Venuše ovládne červencové večery, ráno se ukáže i vzácný Uran

Trojice planet, která v červnu zdobila soumrak, se v červenci scvrkla na jedinou. Merkur i Jupiter zmizely za Sluncem a schovaly se v jeho jasu. Po západu Slunce tak zůstává jasně svítit už jen Venuše, ovšem i ta se týden po týdnu snižuje k obzoru. Informoval o tom server Space.com.

Kdo bydlí ve středních zeměpisných šířkách, najde Venuši asi 45 minut po západu Slunce nízko na západě, zhruba 15 stupňů nad obzorem. To je citelně níž než v červnu. Na začátku měsíce zapadá víc než dvě hodiny po Slunci, ke konci července už dřív. Malým dalekohledem je stále drobná, ale její srpkovitá, spíš „nakynutá" fáze je jasně patrná.

Zajímavé setkání čeká Venuši 9. července, kdy se přiblíží k modravé hvězdě Regulus v souhvězdí Lva. Venuše bude zářit jen jeden stupeň nad ní a bude přitom asi 150krát jasnější. Od 7. do 12. července je od Regula dělí méně než tři stupně. O pár dní později, 17. července, se k Venuši připojí i tenký srpek Měsíce.

Ranní obloha nabídne bohatší program. Saturn vychází na začátku měsíce kolem jedné hodiny ranní, na konci července už kolem jedenácté večer. Jeho prstence jsou teď natočené k Zemi zhruba pod úhlem 9 stupňů, ke konci měsíce dokonce 9,1 stupně, což je jejich největší náklon v roce. To z planety dělá skvělý cíl pro dalekohled.

Mars vychází kolem 2:50 ráno místního letního času, nízko na východoseverovýchodě, mezi hvězdokupami Hyády a Plejády. S jasností +1,3 magnitudy zatím není nijak nápadný, ale postupně se rozjasňuje.

Právě Mars pomůže najít mnohem slabší Uran. Ráno 4. července bude tato vzdálená nazelenalá planeta jen zhruba 7 úhlových minut nad Marsem, tedy méně než čtvrtina zdánlivého průměru Měsíce. Uran je 63krát slabší než Mars a od Země ho dělí 168 světelných minut, přesto ho malý dalekohled nebo triedr snadno zachytí, za dobrých podmínek možná i pouhé oko. Kdo ho ještě nikdy neviděl, dostane výbornou příležitost.

Pomůcka na měření úhlů: sevřená pěst v natažené ruce zabere na obloze zhruba 10 stupňů.

Zbylé planety se schovávají. Merkur prochází 12. července dolní konjunkcí a přechází na ranní oblohu, viditelný ale bude až kolem 26. července. Jupiter se dostane do konjunkce se Sluncem 29. července a celý měsíc je proto neviditelný. Sama Země dosáhne 6. července afélia, nejvzdálenějšího bodu své dráhy, kdy ji od Slunce dělí 152 087 775 kilometrů.