkem, prvním rozumným krokem. Je možné, že modré světlo pozdě v noci působí na některé jedince více než na jiné, zejména pokud přes den neviděli přirozené světlo.

Průzkum proběhl mezi 1 000 respondenty. Mimo jiné lidé dostali i otázku na to, jak dlouho dopředu se před dovolenou balí. Polovina z nich uvedla, že si věci chystá den před odjezdem, týden na přípravu si dopřává 32 procent Čechů. Ještě déle, dva týdny, má na balení podle průzkumu sedm procent dotázaných a pár hodin před odjezdem kufr plní osm procent lidí.

Zájem o letní dovolenou je letos podle generálního ředitele Invie Jana Foreta o čtvrtinu vyšší než v loňském roce. Nejčastěji lidé za odpočinkem vyrazí na osm dní, a to zejména do Turecka, Řecka a Egypta.

Účastníkům byla monitorována tepová frekvence, zatímco diváci hlasovali pro svých 10 nejoblíbenějších soutěžících. Ten, kdo měl nejstabilnější tepovou frekvenci, si pak odnesl trofej. Do soutěže, kterou pořádala městská správa Soulu, se přihlásilo více než 4 000 zájemců. Vybráno bylo 117 soutěžících od dětí až po šedesátníky. Pro mnoho účastníků to byl způsob, jak se zotavit z vyhoření a stresu z práce a školy. 

Soutěže Space-out se letos konala po desáté. Od té doby se rozšířila také do Pekingu, Rotterdamu, Tchaj-peje, Hongkongu a Tokia. Založila ji výtvarnice vystupující pod pseudonymem Woopsyang potom, co utrpěla těžké vyhoření. „Přemýšlela jsem, proč jsem tak úzkostlivá, když nic nedělám,“ vzpomínala a dodala, že tehdy si uvědomila, že její úzkost pramení ze srovnávání se s ostatními lidmi, kteří vedou rušný život. „Ve skutečnosti by se tito lidé mohli také chtít zpomalit a nedělat nic jako já,“ řekla Woopsyang. „Tak jsem vytvořila soutěž s myšlenkou, že by bylo hezké, kdybychom se všichni společně zastavili na jednom místě ve stejnou dobu.“

Pláž Falésia na úplném jihu Portugalska, v plážemi vyhlášeném Algarve, si vítězství vybojovala souhrou hned několika výrazných faktorů. Zhruba šest kilometrů dlouhá pláž s jemným pískem je obklopena půvabnými útesy, jež září hned několika barvami. Má být ideálním místem jak pro plavce, tak pro surfaře a na své si přijdou i „plážoví povaleči“, kterým jde zejména o nachytání bronzu v půvabných kulisách. Ti aktivnější se zase po stezce mohou vydat na vrchol útesu a užít si malebné výhledy.
Druhé místo si vysloužila Spiaggia dei Conigli v Itálii. Třetí příčku získala, možná trochu překvapivě, městská pláž. La Concha na úplném severu Španělska leží přímo v San Sebastiánu.

Nejoblíbenější pláže byly vybrány z milionů uživatelských hodnocení cestovatelů za posledních 12 měsíců. Jako nejlepší z nejlepších jsou v konkrétních kategoriích vždy oceněna místa, která splňují nejpřísnější kritéria. Jedná se o méně než jedno procento z více než osmi milionů turistických možností uvedených na serveru.

Podle analýzy dat od více než dvou milionů uživatelů chytrých postelí Sleep Number chodili letos v lednu lidé mezi 18 a 34 lety do postele v průměru ve 22:06. Loni v lednu to bylo ve 22:18. Když se jich odborníci ptali, co je k tomu vede, mladí lidé odpovídali, že chápou souvislost mezi spánkem a zdravím lépe než dřívější generace. Mladí také uvádějí, že mají rádi, když mají kontrolu nad svým spánkovým režimem, a klidně odmítají pozvání na pozdní večeře. Tomu se přizpůsobuje i byznys a bary začínají nabízet dřívější taneční party nebo jiné akce během dne.

Tento nový trend reflektují už i některé podniky. V New Yorku začaly bary experimentovat s časnými tanečními párty. Podnik Joyface v East Village uspořádal od Halloweenu čtyři takzvaná matiné, která začínala v pět odpoledne. Na Silvestra tam hosté odpočítávali půlnoc v osm večer.

Podle studie zveřejněné v odborném časopise Journal of Sleep Research mnozí lidé využívají funkci odložení budíku nebo si jich nastavují více a prodlužují si tak svůj čas spánku a odpočinku. Odborníci sledovali více než 1 700 dospělých, z nichž 69 % uvedlo, že je to jejich případ. Průměrně si tak prodloužili spánek o 22 minut, ale někteří až o královských 180 minut. Těchto praktik využívají zejména mladší jedinci a ti, kteří se považují za noční sovy. Nejčastěji podle závěrů výzkumu odkládali budík, protože se cítili moc ospalí na to, aby vstali. Na druhém místě byl zkrátka dobrý pocit ze spánku a třetí nejpočetnější skupina lidí si ráno raději přispí, aby měla probouzení pozvolnější.

Výzkumníci analýzou získaných dat přišli na to, že odložením budíku o 30 minut se spáči sice připravili v průměru o šest minut spánku, ale nijak to nepohnulo s jejich hladinou kortizolu (stresový hormon). Zdřímnutí pak nemělo negativní vliv ani na ranní únavu, náladu nebo kvalitu spánku. A někteří se, po tom, co si přispali, dokázali dokonce lépe soustředit a přemýšlet, což bylo v kontrastu k situaci, kdy museli vstát na první zazvonění budíku. „Výzkum naznačuje, že neexistuje důvod, proč bychom si ráno nemohli přispat, když chceme. Zvláště pokud jde o zdřímnutí po dobu přibližně 30 minut. Naopak to dokonce může pomoci těm, kteří se ráno cítí dlouho ospalí, aby byli o něco bdělejší,“ uvedla autorka výzkumu Tina Sundelin ze Stockholmské univerzity.

Aby výzkumníci odhalili, ve které poloze skutečně lidi nejčastěji spí, vyzkoušeli různé techniky, včetně natáčení lidí během spánku nebo použití přístroje monitorujícího jejich pohyby. Odborníci z Dánska dokonce použili malé detektory pohybu připevněné na stehna, horní část zad a paží dobrovolníků. Zjistili díky tomu, že během pobytu v posteli strávili lidé něco málo přes polovinu času na boku, přibližně 38 procent na zádech a sedm procent na břiše. Čím byli lidé starší, tím častěji leželi na boku – sklon ke spaní v této poloze se projevuje až v dospělosti, protože děti starší tří let tráví v průměru stejně času na boku, na zádech i na břiše. Miminka spí většinou na zádech, protože je tak jejich pečovatelé z bezpečnostních důvodů ukládají do postýlek. Poloha na boku tedy ve výsledku vyhrála.

Poloha na boku může být dobrá v tom, že eliminuje výskyt chrápání (k němu dochází nejčastěji v poloze na zádech). Zároveň může dojít k úlevě od bolestí zad, zatímco u problémů s krční páteří odborníci doporučují spíše ležet na zádech.

Výzkum se účastnilo více než 100 účastníků ve věku 18 až 22 let po dobu dvou týdnů. Každý respondent obdržel instrukce, aby si vedl spánkový deník, zaznamenával své rituály před spaním, včetně údajů, kdy šel spát, doby, kterou mu trvalo usnout, a času probuzení. Dotyční jednotlivci byli také požádáni, aby zhodnotili svou úroveň spokojenosti se spánkem. Respondenti měli posoudit své pozitivní a negativní emoce a hodnotit svou životní spokojenost. Aby bylo možné objektivně spánkové vzorce účastníků posoudit, každý respondent byl vybaven aktigrafem, zařízením nošeným na zápěstí, které sleduje pohyb osoby za účelem odhadu spánkových cyklů.

Tým výzkumníků vedený doktorkou Anitou Lenneis z katedry psychologie University of Warwick porovnal data z aktigrafu s vlastními představami účastníků o jejich spánku a hodnocení jejich emočních stavů během následujícího dne. „Zjistili jsme, že to, jak mladí lidé hodnotili svůj vlastní spánek, bylo konzistentně spojeno s tím, jestli se cítili v pohodě a spokojení,“ řekla Lenneis. „Například, když účastníci uvedli, že spali lépe než normálně, zažívali pak následující den více pozitivních emocí a měli vyšší pocit životní spokojenosti. Měření kvality spánku odvozené z aktigrafu, které se nazývá efektivita spánku, však vůbec nesouviselo s pohodou následujícího dne.“ Podle Lenneis to znamená následující: „I když zařízení na sledování spánku může říct, že jste minulou noc spali špatně, vaše vlastní vnímání kvality spánku může být docela pozitivní. A pokud si myslíte, že jste se vyspali dobře, může vám to druhý den pomoci zlepšit náladu.“

„Když lidé dýchají mořský vzduch, ionty v něm obsažené pomáhají zvýšit elektrickou funkčnost mozku o 47 procent a také vytvářejí nové nervové dráhy, což umožňuje myslet s větší jasností,“ vysvětlila Taylorová. Potvrdila navíc, že chůze u moře ve více lidech by mohla podpořit uvolňování oxytocinu, hormonu, který hraje významnou roli v sociálních vazbách, důvěře a lásce. „Chůze na čerstvém vzduchu vede ke zvyšení hladiny oxytocinu,“ řekl Taylor. „Pokud máte pocit, že k něčemu nepatříte nebo nejste součástí, neprodukujete oxytocin. Rodinná procházka u moře uvolní oxytocin a dá dotyčným pocit spolupatřičnosti.“

Výlet na pláž navíc pravděpodobně vyvolá pozitivní pocit úžasu, což může být zvláště přínosné pro jedince, kteří se potýkají s nízkým sebevědomím. Rozhlédnout se kolem sebe, zastavit se a vnitřně se propojit s rozlehlostí moře může lidem pomoci vidět jejich vlastní problémy a starosti z větší perspektivy, což může prohloubit jejich pocit pohody a podnítit jejich kreativitu.

Věda navíc prokázala, že pocit písku pod nohama a mezi prsty vede ke snížení zánětu v těle a mozku. Pohled na oblohu nás navíc může nabít energií díky tomu, že vydává signál z očí do mozku, abychom se probudili. Procházky poblíž moře tedy mohou mít řadu výhod pro tělesné i duševní zdraví a pohodu.

Nejatraktivnější je pro Čechy Jihočeský, Jihomoravský a Liberecký kraj. Do Jihočeského kraje se v létě plánuje vydat 26 procent Čechů, v případě Jihomoravského kraje je to 18 procent a Liberecký kraj si zvolilo 13 procent respondentů průzkumu státní agentury CzechTourism. Délku pobytu si Češi proti loňsku zkrátí o 1,5 dne na průměrně 11 dní. Počítají však s vyšší útratou za osobu, a to průměrně s 8 363 korunami, když loni to bylo asi 7 213 korun. 

Na dovolené v tuzemsku chtějí Češi nejčastěji odpočívat nebo lehce sportovat – takovou odpověď uvedlo 42 procent z nich. Navštívit kulturní památky se chystá 16 procent dotázaných, lázně pak dvě procenta. Aktivní dovolenou chce v Česku strávit sedm procent respondentů. Průzkumu se zúčastnilo celkem tisíc osob.

„Vaše směna skončila. Kancelářský systém se vypne za 10 minut. Prosím, běžte domů!“ Tak zní upomínka, která nutí zaměstnance indické technologické společnosti SoftGrid Computers odejít včas z práce.

Cílem společnosti je zamezit negativnímu vlivu přemíry práce na zdraví a vztahy zaměstnanců. Světová zdravotnická organizace například v roce 2021 varovala, že práce 55 a více hodin týdně může vést k o 35 % vyššímu riziku mrtvice a o 17 % vyššímu riziku úmrtí na srdeční choroby. „Myšlenkou je poskytnout zaměstnancům dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, aby mohli trávit čas se svými rodinami a blízkými,“ uvedl generální ředitel partnerské společnosti ANI Ajay Golani.