Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Seznamte se s Merkurem: Fascinující detaily o nejmenší planetě naší Sluneční soustavy

8 minut radosti
Ilustrační foto: Depositphotos

Merkur je možná vzrůstem nejmenší planeta v naší Sluneční soustavě, my vám však s využitím informací z Interesting Engineering přinášíme hned několik důvodů, proč se i tak jedná o velikána.

Planeta Merkur, která je příhodně pojmenována po bohu rychlého posla římského panteonu je opravdu předním „rychlíkem“ naší Sluneční soustavy. Merkur, stejně jako všichni naši další planetární sousedi, má jedinečný soubor vlastností, které mapují jeho historii až do současnosti.

Kdy byl poprvé objeven?

Stejně jako v případě většiny přírodních jevů je náročné určit tu jednu osobu, která je hlavním objevitelem. Stejná situace je i u Merkuru. Hlavním důvodem je to, že Merkur je jednou z pěti vnitřních planet, které lze vidět bez použití dalekohledu. Hledání Merkuru na noční obloze je nicméně o něco komplikovanější než u jiných planet, protože má tendenci necestovat příliš daleko od Slunce (z našeho pohledu na Zemi). Tento fakt znesnadňuje jeho viditelnost a pravděpodobně způsobil také to, že šlo o jednu z později objevených planet, které bylo možné nalézt (ve srovnání s ostatními pěti, jimiž jsou Mars, Jupiter, Saturn a Venuše).

Ale kdo byl první, kdo zaznamenal svá pozorování Merkuru? Z toho, co dnes víme, byli Sumerové nejspíše těmi prvními. Existují totiž záznamy už z roku 3000 před naším letopočtem, které poukazují na existenci této planety. Staří Řekové si oproti tomu původně mysleli, že Merkur jsou dvě planety, později došli k závěru, že jde pouze o jeden objekt. O několik tisíciletí později v roce 1543 vyvinul Mikuláš Koperník svůj model sluneční soustavy se středem Slunce, který jasně ukázal, že Merkur je planeta.

První známou osobou, která pozorovala planetu přímo pomocí dalekohledu, byl Gallileo. V 17. století poskytl první „hmatatelnější důkaz“, že Merkur je skutečně planeta. Mimo jiné také potvrdil, že Venuše musí obíhat kolem Slunce, protože se objevovala a mizela při pravidelných výskytech na obou stranách Slunce.

Ilustrační foto: Depositphotos

Čím je Merkur tak unikátní?

Merkur je nejmenší planeta v naší Sluneční soustavě a je také planetou, která je nejblíže Slunci. Je jen o málo větší než Měsíc Země a má průměr asi 4 879 km. Pro představu – je o něco větší než šířka Spojených států. Co je také zajímavé, že zhruba před 4 miliardami let se předpokládá, že do Merkuru narazil obrovský asteroid, nicméně ten srážku přežil. Odhaduje se, že asteroid, který zasáhl Merkur, byl široký zhruba 99,5 km a vytvořil na povrchu planety rozsáhlý kráter, který nese název Caloris Basin. Pro porovnání, asteroid, o kterém se předpokládá, že vyhubil dinosaury, byl zhruba 10 km široký.

I když je Merkur planetou vyskytující se nejblíže Slunci, není to nejžhavější planeta ve Sluneční soustavě. Na Merkuru v noci mrzne a místo atmosféry má planeta tenkou exosféru atomů, které sluneční vítr vyvrhuje z povrchu.

Další zvláštností Merkuru je jeho magnetické pole. I když je síla magnetického pole planety pouze 1 % síly Země, interaguje se slunečním větrem a způsobuje magnetická tornáda, která směruje rychlé horké plazma slunečního větru dolů na povrch.

Vzhledem k tomu, že Merkur je planetou nejblíže Slunci, má nejkratší oběžnou dráhu, kolem Slunce obíhá každých 88 dní. Pohybuje se vesmírem rychlostí kolem 47 kilometrů za sekundu, rychleji než kterákoli jiná planeta. Nicméně kolem své osy se otáčí velmi pomalu a každých 59 pozemských dnů dokončí jednu rotaci.

Jaká je jeho teplota?

Stručná odpověď je, že záleží na tom, kdy a kam se podíváme. Díky křehké a nechráněné atmosféře Merkuru se téměř žádný jev podobný projevům počasí na planetě nevyskytuje, kromě některých výrazných výkyvů teplot. Vzhledem k tomu, že se otáčí téměř zcela vzpřímeně, tak nemá žádné roční období. Planeta se naklání kolem své osy o pouhé 2 stupně v porovnání k rovině své oběžné dráhy kolem Slunce.

Merkur zažívá extrémní teploty. Buď je tu velmi horko, a to až 450 °C, nebo extrémní chlad, který může být až -180 °C. Průměrná teplota na Merkuru se však pohybuje kolem 179 °C. Některá místa však zůstávají dostatečně chladná pro výskyt ledu. Radarové studie ukázaly, že vodní led ze zbytků komet je přítomen na stinné straně kráterů na severním pólu Merkuru.

Tyto teplotní extrémy s velkou pravděpodobností vylučují, že by zde přežily nějaké organismy, ale mohou se objevit části planety, na které by živá forma existovat dokázala.

Ilustrační foto: Depositphotos

Jaká jsou tedy ta nejzajímavější fakta?

1. Povrch Merkuru je zemí protikladů

Atmosféra Merkuru je křehká a má problémy s udržením tepla, které často vrcholí mrazivými teplotami na té straně planety, která je ve stínu.

2. „Nižší planeta?“

Merkur je známý jako „nižší planeta“, což může znít jako urážka, ale ve skutečnosti souvisí s jeho pozicí ve Sluneční soustavě. Termín „nižší“ v tomto kontextu jednoduše znamená, že má oběžnou dráhu blíže Slunci než ostatní planety, zejména Země.

3. Zjizvená planeta

Merkur je doslova posetý krátery. Planeta nemá atmosféru ani povětrnostní podmínky, takže eroze v podstatě neexistuje. Je zde také zřetelný nedostatek sopečné činnosti a počasí v podobě větru, mraků, bouří atd.

4. Diamantové království

Dalším zajímavým objevem poslední doby je možnost, že Merkur je pokryt diamanty. Protože jeho kůra má vysokou koncentraci uhlíku ve formě grafitu, je pravděpodobné, že má také velké množství diamantů.

5. 176 pozemských dnů se rovná jednomu slunečnímu dni na Merkuru

Merkuru trvá 176 pozemských dní, než dokončí rotaci kolem své osy. Planetě také trvá 88 dní, než dokončí úplnou rotaci kolem Slunce. Z tohoto důvodu jsou sluneční dny na Merkuru překvapivě delší než roky na planetě.

6. Organický materiál na Merkuru

Bližší zkoumání Merkuru překvapivě odhalilo existenci vodního ledu, a to i přes jeho blízkost ke Slunci. Tento led však můžete najít pouze v trvale zastíněných kráterech, které nedostávají sluneční světlo po celý rok. Merkur má také nejvyšší hladiny síry ze všech planet – asi desetkrát více síry, než se nachází na Zemi.

7. Roztavené jádro Merkuru

Jádro planety by nemělo být roztavené, ale i přesto je. Vnitřní jádro Merkuru fascinovalo astronomy po staletí. Dnes jsou si vědci poměrně jisti, že jádro Merkuru tvoří většinu samotné planety. Po nedávných objevech se vědci z NASA ale domnívají, že domněle pevné železné jádro na planetě Merkur je pravděpodobně roztavené. To je neobvyklé, protože lze očekávat, že jádra menších planet se rychle ochladí kvůli jejich velkému poměru plochy povrchu k objemu.

8. Sólo obíhání

Na rozdíl od většiny planet v naší Sluneční soustavě se zdá, že Merkur nemá žádné přirozené satelity nebo měsíce. Astronomové se domnívají, že tyto planety je kdysi dávno měly, nicméně intenzivní gravitace Slunce je však pravděpodobně odtáhla, protože Merkur má slabou gravitaci kvůli své velikosti a vzdálenosti od Slunce.

9. Merkur má geomagnetické bouře jako Země

I když je Merkur mnohem menší než Země, má své vlastní geomagnetické bouře, jako jsou různé zemské polární záře. Nedávná studie zjistila, že planeta má prstencový proud, který proudí laterálně kolem planety a vylučuje póly. Tento prstenec je pak schopen produkovat geomagnetické bouře. Na rozdíl od Země jsou však tyto polární záře viditelné pouze v rentgenovém a gama spektru, nikoli jako viditelné světlo.

10. Merkur je druhá nejhustší a nejžhavější planeta ve Sluneční soustavě

Teplotou je na druhém místě za planetou Venuší (přestože je blíže Slunci). Důvodem je to, že Venuše má hustou atmosféru, která jí pomáhá zachycovat teplo. Pokud jde o hustotu, i když je Merkur relativně malý, je neúměrně hustý ve srovnání s většinou ostatních planet. Je to dáno především složením Merkuru, který je mixem těžkých hornin a kovů. Jedinou planetou hustší než Merkur je Země.

11. Merkur mohl mít kdysi sopky

Zatímco kůra Merkuru je dnes fakticky nečinná, před miliardami let mohla vypadat úplně jinak. Podle podrobné studie povrchu planety se zdá, že existují důkazy o dávno mrtvých sopkách.

Zdroj: Interesting Engineering

Související články

Inspirace

Kolik druhů galaxií existuje ve vesmíru?

Inspirace

Lidstvo je schopno s předstihem odhadnout dopad asteroidu

Inspirace

Česká stopa v galaxii. Hurvínek se proletí vesmírem

Inspirace

Astronomové odhalili převratné novinky o středu naší galaxie

Zaručeně zlepší den

Býčci si vyhodí z kopýtka a jejich životy budou ušetřeny

Superhrdinové v reálném životě. Záchranáři začnou používat tryskové obleky

Dřív jsem květinám vůbec nerozuměl, říká zakladatel firmy Floracast, kde zalévají kytice do pryskyřice

Nebojte se sdílet svá tajemství. Budete v životě spokojenější

Inspirativní rozhovor

Kryštof Bartoš ze seriálu Devadesátky: Jsem trochu mimoň. V lese se zastavím a klidně třeba 20 minut sleduju pavoučka, jak splétá sítě

Kryštof Bartoš ze seriálu Devadesátky: Jsem trochu mimoň. V lese se zastavím a klidně třeba 20 minut sleduju pavoučka, jak splétá sítě

Přečtěte si rozhovor s hercem Kryštofem Bartošem, kterého můžete znát třeba ze seriálu Devadesátky. Jak se jeho život změnil díky úspěšnému seriálu? A u jakých aktivit si nejlépe odpočine?

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Novinářky vykreslují ne vždy růžovou realitu médií, dodají ale sílu

Inspirace z knihovny: Novinářky vykreslují ne vždy růžovou realitu médií, dodají ale sílu

Vídáme je každý den v televizi, čteme jejich články nebo hltáme zpravodajství z válečné fronty.…