Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Stovka dobrovolníků z Česka vrátila do albánské vesnice život

V srpnu dobrovolníci ve vesnici opravili například interiér místního kostela. Zdroj: Albanian challenge

Asi sto dobrovolníků strávilo léto v albánské vesnici Curraj Eperm, aby opravilo místní infrastrukturu a odvrátilo zánik obce. Pod vedením zakladatele projektu Albánská výzva Jana Baláka dobrovolníci například vyznačili sto kilometrů turistických stezek, bez elektřiny a mechanizace postavili patnáct metrů dlouhý most či opravili interiér místního kostela. To vše za necelé tři týdny, bez internetu, mobilního signálu, aut či jakýkoliv dotací.

Vesnice Curraj Eperm byla v 90. letech regionálním centrem asi s 1000 obyvateli a 130 domy. V současné době se vylidňuje, protože tam nevede cesta sjízdná autem, není tam elektřina, mobilní signál ani vodovod. To se rozhodli změnit dobrovolníci v rámci projetu Albánská výzva, za níž stojí skupina mladých studentů a absolventů z Brna v čele se strojním inženýrem Janem Balákem. Ten od letošního jara přesvědčil asi sto lidí, aby s ním v srpnu odjeli do Albánie a vrátili vesnici život.

„Zdejší velehorská příroda je mimořádně čistá a pro Středoevropana velmi atraktivní. Lidé tu žijí jako v roce 1850. Vstává se se světlem, spát se chodí se setměním. Neřešíte žádnou byrokracii, žijete z toho, co si vypěstujete, nasbíráte nebo ulovíte. Pro dobrodružného turistu může být Curraj Eperm velmi zajímavá destinace, jenže nikdo neví, že existuje. I proto jsme spustili dobrovolnický projekt Albánská výzva. Příkladem jsou nám vedlejší údolí Theth a Valbona, která byla před 20 lety ve stejné situaci a dnes jsou z nich prosperující turistické cíle,” vysvětlil Jan Balák, zakladatel Albánské výzvy.

V srpnu dobrovolníci ve vesnici opravili například interiér místního kostela, ve spolupráci s domorodci uspořádali první mezinárodní festival, postavili most či vyznačili více než sto kilometrů turistických stezek. „Zároveň připravujeme první turistickou mapu této oblasti v historii, kam zakreslujeme i takové detaily, jako je síla mobilního signálu na jednotlivých stezkách. Naše stezky propojují tři největší turistická lákadla regionu Theth, Valbonu a Kománskou přehradu s Curraj Eperm a místními zajímavostmi, jako je například rozsáhlý jeskynní systém Sphela Zeze nebo údolí řeky Shales,“ vysvětlil Balák.

Momentálně plánuje skupina studentů předat své zážitky prostřednictvím přednášek a filmu okolí a nalákat místní, aby se do Albánie vyrazili podívat. Například v sobotu 24. října se uskuteční v sále Biskupského gymnázia v Brně slavností recepce s premiérou filmu o projektu, na kterou dobrovolníci zvou širokou veřejnost.

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Nový život starých hal – když se prázdné budovy mění na užitečnou službu

Společně silnější: Věda vysvětluje, proč má smysl míchat bylinky a koření

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

Když je hlava svěží, práce jde rychleji. Věda spočítala rozdíl

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Jak změnit způsob myšlení? Pět základních životních otázek, které byste si měli položit

Inspirace z knihovny: Jak změnit způsob myšlení? Pět základních životních otázek, které byste si měli položit

Umění se správně ptát může do značné míry ovlivnit a proměnit naše životy. Špatné odpovědi totiž…