Adventní kalendář, jak jej zná většina z nás, je plný malých čokoládiček, případně jiných sladkostí. Petra Janoušková nechtěla děti o každodenní adventní radost připravit, zároveň se jí ale nelíbil pravidelný přísun nezdravých dobrot. Vymyslela proto kalendář vlastní.
„Kalendář je podle mě lepší než ty klasické ani ne tím, co obsahuje, ale spíš tím, co neobsahuje. Neobsahuje čokoládu, a tak děti nemusí každý den mlsat sladké, aby si užily advent,“ vysvětluje iniciátorka alternativního adventního kalendáře.
Sama měla jako dítě adventní kalendář moc ráda. „Říkala jsem si, že až budu mít jednou děti, tak ho určitě budou mít taky. Jenže později jsem se začala věnovat zdravé stravě a najednou už se mi to mlsání adventního kalendáře nezdálo,“ pokračuje Janoušková ve vyprávění. Po tomto uvědomění se pustila do vymýšlení alternativy k běžnému kalendáři.
Jako první ji napadl kalendář plný dárečků. Ale ani ten neuspěl. Dcera byla už u desátého dárečku otrávená, že je obsah podobný, a tento koncept akorát zahlcoval domácnost dalšími nepotřebnými věcmi. „Dneska mám děti tři, a když to spočítám, znamenalo by to mít doma každý advent 72 nových zbytečných nesmyslných předmětů. To už bych označila za zbytečný konzum“, popisuje Janoušková.
Záhy si uvědomila, že nejlepší, co můžeme dětem věnovat, je společně strávený čas. Začala proto psát adventní pohádky a každý večer je schovávat na konkrétním místě – zprvu v sáčku, později v ozdobném tubusu – a zabralo to. Děti byly každé ráno zvědavé na novou pohádku, autorka později přidala i obrázky a společně s dětmi dennodenně vybarvovala či tvořila.
Nyní se rozhodla tento nápad rozšířit i mezi veřejnost. Knihu obsahující 24 pohádek doplněných o obrázky Jitky Koldové nabízí právě jako variaci klasického adventního kalendáře, ale klidně i jako vánoční dárek – pohádky totiž nejsou nezbytně spjaté s adventem, fungují celoročně. Stejně tak přiložené omalovánky a vystřihovánky.
Ze zkušenosti autorky slavil právě tento adventní kalendář úspěch a dokládá to i ohlas v proběhnuté crowdfundingové kampani. „Předpokládám, že je to nejvíce tím, že si rodič prostě musí najít čas na to, aby přečetl pohádku a eventuálně se i zapojil do vybarvování. Jinými slovy – není to o adventním kalendáři, je to o čase s rodiči. A o tom by Vánoce měly být – o rodině,“ uzavírá Janoušková.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Oceňovaná Boží hora zprostředkovává atmosféru chudinské Neapole
Snad každý si vybaví hladovost mládí, která je v pubertě doslova spalující. I pouhý vzduch chutná…