Vědci zdůrazňují důležitost přirozeného denního světla pro sladění našich biologických hodin s naší aktivitou přes den a odpočinkem v noci. Tvrdí, že je to zásadní pro náš spánek a celkovou pohodu. Odvážné doporučení British Sleep Society vychází z komplexních akademických hodnocení a recenzí vytvořených odborníky z různých britských univerzit.

„V naší zeměpisné šířce není během zimních měsíců žádné denní světlo, které bychom mohli ušetřit. Když máme volit mezi přirozeným světlem ráno a odpoledne, vědecké důkazy upřednostňují světlo ráno,“ řekla doktorka Megan Crawfordová, docentka psychologie na University of Strathclyde. Podle odborníků by zachování zimního času po celý rok mohlo zlepšit délku spánku, snížit únavu a snížit riziko poruch spánku. Také by mělo dojít ke snížení pravděpodobnosti problémů s duševním zdravím zhoršených narušeným spánkem, jako je úzkost a deprese.

Do zkoumání vnímání času se pustili výzkumníci z Liverpool John Moores University. Jejich zjištění ukázala, že 76 % lidí ve Velké Británii připadá, že Vánoce přicházejí rok od roku rychleji, 70 % dotázaných v Iráku zase říká totéž o Ramadánu. Podle vědců může očekávání události nebo termínu vytvořit pocit naléhavosti, což také způsobuje iluzi, že čas plyne rychleji.

Naopak když se něčeho obáváme, třeba lékařských výsledků, čas se táhne pomalu. „Čekání se obvykle nepříjemně táhne. Pociťujeme při tom vysoké množství stresu a většina naší mentální kapacity je zaměřena na samotné čekání. Snažíme se od něj odvést pozornost, ale věci, kterými si běžně krátíme čas, nás nebaví. Nedostatek aktivity, stres a zaměření na plynutí času způsobuje, že se dlouho vleče,“ vysvětluje profesorka psychologie Ruth Ogden. Podle ní může plánování některých událostí nebo dovolených s předstihem člověku umožnit mít lepší kontrolu nad svým vnímáním času.

Lunární neboli koordinovaný měsíční čas by měl pomoct hlavně vesmírným misím, které vyžadují extrémní přesnost. NASA by ho měla zavést do roku 2026. Jeho zřízení je přitom podmíněné vytvořením celého referenčního časového rámce. Oproti Zemi je na Měsíci totiž menší gravitace a čas se tam pohybuje rychleji, a to zhruba o 58,7 mikrosekundy za den. Měsíční časový rámec nebude podléhat změnám času, jako je to na Zemi. Letní čas tak na něm nebude platit.

Jednotný měsíční čas by měl sloužit hlavně vesmírným misím, které na jeho povrchu budou přistávat. Navíc by měl jednotný lunární čas zajistit i synchronizovanou, bezpečnou a funkční komunikaci mezi planetou Zemí a různými vesmírnými plavidly, satelity nebo přímo s vesmírnými základnami a astronauty.

Díky studii vedené Rossem Mitchellem, geofyzikem z Ústavu geologie a geofyziky Čínské akademie věd, se podařilo zjistit, že před jednou až dvěma miliardami let trval den na Zemi 19 hodin. Mohla za to jiná rotace naší planety. Výzkum se opíral o geologické záznamy. Vědci počítali počet sedimentárních vrstev za měsíc z přílivových bahenních ploch, aby určili počet hodin ve starověku. Získaná data pak ověřili pomocí spolehlivější metody, cyklostratigrafie. Ta využívá rytmus sedimentárního vrstvení k detekci astronomických cyklů, které reflektují, jak rotace a oběžná dráha Země ovlivňují její klima. Následně došlo k testování teorie o paleorotaci Země. Tato teorie spekuluje, že délka pozemského dne mohla v dávné minulosti dosáhnout náhorní plošiny. Kromě měsíčních přílivů Země zažívá i sluneční přílivy, když se atmosféra během dne zahřívá. Dopad slunečních přílivů byl významný, když Země rotovala rychleji a gravitační přitažlivost Měsíce byla slabší. Na rozdíl od Měsíce, který rotaci Země zpomaluje, Slunce ji ve skutečnosti zrychluje.

Všechna sesbíraná data teorii, že den měl kdysi méně hodin, vzájemně podporují. Tento fascinující objev spojuje vývoj rotace Země s jejím složením atmosféry. „Je fascinující si myslet, že vývoj rotace Země mohl ovlivnit vyvíjející se složení atmosféry,“ řekl Timothy Lyons z UC Riverside. Studie tak podporuje myšlenku, že moderní hladiny kyslíku na Zemi vznikly díky delším dnům, což umožňuje fotosyntetickým bakteriím generovat více kyslíku každý den. 

TRE funguje na principu, kdy čas, který strávíme jezením, je omezen na určitý počet hodin každý den. Tato časová okénka se mohou lišit v závislosti na tom, co si uživatel zvolí a co mu vyhovuje.

Proč zkusit TRE?

Mnoho lidí se k TRE uchýlí z prostého důvodu, kterým je potřeba mít přehled nad svým stravováním. Dost často se totiž stává, že máme tendenci během dne neustále něco konzumovat, a tím nemyslím klasicky snídaně, oběd, večeře a svačiny. Řeč je o častém uždibování, mlsání a jiných formách doplňování živin navíc. Tělo tak neustále musí zpracovávat to, co sníme, a nemá čas na nic jiného. A zvláště ve večerních hodinách je to pro tělo velice zatěžující.

Ilustrační foto: Pixabay

Jak na to?

Celý proces je poměrně jednoduchou záležitostí. Stačí si zvolit určitý počet hodin, během kterých každý den zvládneme sníst všechny své pokrmy, a po zbytek se budeme postit. Pro začátek je vhodné to nepřepálit, tedy zvolit spíše delší časový úsek, a postupně ubírat. Ideálním začátkem je tedy 12hodinové okno. Pokud se snažíme o redukci hmotnosti, ideální je 10 a méně hodin, ale vše záleží na vašich potřebách. Zatím sice nemáme k dispozici data, která by mohla pomoci odhalit, jaká doba konzumace je ta nejlepší, nicméně pokud začnete s delším oknem a postupně budete snižovat, nic tím nezkazíte.

Nicméně nemá smysl klesat pod 8hodinové okno, to je k redukci hmotnosti více než dostačující. 8 a méně hodin stravovacího okna užívají spíše vrcholoví sportovci, kteří časově omezené stravování využijí především ke zvýšení výkonnosti svého těla. Pro běžného smrtelníka je takové ohraničení zbytečně striktní. Není potřeba, abychom si použitím TRE narušovali náš oblíbený program čítající například sklenku s přáteli nebo večeře s rodinou. Vše je o správném balancu.

Benefity TRE

Kromě přehledu o tom, co jíme, a omezení nočního mlsání přináší časově omezené stravování i některé zdravotní benefity, a nemluvím teď o úbytku váhy, i když přirozeně i to je jeho součástí. Některé studie naznačují, že zdravotní přínosy TRE zahrnují snížení obezity, cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění. Benefitem může být také lepší spánek a duševní zdraví.

Na závěr je však důležité zmínit, že veškeré změny týkající se našeho těla bychom měli předem konzultovat s lékařem a ujistit se tak, že daný způsob životního stylu je pro nás vhodný. Takže před vyzkoušením prvních TRE stravovacích oken důrazně doporučuji to nejprve probrat s vaším lékařem.

Tým výzkumníků vedený Lancasterskou univerzitou nedávno prozkoumal, jaký vliv mají 3D tištěné chuťové podněty pro vybavování si vzpomínek ve stáří. Odborníci zjistili, že starší lidé, kteří byli od mládí vystaveni určitým příchutím potravin, jsou nyní schopni cestovat v čase zpět do minulosti a vybavit si lépe vzpomínku na událost, kdy dané jídlo konzumovali. Pomáhají v tom právě 3D chuťové podněty, což jsou malé gelové kuličky, které chutnají jako vybraná potravina.

Vědci zkoumali 12 osob a jejich 72 vzpomínek. Polovina z nich měla nějakou spojitost s jídlem, druhá část ne. Týkaly se například pojídání grilované makrely na svatbě nebo konzumace jahod v nemocnici. Lidé, kteří žvýkali 3D chuťové kuličky, si vybavovali konkrétní detaily těchto vzpomínek. Byli si schopni vzpomenout na takové konkrétnosti, ke kterým by bez stimulace chutí nedošly. Podle vědců by tato zjištění mohla být užitečná při léčbě demence. „Naše výsledky ukázaly, že personalizované 3D tištěné chuťové podněty mají bohaté senzorické a emocionální kvality, které podporují vzpomínání,“ vysvětlila spoluautorka studie Corina Sas.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Human Computer Interraction

Počet smrtelných dopravních nehod v České republice klesl za posledních deset let téměř o polovinu. Přesto, že jde o velmi pozitivní zprávu, ve srovnání s evropským průměrem patří české silnice stále k těm více nebezpečným. Cílem Ministerstva dopravy na tento a příští rok je proto snížení počtu případů, kdy za nehodu může nebezpečně rychlá jízda. Kampaň Zpomal, dokud není skutečně pozdě jako první spojuje fenomén nepřiměřené rychlosti právě s časem a má ambici vyvolat o tématu celospolečenskou diskusi. Využívá k tomu různé kanály. Kromě zinscenovaných videí, která měla ověřit naladění české společnosti na tuto problematiku, doplní osvětu i televizní a rozhlasové spoty a podpoří ji známé tváře.

Vyvrcholením kampaně je dokumentární film Víta Klusáka 13 minut. Název navazuje na výzkum, podle nějž překračuje každý pátý řidič povolenou rychlost mimo obec o 20 kilometrů za hodinu. Na trase Praha–Brno tak ale ušetří pouze 13 minut. Právě ty však mohou tvořit rozdíl mezi včasnou reakcí a tragickou nehodou. „Řidiči obecně vliv rychlosti na smrtelné nehody podceňují. Statistiky i analýzy nehod ale hovoří jasně: právě vysoká rychlost je hlavním faktorem u nejtragičtějších nehod. Touto výraznou a netradiční kampaní chceme přimět řidiče, aby uvažovali o tom, jestli má překračování limitů vůbec smysl, a vnímali, že díky nižší rychlosti mají prostor napravit chybu a předejít zbytečné tragédii,“ upozornil Tomáš Neřold, vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Tvůrci dokumentu 13 minut se proto vydali k těm, kteří mají s tragédií bezprostřední zkušenost – k viníkům dopravních nehod. „Chtěli jsme ukázat, že řidiči, kteří zavinili vážnou dopravní nehodu, nejsou anonymní piráti silnic z černé kroniky. Že jde o lidi s tváří, citem, svědomím a často i snahou svou nezměrnou chybu dennodenně odčiňovat,“ dodal Vít Klusák, režisér celovečerního snímku, který je k vidění v archivu České televize.

Podnik testuje dálkový přístup na třech desítkách hodin napříč Prahou. Data se přes mobilní síť odesílají automaticky na server společnosti. „Případnou poruchu tak budou moci dispečeři řešit podstatně rychleji, než kdyby se o ní dozvěděli na základě periodických kontrol nebo hlášení občanů,“ uvedl radní hlavního města Jan Chabr.

Společnost může na dálku kontrolovat stav ciferníků, synchronizaci času nebo funkčnost hodinového osvětlení. Software také umožní sledovat stav baterie. Poslouží i jako důležitý zdroj dat pro další zefektivnění servisu. „Uchovává totiž informace o tom, kdy nastala nějaká porucha, jak dlouho jsou hodiny napájeny ze sítě nebo z baterie, jaký je stav komunikace, případně jakou dobu nejsou hodiny synchronizované. Všechny tyto údaje jsou pro nás z hlediska zlepšování služeb pro občany samozřejmě důležité,“ upřesnil předseda představenstva THMP Tomáš Jálek.

Iniciativa se zrodila za podpory dobročinné organizace pro lidi s autismem. „Hodně lidí, kteří jsou autisty, anebo mají autistické děti, může považovat nákup v supermarketu za stresující zážitek,“ objasnil řetězec a dodal, že si již otestoval v některých prodejnách možná zlepšení a zrovna tak i nejvhodnější čas. Ticho tak zavládne ve všech obchodech řetězce každou sobotu mezi devátou a desátou hodinou dopoledne.

Zastoupení řetězce Morrison dále uvedlo, že v tuto dobu nejen že vypne hudbu a rozhlasové vysílání, ale také ztlumí světla, omezí pohyb vozíků a košíků a vyvaruje se hlášení, reklam a dalších zvukových signálů. „Tišší hodina je správným krokem pro autistické lidi, pro které nakupování v supermarketech představuje opravdový boj,“ uvedl Daniel Cadey z organizace National Autistic Society.

Zdroj: Lidovky.cz

Autoři studie Giulia Maria Dotti Sani a Judith Treas porovnávali roky 1965 a 2012, přičemž zjistili, že nyní věnují rodiče dětem dvakrát tolik čas než dříve. Muži sice tráví s dětmi stále méně času než ženy, v jejich případě byl však nárůst v průběhu let ještě výraznější, a to téměř čtyřnásobný.

Výzkumu se účastnily desetitisíce rodičů ze západních zemí, jako je USA, Německo, Francie či Kanada. Zmíněný čas vzrostl ve všech zemích vyjma Francie, naopak raketově vystoupal v Dánsku, a to na víc než desetinásobek.

Zdroj: sunnyskyz.com

Důležité je nejen CO pořídit, ale taky JAK. Pokud chystáte návštěvu obchodního centra, snažte se mít jasno v tom, co přesně chcete koupit a ve kterém obchodě to seženete. V opačném případě by vaše pozitivní naladění mohlo rychle vyprchat. Vězte také, že i na poslední chvíli se dají dárky vyřešit jen s pomocí internetu nebo dokonce vlastníma rukama.

Jídlo

Jídlo nebo pití je skvělý dárek a odmítáme o tom diskutovat. Vyberte pro své nejbližší nějakou specialitu, kterou by si sami nekoupili, nebo naopak sáhněte po něčem, co jedí často a rádi – a darujte jim to v takovém množství, že budou mít zásobu na celý příští rok.

Rada nad zlato: Čokoládou a vínem možná neoslníte, ale taky určitě nic nezkazíte.

DIY dárky

Vlastnoručně vyrobené dárky mají řadu výhod – jsou osobní, levné, originální a je z nich patrné, že jste do nich vložili kus sebe a svého času. Paleta možností je v tomto případě opravdu pestrá a inspirace je plný internet. My přinášíme alespoň pár tipů: domácí vaječný likér, vanilkový cukr nebo sklenička slaného karamelu, hrneček s autorskou kresbou či originálním nápisem, lahev vína či piva s personalizovanou etiketou, sešit/diář vylepšený samolepkami, fotkami nebo citáty, prkénko s vepsaným rodinným receptem nebo doma vyráběná kosmetika.

Rada nad zlato: Pokud zrovna nehýříte fantazií, prohrabte se internetovou změtí, lze v ní najít spoustu homemade dárků včetně detailního postupu.

Knihy a e-booky

Kniha je krásný dárek, je ale třeba pečlivě vybírat. Pokud si nejste jisti, co by si obdarovaný zrovna přál, zamyslete se, zda o nějaké knize nemluvil nebo jestli náhodou nevyšlo pokračování jeho oblíbeného titulu. Pokud vůbec nevíte, zkuste sáhnout po tematicky vhodném bestselleru. Nedostanete sice asi pochvalu za originalitu, ale zas máte slušnou šanci, že nedarujete brak.

Rada nad zlato: Pokud už třiadvacátého nechcete podnikat výpravy do obchodů, pořád ještě stihnete pořídit e-book.

Charitativní dárky

Máte ve svém okolí někoho, kdo všechno má, a co nemá, koupí si sám? Adoptujte mu zvíře ze ZOO nebo za něj nechte vysadit strom. Nevěnujete tak zbytečnou věc, která by se jen někde povalovala, ale společně pomůžete dobré věci.

Rada nad zlato: Možností tohoto druhu je spousta, inspirovat se můžete i v našem seznamu.

Společenské hry

Deskové hry jsou skvělý nástroj na zábavný večer pro pár, skupinu přátel i rodinu a podle průzkumů dokonce přispívají k utužování rodinných vztahů. Nějakou hru si můžete taky poměrně snadno vyrobit doma. Doporučujeme třeba vytvořit kartičky s velkým množstvím známých osobností z různých oborů a s nimi poté hrát hru ve stylu Time’s up – v prvním kole se na určený čas osobnosti popisují slovně, v druhém kole pouze za pomoci jednoho slova a ve třetím úplně beze slov, pantomimicky.

Rada nad zlato: Vybírejte hry, které nevyžadují velký počet hráčů, nejsou v obrovské krabici a nehrají se více než hodinu. Předejdete tak tomu, že se pro svou nepraktičnost budou jen válet ve skříni.

Originální homemade poukazy

Dárkové poukazy všeho druhu jsou oblíbený a vděčný dárek, ještě lepší jsou ale ty, které doma sami vyrobíte. Můžete díky tomu darovat bližnímu poukaz doslova na cokoliv. Tuto možnost lze v případě nouze využít i jako náhradu běžného poukazu, tedy pomyslně darovat třeba večeři v oblíbené restauraci – tato varianta má i tu výhodu, že vám před Vánoci sníží náklady, protože reálně za ni budete platit až později. Druhou možností jsou osobní poukazy, které mohou být dokonce úplně zadarmo. Darujte své drahé polovičce třeba masáž, snídani do postele nebo den plný rozmazlování, z podobných zážitků můžete vytvořit celou knihu. Rodičům věnujte třeba poukaz na rodinný výlet nebo na umytí oken.

Rada nad zlato: Popusťte uzdu fantazii

Čas, sám sebe a klidné Vánoce

Bez Vánoc si dárky umí představit jen málokdo, ale nic se nemá přehánět. Namísto infarktového běhání po obchodech raději buďte v klidu doma se svými nejbližšími, to jim udělá stejně největší radost.

„Kalendář je podle mě lepší než ty klasické ani ne tím, co obsahuje, ale spíš tím, co neobsahuje. Neobsahuje čokoládu, a tak děti nemusí každý den mlsat sladké, aby si užily advent,“ vysvětluje iniciátorka alternativního adventního kalendáře.

Sama měla jako dítě adventní kalendář moc ráda. „Říkala jsem si, že až budu mít jednou děti, tak ho určitě budou mít taky. Jenže později jsem se začala věnovat zdravé stravě a najednou už se mi to mlsání adventního kalendáře nezdálo,“ pokračuje Janoušková ve vyprávění. Po tomto uvědomění se pustila do vymýšlení alternativy k běžnému kalendáři.

Jako první ji napadl kalendář plný dárečků. Ale ani ten neuspěl. Dcera byla už u desátého dárečku otrávená, že je obsah podobný, a tento koncept akorát zahlcoval domácnost dalšími nepotřebnými věcmi. „Dneska mám děti tři, a když to spočítám, znamenalo by to mít doma každý advent 72 nových zbytečných nesmyslných předmětů. To už bych označila za zbytečný konzum“, popisuje Janoušková.

Záhy si uvědomila, že nejlepší, co můžeme dětem věnovat, je společně strávený čas. Začala proto psát adventní pohádky a každý večer je schovávat na konkrétním místě – zprvu v sáčku, později v ozdobném tubusu – a zabralo to. Děti byly každé ráno zvědavé na novou pohádku, autorka později přidala i obrázky a společně s dětmi dennodenně vybarvovala či tvořila.

Nyní se rozhodla tento nápad rozšířit i mezi veřejnost. Knihu obsahující 24 pohádek doplněných o obrázky Jitky Koldové nabízí právě jako variaci klasického adventního kalendáře, ale klidně i jako vánoční dárek – pohádky totiž nejsou nezbytně spjaté s adventem, fungují celoročně. Stejně tak přiložené omalovánky a vystřihovánky.

Ze zkušenosti autorky slavil právě tento adventní kalendář úspěch a dokládá to i ohlas v proběhnuté crowdfundingové kampani. „Předpokládám, že je to nejvíce tím, že si rodič prostě musí najít čas na to, aby přečetl pohádku a eventuálně se i zapojil do vybarvování. Jinými slovy – není to o adventním kalendáři, je to o čase s rodiči. A o tom by Vánoce měly být – o rodině,“ uzavírá Janoušková.