Šimpanzi myslí podobně jako lidé: Dokážou zvažovat důkazy a měnit názor

Nový výzkum ukazuje, že šimpanzi dokážou vyhodnocovat důkazy, přehodnocovat své závěry a přemýšlet o vlastním myšlení. Schopnost, která byla dlouho považována za výhradně lidskou, tak zřejmě má hlubší evoluční kořeny. Informuje o tom web 100+1.

Po desetiletí převládal názor, že lidé jsou jediní, kdo umí pochybovat o vlastních závěrech a měnit je na základě nových informací. Tento proces, označovaný jako revize přesvědčení, je klíčovou součástí lidské racionality. Studie publikovaná v časopise Science však ukazuje, že stejnou schopností disponují i šimpanzi, naši nejbližší žijící příbuzní.

V experimentech prováděných v ugandské rezervaci Ngamba Island měli šimpanzi za úkol najít potravu ukrytou v několika krabicích. Nejprve dostali jednu nápovědu a poté další, která mohla původní informaci potvrdit, nebo naopak zpochybnit. Zvířata byla schopna svou volbu změnit, ale pouze tehdy, když nová informace dávala větší smysl než ta původní. Podle antropologa Briana Harea z Dukeovy univerzity se šimpanzi rozhodovali překvapivě přesně a konzistentně.

V jednom z pokusů slyšeli šimpanzi zvuk kutálejícího se předmětu a usoudili, že jde o jablko. Když se však ukázalo, že v krabici je kámen, okamžitě svůj úsudek opravili a zaměřili se jinam. Podle Jana Engelmanna z Kalifornské univerzity v Berkeley to naznačuje schopnost metakognice, tedy uvědomění si, že vlastní závěr může být chybný.

Rozdíl mezi lidmi a šimpanzi přesto zůstává. Jak upozorňuje Hanna Schleihaufová z Utrechtské univerzity, lidská racionalita je silně sociální – své myšlenky sdílíme, obhajujeme a zpochybňujeme v dialogu s ostatními. Výsledky studie tak podporují myšlenku, kterou už v 19. století formuloval Charles Darwin: lidská mysl nevznikla izolovaně, ale navazuje na schopnosti, které sdílíme s dalšími živočichy.