Na rozdíl od většiny savců, kteří mají oči v omezené škále barev, se divoké kočky vyznačují jejich překvapivou pestrostí – od jantarové přes zelenou až po šedomodrou. Vědci z Harvardovy univerzity proto zjišťovali, jak tato variabilita vznikla. Informuje o tom web 100+1.
Jelikož fosilie barvu očí nezachovávají, badatelé použili tisíce fotek z iNaturalist.org a metodu rekonstrukce předků, která umožňuje odhadnout vlastnosti dávno vyhynulých druhů na základě těch současných. Výsledky ukázaly, že prvním odklonem od běžné tmavě hnědé byla šedá barva očí, vzniklá rovnováhou dvou pigmentů – tmavého eumelaninu a světlejšího pheomelaninu. Šedý odstín otevřel cestu ke vzniku modrých a zelených očí.
Vědci zkoumali i to, zda má barva očí praktický význam – třeba souvislost s prostředím nebo loveckým stylem. Žádná přímá vazba ale nalezena nebyla. Na rozdíl od šlechtěných psů tak u divokých koček zůstává barevná rozmanitost záhadou. Možným vysvětlením je sexuální výběr, ten ale nelze u volně žijících druhů jednoduše ověřit.
Přes výhrady k práci s otevřenými databázemi označují vědci výzkum za důležitý krok – i drobný detail, jako je barva očí, může totiž být klíčem k pochopení evoluce.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Je červen – období, kdy většinu volného času trávíme v parcích, v lese, u vody nebo na procházkách…