Recept na štěstí: Proč se lidé v severských zemích řadí trvale mezi nejšťastnější?

Severské země často obsazují první příčky ve výroční zprávě World Happiness (WHR). Momentálně je za nejšťastnější zemi považováno Finsko. Prvenství v této výroční zprávě Finsko obsadilo již pátý rok v řadě. Po něm následují Dánsko, Švýcarsko a Island.

Co způsobuje větší míru štěstí vyskytující se u obyvatel severských zemí? Výroční zpráva World Happiness uvádí možné příčiny.

Hrají roli peníze?

Někteří považují za jeden z faktorů vyšší míry štěstí fakt, že obyvatelé severských zemí jsou bohatí. Nicméně ne všechny bohaté národy jsou šťastné stejně jako ty severské. Singapur, jeden z nejbohatších států na světě, obsadil až 27. příčku. Co se finančních faktorů týče, je nutné se spíše zaměřit na skutečnost, že v severských zemích je nízká úroveň příjmové nerovnosti, nicméně výzkumníci nedokázali prokázat spojitost s vyšší mírou spokojenosti. Podařilo se však prokázat, že pokud příjmová nerovnost vede k nedůvěře, pak přímo přispívá k nižší životní spokojenosti.

A co genetika?

Věda již roky říká, že genetika hraje velkou roli ve vysvětlení životní spokojenosti lidí. Odborníci to nazývají „biomarkery štěstí“. Studie však uvádějí, že 60 až 70 % rozdílu ve štěstí mezi lidmi je způsobeno faktory pojící se s prostředím a pouze zbývajících 30 až 40 % se připisuje genetice.

Co tedy skutečně ovlivňuje pocit štěstí u obyvatel severských zemí?

1. Kvalita vládních institucí a štědrost sociálního státu

Tyto dva aspekty mají zásadní vliv na životní spokojenost obyvatelstva. Data z výroční zprávy ukazují, že lidé jsou spokojenější se svým životem v zemích, kde je vysoká institucionální kvalita. Štěstí občanů dále ovlivňuje i štědrost státu – tedy výše důchodu, rodičovská dovolená, výživné pro nemocné a znevýhodněné, bezplatné zdravotnictví a vzdělání a podobně. Kvalitním vládním institucím se daří snižovat nerovnost mezi obyvateli na velmi nízkou úroveň, což zvyšuje životní spokojenost, neboť lidé mají pocit, že mohou veřejným institucím důvěřovat.

2. Role důvěry

Důvěra je další významný prvek, který hraje roli při hodnocení míry životní spokojenosti. Aby výzkumníci prokázali důležitost důvěry, realizovali dotazník, ve kterém se lidí ptali, zda si myslí, že se jim jejich peněženka vrátí, pokud ji ztratí. Získaná data byla porovnána s jejich skóre životní spokojenosti. Výsledky ukázaly, že ti, kteří očekávali vrácení peněženky, měli na stupnici od 0 do 10 životní hodnocení o více než 1 body vyšší. Americká společnost Reader’s Digest provedla podobný experiment po celém světě v roce 2021. Nejvíce peněženek se vrátilo v Helsinkách.

3. Liberální hodnoty

Vědci přišli na to, že progresivní zdanění vede ke štěstí občanů prostřednictvím veřejných a běžných statků, jako je zdravotní péče, vzdělání a veřejná doprava, které se prostřednictvím zdanění financují. Navíc lidé věří, že peníze budou využity a rozděleny moudře. Opět platí fakt, že v rovnoprávnějších společnostech si lidé více důvěřují. A tato společenská důvěra přispívá k budování lepších institucí.

4. A co počasí?

Jak se ukázalo, počasí nemá velký vliv na celkovou životní spokojenost. Dokazuje to i skutečnost, že severské zimy jsou dlouhé, tmavé a chladné, a většina z nás si se štěstím více spojuje slunné dny. Nicméně zjištění ze zprávy WHR skutečně ukazují nevýznamný vliv počasí na štěstí.

Co vyzkoušet, aby se zvýšila i naše míra životní spokojenosti?

„Zjistili jsme, že lidé jsou mnohem šťastnější, pokud mají pocit, že jsou v prostředí, kde si lidé navzájem budou hlídat záda,“ říká šéfredaktor WHR Helliwell. Důvěra, kterou vkládáme do druhých, je mnohdy zásadní. Pokud je této důvěry nedostatek, činí nás to nešťastnými.

Co dalšího zkusit?

Zkusme býti více angažovaní v našem občanském životě a prosazujme zájmy institucí, které slouží veřejnému zájmu. Bojujme za ochranu demokratických orgánů, jako je svobodný tisk, který posiluje postavení občanů a udržuje vlády zodpovědné. Zapojme se více do kulturního dění a více se propojme s komunitou, kde utvrdíme naši důvěru a sociální soudržnost. Věnujme pozornost dobrým věcem a tomu, co se ve světě daří.

Zdroj: Euro News