Průlomový zeměpisný objev: Země má další vrstvu zemského jádra

Australští vědci potvrzují už 20 let starou teorii seismologů, že pevné vnitřní zemské jádro má ještě subjádro s odlišnými vlastnosti. Podle serveru 100+1 zahraniční zajímavost a studie zveřejněné v časopise Nature Communications jim k objevu přispěly zemské otřesy.

Každý z nás se ve škole učil, že naše planeta má zemskou kůru, zemský plášť a zemské jádro. To se dále skládá z vnějšího polotekutého a pevného vnitřního jádra. Ovšem seismologové z Australské národní univerzity nyní došli k tomu, že ono vnitřní jádro má ještě jednu vrstvu – nejvnitřnější pevné jádro. To má průměr asi 640 kilometrů a je podobně jako vnitřní jádro tvořené směsí niklu a železa, přechod mezi nimi ale má rozdílnou krystalickou strukturu.

Vnitřní jádro Země je zhruba 5 100 kilometrů pod zemským povrchem, nemůžeme ho tedy zkoumat přímo. Jediné, co vědci mohou zkoumat, jsou nepatrné rozdíly v seismických vlnách. K objevu nové vrstvy vnitřního jádra přispěla právě odlišná rychlost rázových vln při zemětřeseních. Vědci se nyní přou o to, jak takové subjádro vzniklo. Podle autorů studie pomohla ke změně nejvnitřnějšího jádra významná globální událost v minulosti, podle jiných za to může změna deskové tektoniky před stovkami milionů let.

Proč se vědci zemským jádrem vůbec zabývají? Lépe nám totiž pomáhá pochopit, jak se formovalo magnetické pole Země chránící nás proti nabitým částicím z vesmíru, které by jinak život na naší planetě zničily. To nám tedy může pomoci rozeznat možnost života na jiných planetách Sluneční soustavy.